26. 5. 2014 / Karel Dolejší
Kdybych měl věřit mediálním PR expertům, musel bych očekávat, že v evropských volbách zvítězí Strana zelených. Dotyční "odborníci" se mohli doslova přetrhnout ve chvále kvality kampaně této strany. Přitom - jako tradičně - se rozplývali nad způsoby symbolické komunikace, aniž by zmínili otázku možné odezvy toho, co je komunikováno, u publika.
Výsledek voleb ovšem ukázal, že na PR nakonec až zase tolik nezáleží. Nejen, že se SZ do Evropského parlamentu navzdory "úžasným" billboardům a reklamám nedostala (3,77%), zatímco vládní ČSSD zaznamenala lehký skoroúspěch i přes opravdu bezbarvou kampaň poznamenanou navíc antikampaní proti lídrovi kandidátky - dokonce Piráti, jimž na rozdíl od SZ peníze spekulantského miliardáře Janečka nepřestaly páchnout, se jen tak tak nedostali přes hranici 5% (4,78%).
Nabízí se následující interpretace: K volbám do EP chodí pouze ti, kdo mají opravdu silnou motivaci, a tento segment voličů se nenechá zase tak snadno tahat za nos nablýskanou propagandou...
Pozn. JČ: A k tomu paralela z Velké Británie. V posledních dnech a týdnech před eurovolbami se šéf xenofobní euroskeptické strany UKIP Nigel Farage i aktivisté jeho strany stali terčem opravdu drsně kritického výsměchu veškerého britského tisku, pravicového i levicového - protože Farage i aktivisté z UKIPU prosluli neuvěřitelně bigotními veřejnými výroky. Přesto UKIP v eurovolbách zvítězila. Že by vliv médií na názor voličů nebyl tak velký?
Vytisknout1.8. 2014 / Štěpán Kotrba
Programová neujasněnost, do extrémů dohnaný vnitrostranický formalismus hraničící s šikanou vedení, bezuzdně cynický trolling části členské základny, integrace "zelených" a "sorosovských" agend - to vše je dnes Pirátská strana po odchodu jejího char...