Už nikdy druhý Bhopal!
Dnes uplynulo 15 let od smutne katastrofy v indickem meste Bhopal, pri ktere v roce 1984 z tovarny spolecnosti Union Carbide unikly toxicke plyny, ktere zabily 16 000 lidi a dalsich 500 000 zranily. Deti Zeme a desitky dalsich nevladnich organizaci zabyvajici se ochranou zivotniho prostredi po celem svete si toto "vyroci" pripominaji jako symbol stovek a tisicu podobnych katastrof zavinenych chemickym prumyslem behem tohoto stoleti. Akce jako koncerty, vystavy, demostrace, seminare, tiskove konference a kulturni udalosti konane u prilezitosti vyroci bhopalske katastrofy se budou zitra konat mimo jine napr. i v Australii, Kostarice, Indii, Nemecku, Velke Britanii, USA, Japonsku, Senegalu, Mexiku, Jihoafricke republice, Thajsku a na Filipinach.
Smyslem teto akce je upozornit na to, ze chemicke firmy primo ci neprimo porusuji zakladni lidska prava uvedena ve Vseobecne deklaraci o lidskych pravech OSN. Jedna se predevsim o tato prava: pravo na zivot, pravo na zdravi, pravo vedet, pravo vlastnit majetek, pravo na rodinu, pravo na odskodneni za zpusobene ujmy na zdravi, pravo na ciste zivotni prostredi a dalsi. Novorozenci se dnes rodi z nekolika gramy nejruznejsich toxickych latek v tele. Pri kojeni vstrebaji dalsich nekolik gramu dioxinu, DDT, PCB atd. Jiz dnes tyto hodnoty odpovidaji pokusnym hodnotam u laboratornich zvirat, u kterych byly pozorovany nejruznejsi negativni zdravotni ucinky jako rakovina, snizena imunita, sterilita, deformace reproduktivnich organu, poruchy vyvoje, mentalni zaostalost apod.
Pripad Bhopalske katastrofy neni totiz v historii chemickeho prumyslu vubec vyjimecny. Napr. japonska spolecnost Chisso vedela deset let o tom, ze jeji odpadni vody nasycene rtuti zpusobovaly tzv. minamatskou nemoc, na jejiz nasledky zemrelo pres 3000 lidi a dalsich 10000 prezilo "pouze" s trvalym poskozenim mozku.
Havarie ve Spolane Neratovice, berounske Linde-Frigere a dalsich provozech ukazuji, ze Ceska republika v zadnem pripade za mnozstvim prumyslovych havarii spojenych s vyraznym negativnim dopadem na zivotnim prostredi nezaostava. Stejne negativni dopady, i kdyz na mensi pocet obyvatel ci na mensim rozsahu uzemi mohou mit i nestesti v mensich provozech. Mezi ty v CR patril napriklad pozar micharny barev soukrome firmy v arealu byvaleho statniho statku ve Velke nad Velickou na Hodoninsku ci pozar ve vyrobni hale spolecnosti na vyrobu chemickych latek Kemifloc v Prerove.
Mezi nebezpecne provozy patri i spalovny nebezpecnych odpadu. Ve dvou zarizenich dodanych firmou Hoval do Ceske republiky doslo k vaznym havariim. Naposledy to byl vybuch a nasledny pozar cele spalovny nebezepcneho odpadu firmy Emseko ve Zline. Spalovny odpadu vsak produkuji nebezpecne latky v podobe dioxinu ci tezkych kovu i v dobe sveho bezneho provozu. Deti Zeme proto povazuji za dulezite prijeti zakona o prevenci zavaznych havarii (odpovidajici tzv. predpisu SEVESO) a rovnez prijeti zakonneho limitu na vypousteni dioxinu ze spaloven odpadu.
Podrobnejsi informace naleznete ve zprave "Beyond the Chemical Century: Restoring Human Rights and Preserving the Fabric of Life", kterou pripravila skupina mezinarodnich ekologickych organizaci jako Environmental Health Fund, Earth Rights International a dalsich. Informace o toxickych latkach v Ceske republice i ve svete naleznete na WWW strankach Deti Zeme: www.ecn.cz/detizeme a http://www.ecn.cz/dioxin.
