12. 3. 2012 / Petr Kužvart
Nestačím se divit! Datum vyhlášeného celonárodního protestu se velice přiblížilo - a začaly se množit útoky a výzvy, aby občané zůstali doma. A argumenty? Ty formulují podle všeho lidé, kteří si dosti povrchně přečetli publikované texty a chytili se různých zmínek v nich. A také si našli některé účastníky Holešovské inicativy a vzhledem k jejich profilu to celé šmahem odsoudili.
12. 3. 2012
Americký voják začal v noci ve vesnici Zangabad v Kandaháru nedaleko své vojenské základny střílet nekontrolovaně kolem sebe a usmrtil 16 osob, z toho 9 dětí. Afghánský prezident Hamid Karzai uvedl, že něco takového je "nemožné odpustit".
K bezprecedentnímu útoku na rodiny, které spaly ve svých domovech, došlo, když už byla v Afghánistánu ostře kritická nálada vůči Američanům poté, co vyšlo najevo, že američtí vojáci na jedné vojenské základně spálili výtisky koránu. Tento incident vyvolal řadu dní smrtelného násilí.
Nynější usmrcení 16 civilistů zřejmě vyvolá po celém Afghánistánu ještě silnější hněv a vyvolá otázky v Kábulu i ve Washingtonu o budoucnosti stále nepopulárnější války.
Před americkou vojenskou základnou v Zangabadu protestovalo asi 1000 osob.
Mezi mrtvými byla mladá dívka oblečená v zelenočervených šatech, který byla zastřelena do čela. Mrtvoly jiných obětí vypadaly částečně spálené. Jeden vesničan uvedl, že vrah je zabalil do přikrývek a podpálil.
Není tomu poprvé, co američtí vojáci úmyslně zabíjeli afghánské civilisty, avšak je bezprecedentní, že se vražd dopustil jediný voják. Po útoku byl zatčen a nesnažil se svůj útok skrývat.
12. 3. 2012 / Petr Wagner
Pan Kanda se domnívá, že Ficovo vítězství posílí pravici v české republice. Zde jde zjevně o nedorozumění. Pravice v ČR nepotřebuje posílit. Je silná, dokonce nejsilnější v historii. Jistě již nelze mluvit o většině 118 hlasů, ale pořád je ta většina dostatečná a bezpečná.
Kdyby...
Po všech pravicových nadějích byla schopná prezentovat pozitivní výsledky.
Kdyby se nezabývala většinu času vládnutí jenom sama sebou. Kdyby nás netahala do nesmyslných příběhů obálek.
12. 3. 2012 / Egon T. Lánský
Krátce po pádu komunismu v Československu se někteří Češi a někteří Slováci rozhodli, že si společný stát rozdělí. Ne že by to oba národy spolu nemohly vydržet, jen si v obou pár lidi přálo mít doma moc. Plnou. To současně mít nemohli, tak si rozdělili společný stát, který, chudák, za to nemohl.
Nový zákon posílí práva věřitelů
12. 3. 2012
Lichváři, kteří u nás prožívají zlatou horečku, protože jim v cestě nestojí žádný jednoznačný zákon proti lichvě, dostanou možnost, jak se ještě snadněji dostat k majetku lidí ve finanční tísni. K uplatnění jejich nároků, včetně astronomických úroků, jim bude brzy stačit jen ústní dohoda s dlužníkem vyslovená klidně i v hospodě. Vyplývá to z nového občanského zákoníku, píše v Právu reportér Jindřich Ginter.
Celý článek ZDE
12. 3. 2012 / Miloš Kaláb
Sečítání i odečítání je pro žáky základní školy zapeklitá záležitost, násobení je utrpení a dělení je nezvládnutelné. Zejména zakazuje-li škola biflování. Jak naučit násobilku, aniž by se tím zatěžovala dětská mysl a jsou-li děti nabádány, aby místo biflování "konceptualizovaly inovativní řešení komplexních problémů", což je má připravit pro novou ekonomiku založenou na technologii? Kanadská škola dnes nedokáže naučit děti počítat během vyučovacích hodin, doma to rodiče nezvládají a "záchranná síť" (soukromí učitelé) ve formě mimoškolních lekcí přijde na více než 1800 dolarů ročně. Děti, které vycházejí ze škol, neznají ani základní početní úkony a nemohou být přijaty do mnoha volných míst v obchodě ani v průmyslu k velké nelibosti zaměstnavatelů. Taková je dnes situace v Kanadě. Přistěhovalců z jiných zemí, kterým počítání nedělá problémy, není dost.
