Filipíny zničily Obamův "obrat k Asii"

24. 10. 2016


Vzpomíná si někdo na prezidentem Barackem Obamou prosazovaný "obrat k Asii"? Plán se měl zaměřit na diplomatická a vojenská aktiva ve Východní Asii, aby byla zadržena expanze sílící Číny. Šlo o jeden z důvodů, kterým Obama podkládal oslabování angažmá na Blízkém východě, napsal Eli Lake.


Tato politika selhává. Ve čtvrtek filipínský prezident Rodrigo Duterte na audienci ve Velkém lidovém sále v Pekingu oznámil "oddělení" od USA, které "prohrály". "A možná také pojedu do Ruska k rozhovorům s Putinem a řeknu mu, že jsme tři proti světu: Čína, Filipíny a Rusko."

Zde je třeba říci dvě věci.

Za prvé, Duterte je ohavný sprosťák a často bývá srovnáván s Donaldem Trumpem. Jako prezident se chová autoritářsky a vede polovojenské tažení proti uživatelům drog a obchodníkům s nimi.

Za druhé, zdá se že Dutertova vláda to s novou aliancí nemyslí až tak ostře. Duterte v pátek dodal, že nehodlá přerušit diplomatické styky, ale zruší vojenskou spolupráci.

Každopádně jde o velkou věc. Filipíny byly od počátku studené války důležitým americkým spojencem. A Obamova administrativa do země investovala ve snaze zajistit svou politiku obratu k Asii. Když Filipíny předložily spor o území v Jihočínském moři s Čínou tribunálu v Haagu, USA je diplomaticky podporovaly. V červenci soud rozhodl ve prospěch Filipín. To byla příležitost pro USA vyvinout na Peking tlak. Místo toho ale Obamův Bílý dům povzbuzoval Čínu a Filipíny, aby záležitost vyřešily samy.

Po oznámení nového spojenectví s Čínou Duterte podepsal sérii obchodních dohod v hodnotě 13,5 miliardy dolarů.

Lze se divit, pokud Duterte dospěl k závěru, že Obama to s obranou vlády zákona v Jihočínském moři nemyslel vážně? Před svou prezidentskou kampaní v srpnu 2015 sdělil příznivcům: "Pokud by Americe na tom záleželo, poslala by letadlové lodě a raketové fregaty v okamžiku, kdy Čína začala získávat půdu ve sporném území."

Amerika to samozřejmě neudělala. Nevyslala ani námořnictvo do filipínských územních vod nárokovaných Čínou v Jihočínském moři, když mezinárodní tribunál rozhodl, že tyto vody náleží Filipínám. Místo toho Obamova administrativa jednala, jako by se mezinárodní právo implementovalo samo. Obamou vychvalovaný systém založený na pravidlech yyžaduje velmoc, která jej brání.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Související články

Obsah vydání | Úterý 25.10. 2016