Příloha 1: Chemické firmy a zdraví - příklady ze světa
Smyslem teto mezinarodni akce neni zviditelnit pripady nezodpovedneho podnikani nybrz upozornit na to, ze tyto pripady nejsou vyjimkou ale pravidlem. Tiha dukazu o toxicite chemickych latek lezi na verejnosti, ktera nema ani financni prostredky ani odborne zazemi, aby takove dukazy dodala. Kazdy den vznikaji v chemickych tovarnach stovky nejruznejsich chemickych sloucenin, o jejichz nasledcich se nevi nic. Presto jsou vypousteny do zivotniho prostredi a pouze po te, kdyz se zjisti, ze tolik a tolik lidi zemrelo nebo ze se narodilo tolik a tolik deformovanych deti, se pouzivane chemikalie zacnou zkoumat. Tiha dukazu by mela lezet na chemickem prumyslu: musi prokazat ze danna latka neskodi a to drive, nez ji zacnou pouzivat a vypoustet do zivotniho prostredi. Pokud se zjisti, ze urcita latka je nebezpecna, jeji vyroba a pouzivani by mely byt okamzite zakazany a to bez vyjimky.
Dva příklady za všechny:
Americka spolecnost DuPont pokracovala ve vyrobe CFC (freonu) az do pocatku 90. let presto, ze vedci jiz v roce 1974 potvrdili, ze freony nici ozonsferu. Podle americke Agentury na ochranu zivotniho prostredi tak az miliarda lidi onemocni rakovinou kuze, na jejiz nasledky az 17 milionu lidi v pristich letech zemre.
Tisice tun karcinogennich pesticidu jsou kazdorocne exportovany z vyspelych zemi, kde je jejich pouzivani jiz desitky let zakazano, do rozvojovych zemi v Asii, Latinske Americe a Africe. Spolecnost Dow tak prodala pesticid DPCP, o kterem je znamo, ze zpusobuje sterilitu, zemedelcum v Latinske Americe. Na nasledky tohoto pesticidu pres 15 000 zemedelcu bylo sterilizovano. Dow je take nejvetsim vyrobcem chlorovanych pesticidu, ktere jsou jednim z hlavnich zdroju karcinogennich dioxinu a dalsich persistentnich organickych polutantu. Jejich nekotrolovane pouzivani vede k zamoreni zivotniho prostredi silne toxickymi latkami, o cemz svedci vysoke koncetrace techto latek v lidskych tkanich nejen v rozvojovych zemich ale a predevsim v zemich vyspelych.
Příloha 2: Tělesná zátěž toxickými látkami v číslech
Tabulka 1 - Prumerne koncentrace dioxinu ve vzorcich materskeho mleka z
ruznych zemi
Zeme |
Celkovy TEQ (ng/kg lipidu) |
|
Ceska republika |
35,71 |
|
Vietnam - Da Nang |
34 |
|
Japonsko |
27 |
|
Nemecko |
27 |
|
Kanada |
26 |
|
USA |
20 |
|
Vietnam - Ho Chi Minh City |
19 |
|
Jihoafricka republika - belosi |
13 |
|
Pakistan |
13 |
|
Rusko |
12 |
|
Jihoafricka republika - cernosi |
9 |
|
Vietnam - Hanoi |
9 |
|
Thajsko |
3 |
|
Kambodza |
3 |
Zdroj: American People’s Dioxin Report, 1999
1 udaj za rok 1996, zdroj M. Suta, Dioxny a Ceska
republika |
Tabulka 2 - Prumerne koncetrace polychlorovanych bifenylu (PCB) v
CR
Lokalita |
Rok |
Pocet vzorku |
Mnozstvi (mg/kg tuku) |
Severni Cechy |
pred 1985 |
63 |
2,83 + 1,4 |
Jizni Morava - Brno |
1988 |
27 |
2,41 |
okres Ceska Lipa |
1984-84 |
69 |
3,16 + 1,39 |
Praha |
1988 |
8 |
2,0 - 4,5 |
okres Jihlava |
1987-88 |
25 |
3,45 |
okres Kromeriz |
1991 |
75 |
2,55 |
Frydek-Mistek |
1992-93 |
70 |
2,85 |
Karvina |
1990-92 |
115 |
2,78 |
Brno |
1993 |
5 |
0,661 - 2,89 |
Deti Zeme Frydek-Mistek
Na
kopci 2685
738 01 Frydek-Mistek
Czech Republic
420/658/624590
premek.macha@iol.cz