středa 9. února

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Haider, EU a svět:
  • Rasisti a západoevropští pokrytci (Guardian) Pražský mediální seminář:
  • Panoptikum neinformovaných či účelových názorů (Milan Šmíd) Dovětek k semináři o médiích:
  • Utopie svobodného trhu (Milan Šmíd) Česká televize a "Naskočíme?" Odpověď Tomáši Škrdlantovi:
  • Práce za státní peníze omezuje nezávislost (Jaroslav Plesl) Zpravodajství v době internetu:
  • Bude-li o tom rozhodovat internet, budeme mít méně zpravodajství než nyní (Sunday Times) Česká politika:
  • Změny ve vládě (Ivan Hoffman) Kosovo:
  • Tříštivé bomby, NATO a Human Rights Watch (Dalibor Žůrek, BBC)
  • Kosovo: Kdo sám jsi bez viny... (Jan Hurych)
  • Jednostranná prezentace války na Balkáně (Julius Sigut) Rasismus:
  • O údajném rasismu v ČR (Burjan) Polemika:
  • Květinářství aneb Návrat ke Kytkovi (Václav Pinkava, JČ)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Květinářství aneb Návrat ke Kytkovi

    Václav Pinkava

    Jan Čulík se již několikrát ohradil proti výpadkům, že núměrně šanuje Ivana Kytku. Je to jistě otázka osobního názoru a zkušeností. Každý máme na sítnici své slepé místo.

    Nicméně, za usvědčující považuji Čulíkův argument v článku , který vyšel v v Reflexu zde a v BL zde.

    Mám na mysli tento výňatek, který je v Reflexu (redakčně?) nadepsán 'Návrat ke Kytkovi'.

    "Snad nejdůležitější oblastí vysílání veřejnoprávní televize je oblast zpravodajství. I tady nachází Chmelíček tytéž chyby jako v ostatních částech struktury České televize. Je zajímavé, že ve snaze o nápravu přímo vychází z reformního projektu Ivana Kytky, který byl donucen v důsledku své snahy svůj projekt realizovat odejít z funkce šéfa zpravodajství ČT na jaře roku 1998 už za rekordních sedm týdnů. Kytka, jak se zdá, měl pravdu. Bez jeh o  reforem zpravodajství ČT nepřejde do moderní éry. Je pozoruhodné, že z Kytkova modelu v oblasti zpravodajství přímo vychází ve svém projektu nejen Dušan Chmelíček, ale i druhý uchazeč o funkci generálního ředitele ČT Petr Sládeček, který to i otevřeně ko n statuje. Je to asi logické, protože struktury, které se pokoušel do zpravodajství zavést Kytka, jsou součástí racionálního provozu každé moderní televizní redakce - není to nakonec nic zas tak světaborného. Bez nich to prostě ani v ČT dál nepůjde. Hlavní z měnou, kterou chtěl Kytka zavést do zpravodajství ČT, bylo vytvořit pro každý zpravodajský pořad samostatný výrobní a redakční tým. "

    1) Kytka je zde jmenován jako autor myšlenky, kterou, obrazně řečeno, odkoukal odjinud, a "není to nakonec nic zas tak světaborného" . Vzpoměňme, že Kytkovi kritici mu nepodsouvají, že by byl výrazně špatný, ale poukazují na jakýsi nedostatek světobornosti, minimálně ve smyslu zacházet s lidmi tak diplomaticky, aby dosáhl svého.

    2) To, že se Chmelíček hlásí ke stejné koncepci, je v uvedeném textu presentováno tak, že "přímo vychází z reformního projektu Ivana Kytky". Pardón? Pokud je tato tzv Kytkova koncepce však " součástí racionálního provozu každé moderní televizní redakce", proč připisovat nějaké prvenství nebo autorství myšlenky právě Kytkovi. Ale byl to údajně Kytka, který, "jak se zdá měl pravdu", ne skutečný anonymní autor této koncepcezpravodajství.

    Jak pravil americký dramatik Wilson Mizner (1876-1933)"If you steal from one author, it's plagiarism; if you steal from many, it's research." - krást od jednoho autora zove plagiát; krást od mnoha je podstata badatelství."

    Chmelíček není plagiátor, ale student, tříditel převzatých myšlenek. Není, dejme tomu, nikterak světoborný. Pokud ovšem dokáže v ČT nějakou tu změnu provést - to už by bylo pozoruhodné, jak upozorňuje Jan Čulík

    A je škoda, že z jinak zajímavé půdy na zamyšlenou trčí plevel zaujaté nelogičnosti. Nelogičnost mi z principu vadí více než Čulíkova snaha rehabilitovat Ivana Kytku jakožto neuznaného novátora zásadního významu, po jehož odkazu šplhají druzí.

