Spravedlnost jako služka moci?

16. 7. 2013 / Karel Dolejší

Už jsem zmínil, že boj proti korupci může být snadno politicky zneužit, což se někdy nechápe. Indikátorem takového vývoje by - přirozeně jen zcela hypoteticky - byl například fakt, že by v nějaké vzdálené cizí zemi došlo k odsouzení bývalých poslanců za relativně nepěkný politický "deal" a nad vyšetřováním kauzy přitom jakoby dohlížela vláda, jejímuž vícepremiérovi přes noc zčistajasna přistálo na účtu pět milionů kreditů. Leč v tom druhém případě se jakoby vůbec nic neděje. Není korupce jako korupce. Korupce našich politických protivníků je naprosto nejkorupcovatější, kdežto ta malá, ale naše, to jsou jen takové prkotiny, kterými by se zabýval leda idiot. Jejich korupci ztrestejme, o naší nemluvme.

Tento odtažitý a abstraktní myšlenkový experiment ovšem poukazuje k otázce, zda je korupce tím největším možným politickým zlem, nebo případně existuje ještě něco horšího. Mám za to, že korupce je hnusná a odporná a zaslouží si odsouzení (ne vždy nutně soudní), nicméně vůbec nejde o tu nejnebezpečnější věc pod sluncem. Existují i mnohem horší.

Například jednostranné zneužití justice k vytvoření mocenského monopolu jediného politického směru...

Vytisknout