středa 9. února

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Haider, EU a svět:
  • Rasisti a západoevropští pokrytci (Guardian) Pražský mediální seminář:
  • Panoptikum neinformovaných či účelových názorů (Milan Šmíd) Dovětek k semináři o médiích:
  • Utopie svobodného trhu (Milan Šmíd) Česká televize a "Naskočíme?" Odpověď Tomáši Škrdlantovi:
  • Práce za státní peníze omezuje nezávislost (Jaroslav Plesl) Zpravodajství v době internetu:
  • Bude-li o tom rozhodovat internet, budeme mít méně zpravodajství než nyní (Sunday Times) Česká politika:
  • Změny ve vládě (Ivan Hoffman) Kosovo:
  • Tříštivé bomby, NATO a Human Rights Watch (Dalibor Žůrek, BBC)
  • Kosovo: Kdo sám jsi bez viny... (Jan Hurych)
  • Jednostranná prezentace války na Balkáně (Julius Sigut) Rasismus:
  • O údajném rasismu v ČR (Burjan) Polemika:
  • Květinářství aneb Návrat ke Kytkovi (Václav Pinkava, JČ)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Tříštivé bomby, NATO a Human Rights Watch

    Dalibor Žůrek

    Pane Čulíku,

    Chtěl bych Vás upozornit na rozličnou interpretaci a výběr detailů v informaci o Zprávě americké Human Rights Watch.

    Zatímco MfDnes uveřejnila pasáž, podle které Američané používali tříštivé kuličkové bomby,( zbraň proti živé síle) které údajně do 13.května zabily nejméně 150 civilistů do vydání zákazu používání těchto bomb Američany právě v květnu.

    Británíe těchto bomb používala i nadále, praví se dále. (Zřejmě až do konce kampaně - ale to je můj výklad článku).

    Nevěděli Britové o tomto americkém opatření ? Anebo prostě neměli nic jiného k použití ?

    Podle této organizace došlo k útokům na cíle, které neměly naprosto žádnou vojenskou funkci.

    Moje otázka - není za těchto okolností rozhořčování západu nad ruskou kampaní v Čečensku obyčejné pokrytectví ? Co na to britský tisk ? Anebo mojí mizernou latinou Co sluší Jovovi, nesluší volovi ?

    Prostě se jednalo o kolektivní potrestání srbského národa za Miloševiče zničením infrastruktury. Jak praví proroci politické korektnosti, kolektivní tresty jsou nepřípustné.

    Tato zpráva konstatuje, že se NATO dopustilo porušení mezinárodního humanitárního práva.

    Informace Hosp. novin byla daleko zdrženlivější - zmíněné bomby nezmiňuje.

    Nevím, jak si mám vysvětlit reakci G. Robertsona, který na jedné straně tuto zprávu ( obviňující) přivítal, nicméně zopakoval, že Nato se úzkostlivě a puntičkářsky snažilo zabránit zranění civ. obyvatelstva.

    To použití protipěchotních bomb a zfušovaný průzkum ( čínská ambasáda ) to opravdu dokazují.

    Copak se ani trochu nestydí ? Anebo si brání svou kůži ?

    Poznámka JČ: Zde je k této záležitosti překlad zprávy z internetových stránek BBC ze 7.2. 2000:

    Pochybnosti ohledně počtu mrtvých ve válce o Kosovo

    Tuto zprávu BBC naleznete v angličtině s obrázky na této adrese.

    Asi 500 civilních osob bylo usmrceno leteckými útoky NATO proti Jugoslávii během loňského konfliktu o Kosovo, uvádí nezávislé vyšetřování.

    Newyorská organizace Human Rights Watch konstatuje, že byli usmrceni civilisté asi v devadesáti incidentech - je to asi trojnásobek počtu incidentů, než kolik jich přiznává sama aliance NATO.

    Zpráva Human Rights Watch odmítá tvrzení jugoslávských úřadů, že bylo prý pravděpodobně usmrceno během leteckých úderů v Kosovu a v Srbsku až 5000 civilistů.

    Avšak konstatuje, že NATO mohlo učinit víc, aby minimalizovalo počet nevojenských osob, usmrcených při náletech, a kritizuje užívání tříštivých bomb.

    Je pravděpodobné, že se zprávou obnoví kontroverze ohledně chování NATO během války a ohledně toho, že se NATO spoléhalo jen na bombardování z velké výšky.

    NATO nikdy nezveřejnilo odhad, kolik civilistů bylo usmrceno jeho akcemi.

    Avšak mluvčí Pentagonu už dříve přiznali, že mohlo dojít k tomu, co nazývají "vedlejšími škodami" asi ve 20 až 30 incidentech.

    Mnoho pozorovatelů je přesvědčeno, že je asi nemožné přesně zjistit, kolik obětí na životech způsobila letecká kampaň.

    Letecká kampaň kritizována

    Zpráva organizace Human Rights Watch byla vypracována po návštěvách do více než 90 jugoslávských měst a vesnic. Je to první nezávislé zhodnocení, založené na podrobném průzkumu. Uvádí, že došlo k umrtím civilistů asi v 90 samostatných incidentech. Asi ke třetině těchto incidentů došlo v Kosovu a některé se vztahují na letecké útoky proti silničním konvojům.

    Zpráva uvádí, že piloti NATO měli učinit více, aby indentifikovali své cíle pořádně, ale také poukazuje na důkazy, že nejméně v jednom případě použila jugoslávská armáda civilistů na cestě jako lidských štítů.

    Zpráva obzvláště kritizuje, že NATO užívalo tříštivých bomb nedaleko obydlených oblastí. Tvrdí, že po jednom zvlášť politovánihodném incidentu, kdy se v městě Nis tříštivé bomby minuly cílem, přestaly Spojené státy těchto bomb používat, ale uvádí, že britská letadla je používala i nadále.

    Zpráva Human Rights Watch také konstatuje, že malý počet cílů leteckých útoků nebyla legitimní vojenská zařízení. Mezi ně počítá srbský rozhlas a ústředí srbské televize v Bělehradě.

    NATO trvá na tom - stejně jako to činilo během letecké kampaně - že bylo učiněno všechno, co bylo v jeho silách, aby byly minimalizovány civilní ztráty.

    A konstatuje, že daleko větší počet úmrtí mezi civilními etnickými Albánci způsobily jugoslávské polovojenské jednotky.

    Selhání v důsledku bombardování z veliké výšky

    Kritikové však už dlouho obviňují NATO z toho, že zacházela se životy jugoslávských civilistů neopatrně.

    I když se piloti NATO vyhnuli dostřelu srbské protiletecké obrany tím, že létali ve velkých výškách, omezilo to přesnost jejich zaměřování a zvýšilo to počet civilních mrtvých a raněných.

    Mnoho komentátorů konstatuje, že byla tato taktika částečně vyvolána obavami, že kdyby začali piloti NATO přicházet o život, ochromilo by to jednotu členských zemí NATO při užívání vojenské síly k ukončení srbského etnického očišťování v Kosovu.

    Avšak důsledkem byla celá řada chyb, kdy NATO zasáhlo nemocnice, civilní vlaky a konvoj uprchlíků.

    Při nejtrapnějším incidentu bylo téměř úplně zničeno čínské velvyslanectví v Bělehradě, i když totožnost budovy byla jasně označena na mapách města.

    NATO posléze popřelo následná tvrzení sdělovacích prostředků, že zásah čínského velvyslanectví nebyla chyba a že cílem bylo zlikvidovat srbské komunikační středisko, které Čína tajně povolila srbské armádě umístit na území velvyslanectví.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|