Obava Západu před islámem nemůže být výmluvou za rasismus
Tento článek Roberta Fiska vyšel v deníku Independent 3. listopadu 1999.
Jednoho deštivého letního odpoledne v roce 1992 mě přivítal v nechvalně známém koncentračním táboře v Manjace jistý plukovník Popovič otázkou. "Víte, co je to islámská svatá válka?" zařval na mě. Zdeprimovalo mě to. Mohl vystoupit z libovolného hollywoodského filmu nebo z libovolného západního novinového článku, nemluvě o ústředí srbského nacionalismu. Uvnitř koncentračního tábora Manjaca byli muslimové, kteří přežili "etnické očišťování" západní Bosny. Ale, jak jsem tak poslouchal plukovníka Popoviče, uvědomil jsem si, že jsem slyšel tatáž zlovolná, vtírající se slova o arabských muslimech na Blízkém východě.
Reportér je ve výjimečně dobré situaci, kdy může sledovat rakovinu rasismu. Přibližně o rok později jsem byl v jižním Libanonu a hovořil jsem tam se stovkami členů palestinského hnutí Hamas, kteří byli nezákonně vyhoštěni z Izraele a okupovaných teritorií a zůstali trčet na úpatí jednoho kopce v Libanonu. Většina z nich byli inteligentní muži, několik z nich mělo univerzitní tituly, někteří z Británie. Byli proti "mírovému procesu", ale jen málo z nich zastávalo názor, že by mohli dosáhnout svých cílů násilím. O týden později jsem byl zpátky v Bosně a viděl jsem, jak je CNN charakterizuje jako "extremisty". O tři týdny později v Kalifornii jsem sledoval americkou televizi CBS. Vysílala záběry těchže Palestinců na studeném svahu onoho kopce a charakterizovala je jako "osoby podezřívané z terorismu".
Tento týden se bude v neutrálním prostředí anglického venkova v Ditchley Park diskutovat o tom, jak Západ muslimy ponižuje a rasově pomlouvá ve sdělovacích prostředcích, v tisku, v rozhlasu a ve filmu. Kníže Abdullah ze Saúdské Arábie, bývalý americký velvyslanec Edward Djereijan, arabský šéfredaktor Khaled al-Maeena, rabín Neuberger a mnozí diplomaté a novináři stráví tři dny diskusí o stále nebezpečnější "islámofóbii", která nakazila západní zpravodajství a chápání muslimského světa - zejména pokud jde o Blízký východ.
Budou mít hodně námětů k diskusi. Neboť za posledních třicet let jsou arabští muslimové zobrazováni v západním tisku z úhlu téměř nacistické propagandy. Mocichtiví, zlovolní, násilní Íránci a Arabové se zahnutými nosy nahradili židy v kreslených komentářích nacistických periodik jako bylo Voelkischer Beobachter či Der Ewige Jude. Když jsem začal před dvaceti lety svou práci reportéra na Blízkém východě, zrovna jsem tam poprvé viděl v televizi film Ashanti. V hlavní roli hráli Omar Sharif a Roger Moore. Film líčil Araby jako otrokáře, vrahy, sadisty a pedofily. Film byl převážnou většinou natočen v Izraeli.
Byl jsem šokován. Nebylo divu, že tolik zpráv charakterizuje Araby jako "teroristy". Není divu, že tolik redakčních komentářů hovoří o Arabech jako o "teroristické sběři". A čím více filmů jsem shlédl, čím více redakčních komentářů jsem přečetl, tím více, jak se zdálo, se šířil náš strach z obávaného, cizího muslima, jímž se dá jen pohrdat. Jestliže byli nacisté schopni ukazovat židy jako podlidi, kteří ohrožovali západní "civilizaci" a "kulturu", my dokážeme líčit muslimy jako zlé, zaostalé, příliš rychle se rozmnožující a vhodné k tomu, aby byli vyhlazeni.
Čím to, ptal jsem se sám sebe, že Palestinec, který zavraždil nevinné Izraelce, byl v západních zprávách "terorista" - jímž bezpochyby byl - zatímco Izraelec, který zavraždil v mešitě v Hebronu 29 nevinných Palestinců byl jen "extremista", "nadšenec" anebo (to se mi líbí nejvíc) "příslušník židovských podzemních organizací". Jak to, že partyzán z organizace Hizbollah, který bojoval proti izraelským okupačním jednotkám byl "islámský fundamentalista", kdežto chorvatští a srbští vrazi v Bosně nebyli "křesťanskými fundamentalisty"? Dokonce i nejpravicovější britské denní listy píší o "teroristech z IRA" a nikoliv o "katolických teroristech". Jak je možné, že Arab, který ohrožuje Ameriku (Osama bin Laden) je "superterorista", kdežto Izraelec, který zavraždí vlastního premiéra, je jen "fanatik"?
