Mezinárodní lidskoprávní organizace žádají Miloše Zemana, aby nepřijímal uzbeckého diktátora Karimova
12. 2. 2014
Vážený pane prezidente Zemane,
Děkujeme vám za vaši rychlou reakci na náš dopis, který vyjadřuje hluboké znepokojení nad vaším pozváním pro uzbeckého prezidenta Islama Karimova na oficiální návštěvu tento měsíc.
Uvedl jste tři argumenty, na něž zde chceme reagovat:
Zaprvé, Václav Klaus navštívil Taškent r. 2004, tedy před masakrem v Andižanu v květnu 2005, po němž se vztahy mezinárodního společenství - a především vztahy Evropské unie - vůči vládě uzbeckého režimu změnily dramaticky. Jak víte, Česká republika, spolu s ostatními státy Evropské unie, uvalila na uzbeckou vládou sankce za to, že systematicky odmítala dovolit nezávislé mezinárodní vyšetřování usmrcení stovek převážně pokojných demonstrantů v Andidžanu i za následující útlak, v jehož rámci úřady uvěznily četné obránce lidských práv a novináře za to, že se pokoušeli zdokumentovat masakr a klást v této věci otázky. Nadto, jak jsme uvedli ve svém původním dopise, zatímco diplomatická zdvořilost je důležitá, jsme přesvědčeni, že správný postup by byl odložit pozvání až do doby, kdy budou k dispozici měřitelné důkazy, že prezident Karimov realizovat konkrétní zlepšení v oblasti klíčových lidských práv, které podporuje Evropská unie a která byla definována v četných oficiálních prohlášeních.
Zadruhé, když navštívil prezident Karimov Brusel v lednu 2011, bylo to na pozvání Severoatlantického společenství, nikoliv na pozvání EU. Kromě toho, většina vysokých činitelů, včetně předsedy Rady Evropy Hermana van Rompuye a Vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci Catherine Ashtonové, stejně jako beglický král a ministr zahraničních věcí - se s Karimovem nesešli. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso se s ním setkal, ale proti tomu hlasitě a silně protestovala většina organizací, které podepsaly dnešní dopis. Je významné, že ve veřejném prohlášení vydaném po setkání s Karimovem, Barroso zdůraznil, že "posílení styků s Uzbekistánem, na něž je v zásadě Evropská unie připravena, přímo závisí na uzbeckých reformách a na pokroku, zejména v oblasti lidských práv, demokratizace a zákonnosti."