Ublížená dušička pana Pavliče: Dva poplatky za posílání poštovní poukázky jsou oprávněné
Říká se, že nevědomost hříchu nečiní. Někdy je
dokonce výhodné se v nevědomosti udržovat, zejména pokud cítím nutkání
si vylít ublíženou dušičku. Jen nevědomost totiž umožní beze studu
a s okázalou ironií a arogancí kritizovat jakýkoli subjekt či jakoukoli
skutečnost tak, jak to předvedl pan Ladislav Pavlič ve svém příspěvku
"Platba na české poště" v Britských listech dne 13. 9. 1999. Zjištění
faktů a následné poznání by totiž autora donutilo více přemýšlet.
To je ovšem velmi nepohodlné a výsledkem by mohlo být, že by pan
Pavlič nakonec neměl co napsat. Budu panu Pavličovi velmi zavázán,
když si přečte následující fakta:
U poštovních poukázek typu A určených pro připsání
poukázané částky na účet adresáta u banky ústavu jsou náklady hrazeny
dvěma částečnými sazbami, a to sazbou vybíranou při podání poukázky
a sazbou za převod. Sazba vybíraná při podání kryje náklady na zpracování
poukázky u přepážky při jejím podání, na její přepravu, zpracování
na převodové poště a na kontrolní činnost a archivaci. Jedná se
o tzv. poukázečné, v případě částky 200,- Kč, kterou posílala manželka
pana Pavliče, to bylo 8,- Kč.
Sazba za převod kryje náklady na třídění poukázek
podle jednotlivých účtů a informování klientů bank o jednotlivých
platbách, ve zmíněném případě šlo o 3,90 Kč. Tyto náklady nemohou
být a také nejsou započítány do sazeb vybíraných při podání. Jmenované
činnosti vykonává pošta jako službu pro jednotlivé banky, které
za tuto službu poště platí. Banky však uvedené náklady (sazbu za
převod) přenesly na své klienty a rozhodly, že o celkovou částku
sazeb za převod pošta vždy sníží úhrnnou částku soupisu převodů
a hromadného příkazu k úhradě, prostřednictvím kterých je prováděn
přípis poukázaných částek na účet. Zároveň se banky zavázaly, že
o tomto způsobu vybírání sazeb budou své klienty informovat. K současnému
stavu došlo z podnětu bank, nikoli z rozhodnutí České pošty, která
stejně jako Ministerstvo financí ČR, nepovažuje tento postup za správný.
Do konce roku 1990 hradila poště tyto náklady za
jednotlivé peněžní ústavy tehdejší SBČS, od 1. ledna 1991 přešla
povinnost jejich úhrady na jednotlivé banky. Ty se pak rozhodly,
jak již bylo řečeno, že úhradu uvedených nákladů přenesou na své
klienty. Rozvoj bankovnictví vedl ke zřízení více jak 50 bank a
pošta musela upravit své chování vůči nim a jejich klientům jednotně.
Proto byly vydány Všeobecné obchodní podmínky, kterými jsou určeny
zásady zajišťování poštovního platebního styku pro klienty bank.
Banky, které se rozhodly k těmto všeobecným obchodním podmínkám
přistoupit zároveň prohlašují, že s nimi seznámí své klienty. Vedle
základní formy převodu, kdy o sazbu za převod je snižována poukázaná
částka, umožňují Všeobecné obchodní podmínky klientům bank zvolit
i některou z dalších forem převodu, např. formu fakturační.
Z uvedeného je zřejmé, že peníze páně Pavličovy manželky
byly Českou poštou bance doručeny tak, jak byly podány, tedy 200,-
Kč za poplatek 8,- Kč.
Česká pošta má zájem na změně současného systému
zpracování poštovních poukázek určených k převodu poukázaných částek
na účty klientů bank. Proto je v současné době připravován ve spolupráci
s bankami nový systém předávání dat o poštovních poukázkách, který
umožní sazby za převod zrušit. S realizací nového systému se počítá
v průběhu roku 2000.
K závěrečnému povzdechu pana Pavliče lze jen dodat
- konkurence v oblasti platebního styku už dávno existuje. Pro poukázání
peněz na účet klienta banky je možno použít např. bezhotovostního
platebního styku, popř. složení hotovosti na přepážce banky ap.
Úslovím jsem začal, úslovím skončím - říká se dvakrát
měř, jednou řež. Vám, pane Pavliči, bych doporučoval měřit vícekrát.
Ing. Ladislav Vančura
tiskový mluvčí České pošty