12. 3. 2012 / Marie Anna Fronková
ČMK čili černá minikomedie ze současnosti.
11. 3. 2012 / Karel Dolejší
Základním rysem veškerého antropologizujícího/ideologizujícího "marxování" od 1. světové války až dodnes (v době, kdy vyjma nečetných výjimek přestal být kladen vážný důraz na ekonomické analýzy a převážilo pouhé rozebírání "nadstavby") je nereflektované přebírání zastaralé koncepce společnosti coby národního státu s agrárně-řemeslnickou ekonomikou, tak jak se vytvořila ještě v zakladatelské době sekulárně levicového mýtu, tj. za Francouzské revoluce. Zásadně protiindustriální a atechnický přístup dával ve své vlastní době ještě celkem dobrý smysl, posléze se však fakticky stal nástrojem programového vytěsňování některých "nepříjemných" témat - s cílem konzervovat tradiční humanistickou ideologii bez ohledu na faktický stav světa.
12. 3. 2012 / Boris Cvek
Stále častěji trnu nad tím, co mladí "adepti žurnalistiky" dokážou vymyslet. Jedna taková adeptka si vzala jako téma pomyslnou soutěž mezi sv. Valentýnem, oslavou lásky, a MDŽ v tom, jak jsou tyto slavnostní dny mezi lidmi zpopularizovány a zkomercionalizovány.
Není zde ani stín úvahy o zcela rozdílné podstatě obou těchto oslav, ba dokonce tu splývá žena s představou romantické lásky, což je nedůstojné především vůči ženám, protože ty mají ve společnosti přece mnohem širší funkci než jenom partnerství.
Spojovat ženu s romantickou (milostnou) láskou je navíc naprosto mužské vnímání světa, pro většinu žen a gayů to bude přece zase muž, kdo je symbolem romantické lásky.
12. 3. 2012 / Boris Cvek
Brutální vraždění mladých lidí za styl účes či oblékání v zemi, kde západní vojáci přišli přinést svobodu od strašného Saddáma, je něco naprosto děsivého. Nedaleko od Evropy se ve "svobodném Iráku" mravnostní policie odvažuje té nejhorší brutality na dospívajících dětech kvůli oblékání.
A veřejné zdůvodnění? Dodržování náboženských hodnot, údajné mravnosti.
12. 3. 2012 / Jan Mrskoš
Opak jednoho našeho chytrého pořekadla by asi parafrázoval význam rady: nejdřív bombarduj, a přemýšlej o tom až potom. Vždyť to přece tak hezky fungovalo v Iráku. Nebo ne? Tak nějak ironizuje Maureen Dowd - známá dlouholetá komentátorka washingtonského listu The New York Times, nositelka Pulitzerovy ceny, majitelka břitkého jazyka - tu radu, která je dnes tak často slyšena v jist©ch kruzích. A to obzvláště jako kritika na snahu, kterou vyjadřuje US prezident Barack Obama, analyzujme nejdřív cenu té války a to, co bude potom.
12. 3. 2012 / Johan Bartoš
Ještě před několika lety zcela nemyslitelné se stává skutečností. Ve společnosti se všeobecně mluví o tom, že v dnešním systému už nadále nemůžeme či snad nechceme pokračovat. Donedávna neotřesitelný kapitalismus zpochybňuje stále více a více lidí. Všude se mluví o tom, že potřebujeme alternativu, novou cestu, nový směr, jenže nikdo neví jaký. Obecně je přijímáno, že nic z toho, co jsme již vyzkoušeli, nebylo lepší než současný systém, přesto se zdá, že v něm není možno pokračovat. Nezdá se, že by bylo možno odstranit sebevražedné tendence kapitalismu. A i kdyby tu byla možnost celosvětově aplikovatelného kapitalismu "s lidskou tváří" a někdo s ní přišel a přednesl ji jako konkrétní, konstruktivní návrh, jaká politická síla jej bude prosazovat? Může v krátké době prostřednictvím dnešních politických systémů projít taková změna po celém světě?
10. 3. 2012
< Jeden z mladíků, zavražděných za účes
Aktivisté sdělili káhirskému deníku al-Akbar, že irácká morální policie ukamenovala nejméně 90 iráckých teenagarů za to, že měli účesy emo. Mladí lidé byli vyvražděni poté, co irácké ministerstvo vnitra oznámilo, že osoby, které mají účes emo, "uctívají ďábla".