Kdo vytvořil tato pravidla, tento zlovolný dvojí metr? Stačí se podívat do Hollywoodu a částečně pochopíme odpověď. Filmy jako Navy SEALS, True Lies, Broadcast News, Delta Force, dokonce i The American President - to je jen pár z mnoha desítek filmů, které líčí arabské muslimy a Íránce jako lidi, které musíme nenávidět.
Profesor Jack Shaheen z University v Jižním Illionis sestavil seznam výrazů, jimiž jsou charakterizováni Arabové v hollywoodských filmech. Jsou to výrazy jako "svině", "zkurvysyn", "moucha na kusu hovna", "zvířata", "bastardi", "prasata", "zvířata", "divoši bez státní příslušnosti" "pouštní smradoši" a samozřejmě "teroristé". Kreslené komentáře a americké noviny běžně ukazují Araby jako podlidi.
V roce 1996 otiskl deník Miami Herald obrázek opice v turbanu s nápisem "islám" a s titulkem "Bombami zabíjíme nevinné ženy a děti". O dva dny později, po vybombardování Světového obchodní střediska - to byl zlovolný čin, který skutečně provedli muslimové - otiskl list New York Post obrázek americké sochy svobody s pozměněnou verzí známé básně: "Dejte mi vaše unavené, chudé masy, avše teroristy, vaše vrahy, vaše svině, vaše zlovolné zbabělce, vaše náboženské fanatiky..."
Samozřejmě, když Američané vybombardovali vládní budovu v Oklahomě, první byli obviňování muslimští "teroristé". "Jménem islámu," zněl tučný titulek titulek nad fotografií mrtvého dítěte v jedněch amerických novinách Ruperta Murdocha. V Británii jsme dělali totéž. Jakmile se zjistilo, že viníci byli v Oklahomě Američané, okamžitě se přestalo hovořit o "teroristech". Byli to už jen "fanatikové". K podobné proměně došlo, když se ukázalo, že "teroristický" útok na letadlo TWA byla zřejmě katastrofa, způsobená technickým selháním. V roce 1992 tiskl deník Times obrázek muslima, jak si utírá zakrvácenou šavli o britskou vlajku a za ním leží mrtvá nevinná žena. Novináři a politikové nás varovali před blížící se válkou s islámem. "Muslimský fundamentalismus," varoval v roce 1995 generální tajemník NATO Willy Claes, "je alespoň tak nebezpečný, jaký býval kdysi komunismus. Představuje terorismus, náboženský fanatismus."
Ano, vím, že si to Arabové do určité míry zaviňují sami. Z jejich řad vzešlo mmoho skutečně groteskních diktátorů a jejich násilné organizace spáchaly během let jménem islámu skutečně hrozné zločiny. Nepotřeboval jsem strávit celých 23 let v arabském světě, aby ve mně tito puritánští infantilní kněží - křesťané, muslimové i židé, kteří odmítají vidět, že je svět složitá společnost, zasloužící si slitování, nejen dogmatické víry, nevyvolávali hněv. A v káhirském tisku jsou často židé zobrazováni s cylindry na hlavě a s pytli peněz - to je klasický nacistický obraz - i když právě jeden můj židovsko-americký známý si nedávno stěžoval na to, kolik protiarabských kreslených komentářů i filmů vyrábějí američtí židé.
Takže nynější konference v Ditchley má skutečně mnoho o čem hovořit. Neměla by pomíjet nedostatky muslimských společností ani krutost arabských režimů. Účastníci by však měli pamatovat, jak vážně - a právem bereme rasové či antisemitské pomluvy, zaměřené proti židům. Měli by však také uvažovat o tom, zda není načase, aby Západ začal prokazovat totéž znepokojení a tutéž citlivost, tutéž nenávist vůči rasismu, když jsou muslimové z Blízkého východu zobrazováni stejně, jak Hitler zobrazoval k smrti odsouzené evropské židy.
