Aleppo nutí lídry EU čelit napětí ve vztazích s Ruskem

21. 10. 2016

Noční debata lídrů EU má posloužit k naservírování pokrmu, do nějž se nikomu nechce, ačkoliv vědí, že je prospěšný. "Dialog o strategické politice" ve vztazích s Ruskem má veliké zpoždění a všichni to vědí. Ale i když jsou zhrozeni ruskými akcemi v Sýrii, jsou vůbec lídři unie připraveni postavit se Kremlu?

Německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande se ve středu v noci setkali v Berlíně s Putinem, aby diskutovali o "příměří" na Ukrajině a vytouženém příměří v Sýrii. Poté co nebylo dosaženo pokroku, oba lídři údajně pokročili v plánech přidat jména dalších Rusů na sankční seznam EU za podporu syrského režimu.

Někteří lídři, jako švédský premiér Stefan Löfven, jsou připraveni podpořit tvrdší přístup, a označují utrpení syrských dětí a nálety na nemocnice a konvoje s humanitární pomocí za "absolutně nepřijatelné" a "pravděpodobné" válečné zločiny, které nelze ignorovat.

Ovšem předseda Evropské rady Donald Tusk se vyjádřil v tom smyslu, že o sankcích nyní rozhodnuto nebude, ačkoliv na ně může dojít, "pokud zločiny budou pokračovat".

Poslanci Evropského parlamentu z největšího poslaneckého klubu vyzvali Tuska, aby popohnal summit a ve společném dopise tvrdí, že "svět neviděl takovou lidskou tragédii" od obléhání Sarajeva na počátku 90. let. Ačkoliv zákonodárci nežádají sankce, chtějí po Tuskovi, aby zajistil "aktivaci" nástrojů, "pokud Rusko bude dál porušovat rezoluce Rady bezpečnosti OSN".

Mezinárodní výbor záchranářů (IRC), jehož osm nemocnic v Sýrii bylo vybombardováno, patří k humanitárním organizacím vyzývajícím k neprodlené akci. IRC zdůrazňuje, že slovní odsouzení ruských akcí, k němuž ministři zahraničí EU přikročili v pondělí, je "neadekvátní".

Nicméně bývalý estonský prezident Toomas Ilves prohlásil, že historie ukazuje, že EU nedokáže zaujmout silnější postoj vůči Kremlu, nehledě k tomu, co se děje v Aleppu. Poukázal na příklad ruské anexe Krymu a pokračující války v Donbasu.

"Máme co do činění s fundamentálním rozkladem bezpečnostní architektury v Evropě založené na smlouvách," poznamenal Ilves. Podle něj důvodem, proč se lídři EU konečně věnují Rusku, není jen Aleppo a už vůbec ne Ukrajina, ale masivní kombinace nepřátelských aktivit, z nichž je Moskva obviňována. Ta zahrnuje kybernetické útoky na německý Bundestag a politické entity v USA, masivní státem placené úsilí o šíření dezinformací, zejména v Evropě a USA, a financování extrémistických politických stran před kritickými volbami v příštím roce.

Někteří experti ovšem tvrdí, že reakce EU je velice zpožděná.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout