Proč si sankce uvalené na Rusko spíše "zaslouží" Egypt

15. 8. 2014 / Daniel Veselý

V těchto dnech si ti, kdo mají sloní paměť a netrpí přílišnou selektivní amnézií, připomínají první výročí otřesných masakrů více než tisícovky stoupenců svrženého egyptského prezidenta Mursího na káhirských náměstích Rabaa al-Aadawiya a Al-Nahda. Toto krveprolití podle mínění britského novináře Owena Jonese pravděpodobně překonalo "hrůzy masakru na náměstí Nebeského klidu" ZDE.

Ve zprávě Human Rights Watch se můžeme dočíst, že egyptská policie a ozbrojené složky systematicky a záměrně použily takové prostředky, které způsobily úmrtí obrovského počtu lidí -- při v Egyptě do té doby nevídané státní represi ZDE.

Viníkem je pučistická vláda prezidenta Abdala Fattáha Sísího, která jakýkoliv protest ze strany příznivců svrženého prezidenta, rekrutujících se převážně z řad stoupenců zakázaného Muslimského bratrstva, utnula v počátcích. Podle dalších zdrojů bylo během sedmi měsíců od července minulého roku, co se Sísí ujal moci, ozbrojenými silami usmrceno přes 2500 osob ZDE. Další stovky Sísího odpůrců byly odsouzeny k smrti. Více než 40 000 Egypťanů bylo v průběhu 10 měsíců od státního převratu zatčeno nebo obžalováno. A jak uvedla Amnesty International, pučistický režim sáhl k mučícím metodám z "nejtemnějších dnů Mubárakovy éry" ZDE. Zatčené osoby, hlavně muži, bývají pravidelně bity, znásilňovány či mučeny elektrickým proudem. Jednomu z vězněných strčili do řitního otvoru rozžhavený drát a tento muž později zemřel.

Zkusme si představit, že by se obdobných zvěrstev dopouštělo Rusko (zvlášť představa masakru na některé z moskevských ploščadí každému ryzímu rusofobovi maně sevře dlaň v pěst). Věc zhola nemožná, a přesto se Moskva stala terčem západních ekonomických sankcí, jejichž negativní dopady lze očekávat i v České republice. Pokud je mi známo, neexistují věrohodné zprávy o tom, že by Rusko na východě Ukrajiny přímo páchalo masakry typu "náměstí Nebeského klidu", byť je jasné, že se tato země pošlapávání lidských práv dopouští především v rámci svých hranic. O tom žádná.

Odpověď je triviální. Rusko se prostě už nějaký čas nechová tak, jak by mělo, a to shodou okolností od doby, kdy pominula pro Západ entuziastická Jelcinova éra a v Kremlu sedí prezident Putin.

Přestože Obamova administrativa egyptské juntě pozastavila vojenskou pomoc v tradiční výši 1.3 miliardy dolarů ročně, v dubnu tohoto roku polovinu této částky "odmrazila" a poslala do Káhiry nádavkem deset bitevních helikoptér na "potírání terorismu na Sinajském poloostrově" ZDE.

Káhira totiž plní důležitou funkci: je zapřísáhlým odpůrcem hnutí Hamás, a tím de facto spojencem Izraele, jemuž pomáhá udržovat blokádu pásma například zaplavením tunelů, které vedly do Egypta, a drží zoufalé Gazany v šachu uzavřením hraničního přechodu v Rafáhu. A to vůbec není málo.

Vytisknout