"Takové osoby mají podivné, těsné oděvy a na nich mají kresby jako lebky a používají grafiku ve tvaru lebek. Nosí také kruhy v nose a na jazyku a dělají jiné podivné věci," praví se v oficiálním prohlášení. Aktivisté sdělili listu Al-Akbar, že skupina vojáků v civilu odvedla před několika dny teenagery za město, ukamenovala je tam a pak rozvezla jejich mrtvoly do kontejnerů na odpadky rozmístěných v Bagdádu.
Vraždění se provádí házením betonových bloků na končetiny a na hlavu oběti. Opakuje se to tak dlouho, dokud oběť není mrtvá.
Zdroj v angličtině ZDE
KOUTEK REKLAMNÍ TUPOSTI:
12. 3. 2012 / Tomáš Koloc
Tato reklama je přímo učebnicí drobné reklamní tuposti.
1) Písmeno I na jejím začátku má takový font, že vypadá jako O.
2) Město, které se italsky jmenuje "Milano" a česky "Milán" (s dlouhým a) se zde jmenuje "Milan".
3) A pak je tu hra známá geografická hra, na kterou jsme v tomto Koutku upozorňovali už v článku Western union mění svět. U pobřeží Apeninského poloostrova leží tři velké ostrovy -- Korsika, Sardinie a Sicílie. Dva z nich -- Sardinie a Sicílie -- patří Itálii. Na této reklamě však existuje pouze jeden z nich.
Připomíná mi to jeden starý vtip, v němž se střídají proměnné, ale princip zůstává stále stejný: V rádiu Jerevan běží pořad, v němž se říká:
"U Itálie leží tři rozsáhlé ostrovy.
Jsou to tyto dva:
Sicílie."
11. 3. 2012 / Roman Kanda
Jak ovlivní drtivé vítězství Roberta Fica v letošních parlamentních volbách českou politickou a mediální scénu?
Domnívám se, že nadpoloviční většina Smeru-SD ve slovenském parlamentu, by mohla působit mobilizujícím způsobem na českou levici. Mohla by -- ale nejspíš nebude. Česká levice totiž nadále zůstává rozdělena na tzv. demokratickou a komunistickou. Pasivní ČSSD ani nevyužila faktu, že Nečasova vláda přestala usilovat o zákaz KSČM, čímž vlastně komunisty s konečnou platností legitimizovala jako pevnou součást stranického systému. ČSSD událost ani nekomentovala, o zrušení bohumínského usnesení neuvažuje, čímž nadále zůstává dobrovolně ve vleku dominantního postkomunistického diskursu.
9. 3. 2012 / Michael Marčák
11. 3. 2012
Strana Smer - sociální demokracie získala v sobotních parlamentních volbách na Slovensku 45 procent hlasů a ve 150 členném parlamentu bude mít 84 křesel. Šéf strany Robert Fico tak bude moci sestavit vládu bez účasti jiných stran. Účast ve volbách byla 58,8 procent.
Na druhém místě skončilo Křesťanskodemokratické hnutí, dostalo 8,8 procenta hlasů a obsadí 16 křesel. Nová strana Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Igora Matoviče získala 8,4 procenta hlasů a obsadí rovněž 16 křesel.
Slovensko-maďarskou stranu Most - Híd volilo 6,9 procenta voličů a bude mít 13 křesel. Slovenskou demokratickou a křesťanskou unii Mikuláše Dzurindy podpořilo 5,7% Slováků a dostane 11 křesel. Strana Svoboda a Solidarita dostala 5,4% hlasů a obsadí 10 křesel v parlamentu.
Do parlamentu se nedostala Slovenská národní strana Jána Sloty (4,6%) ani Strana maďarské koalice (4,5%). Lidová strana Vladimíra Mečiara získala 0,95% hlasů.
Zdroj: ZDE
12. 3. 2012 / Jiří Baťa
(Ne)ctihodný pan ministr obrany, jinak také místopředseda vlády Alexandr Vondra (ODS) svým pozoruhodným trikem dokázal, jak (ne)efektivní jsou všechna ta dosud provedená opatření, reformy a jiné neodkladné "ptákoviny", které vyšly z dílny koaliční vlády!
