Raději dražší profesionální armáda než levnější nevolnictví
Petr Novotný ve svém nářku nad brannou povinností mi mluví z duše.
Právě jsem dokončil vysokou školu a za několik týdnů mě čeká civilní náhradní služba. Na rozdíl od něj jsem si raději zvolil delší trest, ale zato ve věznici s mírnějším režimem, který mi dovolí zachovat si určitou důstojnost. (A nebude mě nutit naučit se zabíjet.) Prostě jsem si vybral z mého pohledu menší zlo. Ale jsem nesmírně rozhořčen tím, že vůbec něco takového musím dělat.
Nevím, jak se s všeobecnou brannou povinností vyrovnává listina základních práv a svobod, mě to však dělá značné problémy. Zákon zásadním způsobem omezuje mou svobodu. Pod hrozbou trestu mě okrádá o kus života, o zkušenosti a o peníze. A ještě bych podle mnohých měl být rád, že se mi té cti dostalo.
Dokončil jsem své vzdělávání a místo toho, abych si začal budovat vlastní život, čeká mě nucené intermezzo. Za ten rok a půl (a rok v případě jiných) bych mohl najít práci, načerpat mnohé zkušenosti jak v oboru tak v osobním životě, mohl bych pracovat na svém profesním růstu a kariéře. O to všechno přijdu. Sníží se má kvalifikace a sníží se má hodnota na trhu práce.
O své ale přijde i společnost. Svou prací bych vytvářel hodnoty, které by této společnosti byly ku prospěchu. Které by svým malým dílkem přispěly k ekonomickému růstu.
Nelíbí se mi tahle "všeobecná branná povinnost". Nelíbí se mi "povinnost", která je de facto jakýmsi novodobým otroctvím. Nelíbí se ani ta "všeobecnost", která je založena na diskriminaci skupiny obyvatelstva na základě pohlaví. Vážně pochybuji, že by se někomu zdálo přijatelné, kdyby například zákon ukládal všem osobám ženského pohlaví porodit dítě.
Moje stanovisko je jednozačné - odmítám všeobecnou brannou povinnost, protože přináší nepřijatelné duševní i hmotné ztráty jak jednotlivci, tak i společnosti jako celku, a jsem rozhodně pro profesionální armádu. Armádu složenou z těch, kteří do ní vstoupí dobrovolně a budou za svou práci dobře zaplaceni (například z toho produktu, který vznikne prací mladých absolventů). Jak to krásně ve svém komentáři v MF DNES vyjádřila Jana Bendová - jsem pro to, aby bylo ctí získat "zelenou" knížku a nikoli "modrou".