    I v argumentační nouzi poznáš přítele, neboť pod vlivem emocí se chybička do logiky snadno vloudí.

    Co takhle něco o budoucnosti ČT, bez toho nekonečného květinářství?

    Však trochu symbolické botaniky na závěr :- Chmelíček je zdrobnělina popínavé rostliny, a  pivo slouží k oblouznění velké části české populace.

    Poznámka JČ: Už jsem si zvykl od některých čtenářů, že usoudili, že jsem údajně nekritickým propagátorem "všeho kytkovského", a musím říci upřímně, že je mi to srdečně jedno - pokud někdo prokazuje takový nedostatek soudnosti, že nevidí, že nejde o osobu, ale o hodnoty, které zastává, případně prosazuje, tak se nedá nic dělat. Shodou okolností redaktor Reflexu poznal okamžitě, že souvislost mezi Kytkovým projektem a projektem Chmelíčkovým je zjevná a průkazná a že to prostě je zpráva. Kromě toho, druhý kandidát na funkci šéfa ČT Petr Sládeček uvedl ve svém projektu zcela otevřeně, že v něm vycházel z myšlenek Ivana Kytky.

    Ve světovém kontextu nebyly Kytkovy myšlenky skutečně nijak světaborné, v českém kontextu je však jako první nikdo nezformuloval, ani se je nepokusil prosadit - neexistuje výraznější tradice české profesionální zpravodajské televizní praxe.

    Objedná-li si ode mne týdeník Reflex článek o projektu nového ředitele ČT a zjistím-li při jeho studiu, že některé jeho součástí téměř doslova odpovídají projektu člověka, který za pokus o realizaci téhož byl z  České televize vynesen v zubech za pouhých sedm týdnů, ať se na mě pan Pinkava nezlobí, ale podle mě je to zpráva - bylo by neetické a neprofesionální na to nepoukázat, zvláště proto, že nikdo jiný na to nepoukáže, neboť, jak mě bylo před časem stalinsky řečeno, Kytka patří v České republice k "bývalým lidem" - holt takovým odborníkem na sdělovací prostředky, jakámi jsou pánové Jakl či Zahradil, Sedlák či Kryzánek (viz příspěvek Milana Šmída na jiném místě těchto dnešních BL) Ivan Kytka holt asi není.

    Není pravda, že kritici Kytkovi nepodsouvají, že byl "výrazně špatný" - podsouvají mu manipulativně ve vlastním zájmu cokoliv, jen aby se neporušené udržely dosavadní kamarádšoftské, nepříliš profesionální metody práce ve zpravodajství České televize. Nikdo nepřišel po Kytkově odchodu s žádným jiným projektem, Šámal a Puchalský konstatovali, že budou dále realizovat právě Kytkův projev. Nepohnuli s tím za dva roky zřejmě vůbec, jinak by Chmelíček nemusel po dvou letech jako úplně na začátku poukazovat znovu na totéž. V zájmu objektivní historie vývoje české veřejnoprávní televize je to třeba zaznamenat.

    V Kytkovi měla česká mediální scéna osobu, která dobře rozuměla mediální problematice na základě přibližně šestileté zkušenosti z televizní práce uprostřed silné konkurence v Londýně, v jednom z nejvýznamnějších center světové televizní žurnalistiky a byla schopna tuto zkušenost v modifikované formě ve prospěch České republiky přinést do Čech. Kytka měl nové, neotřelé nápady a v Británii se naučil, jak funguje demokracie a jaká má být role sdělovacích prostředků v ní.

    Ze sobeckých individuálních, partikulárních zájmů bylo v realizaci tohoto projektu zabráněno a důvody byly zamlženy. Nevidím důvodu, proč by se na to nemělo poukazovat, zvlášť pokud vyjde najevo, že Kytkův vliv byl v českém kontextu tak výrazný, že ještě půldruhého roku po jeho odchodu píší uchazeči o post šéfa České televize projekty podle jeho reformních textů. Nevím, proč bych to nezdůraznil, zejména vzhledem k tomu, že Kytka nemá žádné ambice nadále zasahovat do české televizní scény. Až se dovím něco skutečně záporného o Ivanu Kytkovi, Václav Pinkava může být ujištěn, že budou Britské listy první, kdo to zveřejní.


    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|