Odhlédneme-li od účelovosti, potřebnosti a celkové efektivnosti české armády, pak udržování nejen potřebného stavu, úrovně, ale i stabilizace a udržení vojenských, draze vyškolených a nepostradatelných odborníků, je nutné tyto lidi motivovat finančně. Notabene nikoliv jen v nějakém běžném celostátním průměru cca 24 100 korun, ale výrazně vyšším. Což není ovšem věc jednoduchá, což dokazuje sám ministr Vondra svým neobvyklým trikem k potřebnému odměňování vojáků.To ovšem neznamená, že by vojáci brali platy rovnající se platům např. poslanců či senátorů! Přes veškerý (ano i ne zpochybnitelný) význam armády jsou vojáci placeni zcela nedůstojně, přičemž zřejmě vláda spoléhá, že jejich odměny se projeví až ve výsluhách po skončení činné služby, čímž jim to nízké platy v činné službě jako by vynahradí. Na to bych ovšem nevsadil ani své ošoupané boty!
10. 3. 2012 / Tomáš Koloc
Myslím na něho každého desátého března, protože -- jak politiky nesnáším -- tento je mi nesmírně blízký, patří přibližně mezi deset historických osobností, které leží nejblíž mému srdci. Byl nesmírně talentovaný diplomat a hudebník, byl ale velice nejistý, s oblibou se přiznával ke svým dětinským neřestem, dá se říct, že měl až do smrti dětské srdce, které bylo empatické, ale železně věrné (jako důstojník c. a k. armády, který přísahal, bojoval ještě 4. listopadu 1918 za monarchii, jako jediný demokratický ministr byl v úřadu po 25. únoru 1948, protože slíbil otci, že nezradí Beneše). Na pozvání jeho tajemníka docenta Suma jsem si kdysi, v den Masarykovy smrti, mohl prohlédnout byt JM v Černínském paláci. Viděl jsem i okno z něhož skočil.
Prosím věřící o tichou modlitbu, nevěřící pak o tichou vzpomínku na Jana Masaryka.
FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY BRITSKÝM LISTŮM MOBILEM
2. 4. 2012
V červnu 2011 jsme zprovoznili pro vaše pohodlí možnost přispívat na provoz Britských listů dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilního telefonu. Informace o tom, jak to dělat, jsou ZDE. Zároveň je samozřejmě možné přispět finančně na provoz BL na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Zdá se však, že možnosti a ochota čtenářů finančně přispívat na provoz deníku, který každodenně čtou (čtenářů je měsíčně cca 350 000) prokazuje silně klesající tendenci. Jenže provoz listu z něčeho uhradit musíme. Nepodporují nás ani velcí kapitalisté, ani velcí antikapitalisté. Nezávislost a existenci si uchováme pouze, pokud si udržíme podporu čtenářské obce.
10. 3. 2012 / Čestmír Kubát
Přímočarý Vít Bárta přišel s novinkou spojení podnikání s politikou a svůj vstup do politiky otevřeně pojal jako podnikatelský záměr. Vyvolalo to vlnu mediálního pobouření. Podle věčně spícího ministra pouze začal mluvit o tom, co ostatní dělají.
9. 3. 2012 / Martin Škabraha
Nevím, co drží renomovaného vědce, jako je Ivan Wilhelm, na Dobešově ministerstvu školství, ale po svévolném prodloužení akreditace plzeňským právům navzdory stanovisku akreditační komise by mu snad konečně mohlo dojít, že je pouze fíkovým listem velmi obnažené moci. Lze hledat různé právnické kličky, zdůvodňující, proč je Dobešovo jednání legální. Je to ale bezpředmětné, protože zde se nejedná o pouhou literu zákona, jedná se o otázku nelegitimity daného rozhodnutí -- a tato nelegitimita vyplývá ze zásadních principů, nikoli jen z konkrétních ustanovení nepřehledných zákonů.
10. 3. 2012 / Jiří Guth
Filozof Martin Škabraha ve svém článku připomíná smutnou až ostudnou roli bývalého rektora Karlovy univerzity Ivana Wilhelma na jeho současném působišti, "Dobešově" ministerstvu školství. Středoškolská učitelka Dagmar Daňková se na Facebooku vyjádřila ke konkrétnímu meritu věci docela lapidárně a přitom humánně:
9. 3. 2012
Tisková zpráva Ondřeje Lišky
Podal jsem trestní oznámení na ministra školství, mládeže a tělovýchovy pana Josefa Dobeše, který podle mého názoru spáchal trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele. K porušení zákona podle mého názoru došlo tím, že rozhodl o prodloužení akreditace Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, čímž umožnil studium na PF do 31.7. 2016, což je v rozporu se stanoviskem Akreditační komise ČR. Dle mého názoru je stanovisko Akreditační komise ze zákona závazné a ministr není oprávněn svévolně rozhodnout v rozporu s ním.
