O zradě na voličích

20. 10. 2016 / Boris Cvek

Po skončených krajských volbách jsme mohli slyšet nebo číst mnoho úvah o tom, zda spojení „nevítězů“ voleb proti vítězi může znamenat „zradu na voličích“. Mně v té debatě chyběl jeden zásadní aspekt.

Naprosto souhlasím s tím, že vítěz voleb nemá automatické právo na post hejtmana nebo podíl v krajské vládě. Rozhoduje většina. Pokud se menší strany spojí a mají většinu, tak mají také vládnout. To samo o sobě není žádnou zradou na voličích.

Je také pravda, že během předvolební kampaně nedocházelo mezi jednotlivými stranami k takovému vymezování, že by volič mohl mít oprávněný pocit, že strana, kterou volil, se nikdy za žádných okolností nespojí s tou či onou stranou (to byl pocit, který měli voliči ČSSD v roce 1998, když volili Miloše Zemana, který se pak ovšem proti všem slibům spojil s ODS).

Přesto mám pocit, že ke zradě na voličích došlo, pokud se příliš snadno a příliš rychle spojí strany levice a pravice, neboť pak to vypadá jako zabetonování starých osobních spojenectví proti vítězi voleb, a to tím spíše, pokud vítěz voleb je nováček.

Voliči ČSSD např. mohli mít zcela oprávněný pocit, že volí stranu, která s ODS a TOP09 půjde do koalice pouze za krajních okolností a která bude rozhodně dávat přednost koalici s ANO.

Snaha sociálních demokratů spojit se proti ANO a obejít ho by mohla po případném pádu vlády ještě před sněmovními volbami (a kdo ví, co bude po sjezdu ČSSD?) vést ke vzniku koalice ČSSD s KDU-ČSL, TOP09 a ODS, což by byla – jak asi každý cítí – velká zrada přinejmenším na voličích ČSSD.

Jistě je pravda, že sociální demokracii vládnutí s ANO příliš neprospívá, ale mohla být na tom ještě mnohem hůře. Její vláda je stále populární, krajské volby poprvé vyhrály vládní strany, a pokud ČSSD přesto chřadne, je to dáno jejími vnitřními poměry.

Po lánském puči je spíše zázrak, že ještě drží pohromadě. Hašek a Škromach museli skončit až z vůle voličů, ale mnozí vlivní členové strany stále hledí s obdivem a nadějí k prezidentovi. Jak ukázal případ ministra Mládka, příchod čerstvých lidí a odchod dinosaurů je nemožný dokonce i v případě, že je k tomu ideální příležitost. Servilita vůči čínským „investicím“, které jsou ve skutečnosti akvizice k potěše nechvalně známého Jaroslava Tvrdíka a kdo ví koho ještě, také není nic vstřícného k voličům.

Není vlastně zrada na voličích v tom nejhorším, nejplnějším smyslu to, že místo jejich zájmů, místo veřejného zájmu, hájíte zájmy stranických bossů a klik? Pak ČSSD své voliče zradila už dávno a je zřejmě odsouzena k tomu, vydávat o tom stále horší svědectví.

Poměry v ČSSD | Krajské a senátní volby 2016
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 24.10. 2016