Korupce, kterou objeví novináři, se v Británii trestá:

Naprostá katastrofa bývalého britského konzervativního ministra

V úterý 21. prosince skončilo naprostou katastrofou pětileté úsilí někdejšího náměstka ministra obchodu Neila Hamiltona očistit své jméno. Porota londýnského soudu totiž dospěla k závěru, že bývalý člen britské konzervativní vlády je zkorumpovaný lhář. Pro Hamiltona to znamenalo ponižující porážku a finanční zruinování - bude muset platit náklady soudního procesu i náklady osoby, které žaloval. Jen Hamiltonovy vlastní soudní náklady převyšují částku jednoho milionu liber - více než padesáti milionu korun.

Londýnská porota odsoudila Neila Hamiltona jako "člověka chtivého peněz, jehož vždycky zajímalo jedině, jak si polepšit ve své kariéře a neštítil se pro to ničeho". Toto prohlášení poroty bylo dramatickým vyvrcholením pět týdnů trvajícího soudního procesu, v jehož rámci žaloval Neil Hamilton majitele londýnského obchodního domu Harrods Mohammeda Al Fayeda za pomluvu. Naprostá soudní prohra Neila Hamiltona byla ukončením dlouhodobé kontroverze, v jejímž rámci vyšlo najevo, že konzervativní poslanec Hamilton si nechával od podnikatelů platit za interpelace v jejich zájmu v parlamentě.

Kontroverzi jako první zahájil deník Guardian v roce 1994, když tyto skutečnosti rozkryl. Dobří novináři určují politikům agendu.

Téměř po devítihodinovém rozhodování se vrátila v úterý porota do soudní síně. Na dotaz, zda její členové dospěli k závěru, že Mohammed Al Fayed u soudu dokázal zkorumpovanost Neila Hamiltona na základě "vysoce přesvědčivých důkazů", předsedkyně poroty odpověděla: "Ano".

V popředí soudní síně seděl Neil Hamilton s manželkou v zoufalství a přihlíželi tomu nevěřícně. Christina Hamiltonová skryla svou tvář do rukou a Neil Hamilton opakovaně potřásal hlavou.

Hamilton zažaloval Al Fayeda za pomluvu, které se měl Al Fayed dopustit v  dokumentárním pořadu televizní stanice Channel Four v roce 1997, v němž uvedl, že tento bývalý konzervativní poslanec požadoval a obdržel od něho za interpelace v parlamentě tisíce liber v hotovosti, dárkové kupóny pro obchodní dům Harrods a byl zadarmo ubytován a hoštěn v Al Fayedově hotelu Ritz v Paříži. Al Fayed u soudu argumentoval, že jeho tvrzení byla pravdivá.

Rozhodujícím důkazem v tomto případě byly skutečnosti, které byly zveřejněny na základě soudního příkazu pouhých několik dní před začátkem procesu letos v listopadu - se týkaly Hamiltonova tvrzení, že v roce 1989 pracoval a legitimním způsobem byl placen jako poradce pro firmu Mobil Oil. Vyšlo ale najevo, že pro firmu Mobil Oil neudělal nic jiného, než že v roce 1989 v parlamentě v jejím zájmu předložil dodatek k jednomu finančnímu zákonu a za to posléze vyžadoval honorář. Podle starobylých pravidel britského parlamentu je přijímat peníze pouze za jednání v parlamentě je korupcí.

Když vyšli Hamilton s manželkou od soudu, promluvil Neil Hamilton k novinářům: "Nikdy bych býval nezahájil tento soudní proces, kdybych byl vinen z obvinění, vznesených proti mě. Nelituju, že jsem soudní řízení začal, protože nemohu jít životem, aniž bych se nepokusil ze všech sil přispět k tomu, aby vyšla pravda najevo. Bohužel však to porotu nepřesvědčilo."

Naděje, že by se Neil Hamilton mohl vrátit zpět do politiky, byly tímto soudním rozhodnutím naprosto zlikvidovány. Předseda Konzervativní strany Michael Ancram konstatoval: "Zaregistroval jsem rozsudek poroty a doufám, že je tohle konec smutné a nepříjemné epizody, která poškozovala naši stranu. Doufám, že osoby, které v tomto případě vystupovaly, nyní odejdou z veřejné scény. Nemohou očekávat od této politické strany porozumění, pokud to neučiní."

Šéfredaktor deníku Guardian, který celou záležitost jako první odhalil, požadoval od Neila Hamiltona, aby se novinářům omluvil. Alan Rusbridger uvedl:

"Neila Hamiltona nyní shledal vinným parlament i soud. Dnešní rozsudek ospravedlňuje způsob, jak o záležitosti od počátku psal deník Guardian. Porota dospěla k závěru, že je Neil Hamilton zkorumpovaný. Reportážní práce deníku Guardian odhalila zkorumpované praktiky některých poslanců britského parlamentu v druhé polovině osmdesátých let a vedla k tomu, že parlament založil Nolanovu komisi pro vyšetřování neetického chování poslanců. Naše původní informace nebyly nikdy zpochybněny, navzdory pomluvám pana Hamiltona, jeho přátel a jeho právních poradců. Guardian nikdy nepochyboval o integritě svých reportérů a ti si nyní zaslouží od Neila Hamiltona omluvu."

Stručná historie případu