9. 3. 2012 / Jakub Rolčík
Rozhodnutí ministra Dobeše prodloužit -- proti vůli Akreditační komise - akreditaci pro Fakultu právnickou Západočeské univerzity v Plzni (FPR) představuje políček do tváře všem akademickým pracovníkům, kteří se -- mnohdy s mimořádným nasazením a na úkor svého volného času -- snaží již několik let o pozvednutí pedagogické a vědeckovýzkumné činnosti na českých vysokých školách. Nebude-li zvráceno, zakonzervuje na FPR poměry, jež charakterizuje nedostatečné personální zabezpečení výuky, nedostatečná publikační a vědecká odborná činnost a podezření z klientelismu a vazeb na korupční politické prostředí.
9. 3. 2012 / Boris Cvek
Ministr školství Josef Dobeš udělal Akreditační komisi zbytečnou, ba vůbec udělal z vysokoškolského vzdělání frašku, kde nezáleží vůbec na kvalitě. A studenti práv z Plzně mu za toto nejspíše protiprávní a protizákonné rozhodnutí zatleskali. Proč? Protože jim jde o to, jak snadno získat tituly, nikoli o to, kde je právo a pravda.
Je to velice výmluvné svědectví o stavu právního povědomí u nás v Česku, o vysokoškolských studentech manipulovaných pedagogy (myslím, že ti, demonstrující proti Dobešovi, jsou často také zmanipulovaní svými pedagogy, jenom zde jde o protidobešovské zájmy) a vysokoškolských pedagozích samotných.
Zajímalo by mne, jak by to probíhalo na jiných školách, kdyby se proti nim oprávněně postavila Akreditační komise -- zda by vůbec někde studenti a pedagogové dokázali přemýšlet nad tím, jestli nedělají oni něco špatně, nebo zda pro ně stále dělá něco špatně někdo jiný: pro jedny Dobeš, pro druhé Akreditační komise.
Dobeš prodloužil život plzeňských práv o čtyři roky, bude čelit žalobám ZDE
9. 3. 2012 / Petr Wagner
Pan ministr Dobeš se postavil proti rozhodnutí akreditační komise a obnovil akreditaci Právnické fakulty v Plzni. Z hlediska moci se takové rozhodnutí dalo očekávat. Těžko by se našemu nejlepšímu ministru školství naskytla lepší příležitost vrazit klín do poměrně sjednocené akademické sféry - sjednocené proti němu než v této příležitosti.
Přesto se zdá takový manévr příliš. Nicméně se silnou podporou Hradu se manévr uskutečnil a zcela úspěšně.
9. 3. 2012 / Karel Dolejší
Prominentní vědecký časopis Nature v lednu v článku Jamese Murraye (University of Washington) a Davida Kinga (University of Oxford) konstatoval, že světová produkce konvenční ropy je od roku 2005 relativně stabilní -- ačkoliv průměrná cena roste přibližně o 15% za rok -- a kulminovala v roce 2008 na úrovni 75 milionů barelů denně; od té doby již dále neroste. Ekonomické potíže spojené se stagnující nabídkou budou nyní při omezování spotřeby fosilních paliv hrát větší roli než ochrana prostředí, konstatují Murray s Kingem. Už tedy nepůjde tolik o aktivity uvědomělých jednotlivců a ochranu klimatu jako o docela obyčejnou ekonomickou nutnost, tvrdí text, jenž nese poněkud matoucí název Climate policy: Oil's tipping point has passed (Klimatická politika: Za ropným bodem obratu).
Dochází tak k oficiálnímu potvrzení toho, co někteří experti na poněkud méně prominentních fórech tvrdili již dva nebo tři roky.
PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ
18. 2. 2012
V prosinci 2011 přispělo finančně na Britské listy 256 osob bankovním příkazem celkovou částkou 92 904.72 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v listopadu 2011 částkou 10 938 Kč, příjem z reklamy byl 9000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 1. 2012 částku 135 736.21 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní