Ani Zahradil, ani Pehe

Plíživá demagogie Jana Zahradila

Juliana

Vazeny pane Culiku,

v sobotnim Pravu 4. 9. 99 je neskutecne demagogicky clanek Jana Zahradila: "Pliziva demonizace"; v pondelnim Pravu (6. 9. 99) ma uvahu "Nezavisli versus strany" Jiri Pehe. Musim rict, ze me nenadchl ani jeden z nich. Pokusim se vysvetlit, proc.

Janu Zahradilovi se zda, ze v CR dochazi k "plizive demonizaci" politickych stran. (Je zajimave, jak v mozcich lidi utkvel normalizacni slovnik - kdysi tu byla pliziva kontrarevoluce, ted zase pliziva demonizace.) J. Zahradil uvadi, ze: "CR potrebuje silne a ideologicky vyhranene politicke strany, a proto potrebuje volebni system s posilenim vetsinovych prvku" (vladni programy by nemely byt "smesici nekonecnych kompromisu"). Ostre se stavi proti "nezvolenym elitam, ktere by se rady podilely na moci, ovsem bez nezbytneho vlastniho nasazeni a pozdejsiho uctovani."

(Docela by me zajimalo, jake pozdejsi uctovani ma J. Zahradil na mysli. Pokud vim, za sve politicke chyby jsou vyslouzili politici "potrestani" misty ve spravnich radach a ruznych nevladnich organizacich - nikdo z nich se nevraci mezi obycejne smrtelniky, aby si mohl na vlastni kuzi vychutnat plody svych moudrych rozhodnuti.)

Takze demokracie podle ODS, jak ji vidi Jan Zahradil a Vaclav Klaus:

Uloha obycejnych lidi je prijit jednou za ctyri roky k volbam. O nejdulezitejsich otazkach rozhoduji stranicke spicky - a to i v pripade, ze nastala nova situace, pro jejiz reseni nemaji od volicu mandat. (Napr. v zadnem volebnim programu nebyl ani rozpad statu, ani opozicni smlouva.)

Referendum se da pouzit tak jednou za generaci. Proste demokracie jako podle Schumpetera - jedine, co je obycejnym lidem dovoleno, je jednou za cas volit mezi mocenskymi elitami.

Mohl byste namitnout, ze v Britanii vetsinovy system uspesne funguje. Ano. Ale v Britanii maji dobre propracovane kontrolni systemy ruznych segmentu moci. V Ceske republice "vitez bere vse" a do vsech funkci a kontrolnich organu si obsadi svoje stoupence. K tomu pritakava chor pochlebnych novinaru, takze prakticka kontrola neexistuje. Osobne povazuji posileni kontrolnich mechanismu moci za mnohem dulezitejsi, nez zmeny volebniho systemu. (A jejich chybeni za mnohem vetsi zlo nez vsemi proklinanou opozicni smlouvu.)

Presto povazuji politicke strany za lepsi reseni nez "nepolitickou politiku" (v tom se s J. Zahradilem shodnu). Cely termin je chybny - contradictio in adiecto. Pokud hajim nejake zajmy, je to politicka politika. Nikdo nemuze hajit zajmy "cele spolecnosti", nejvyse to, co sam za zajmy cele spolecnosti povazuje on. A z hlediska diskuse a reseni problemu je lepsi, kdyz ucastnici diskuse primo svoje zajmy definuji, nez kdyz je skryvaji za nejake mlhave proklamace.

Navic se v KAZDE organizaci casem ustavi urcita hierarchie. Vsadim cokoliv, ze v Impulsu 99 uz je, anebo velmi brzy vznikne. Takze jaky bude rozdil mezi byrokracii politickych stran a Impulsu? Potrebuji ekologove, kteri se privazuji ke stromum nebo demonstruji pred drubezarnou, nejakou vseobjimajici iniciativu, anebo jim staci jejich vlastni organizace?

Nyni k clanku Jiriho Peheho. Autor uznava nutnost existence politickych stran, ale doufa, ze budou bohate strukturovane a kultivovanejsi. Zastavila bych se u jeho nazoru, s nimz hluboce nesouhlasim.

J. Pehe: "...reseni ruznych problemu v modernich demokraciich nejsou ve vzrustajici mire ani pravicova, ani levicova. To pochopitelne znamena, ze se meni i charakter politickych stran: musi klast vetsi duraz na odbornost a vecna reseni nez na ideologizujici reseni."

Zni to docela hezky. To, ze ceske politicke strany nemaji dost dobrych odborniku, je presvedcive dokumentovano napr. v  knihach: Jako ptak na drate (M. Fendrych) a  Budovani kapitalismu v Cechach (P. Husak).

Jenze z toho leze "vlada expertu" podle von Hayeka jako sidlo z pytle. Klasicka levice a pravice sice nyni neexistuji, ale problem je v tom, ze ruzne skupiny lidi maji ruzne zajmy. Pokud napr. rozhodnu, ze zamestnanci budou mit nizke platy nebo ze je konzumace geneticky modifikovanych potravin vyhodna, muze to byt vecne reseni pro manazery nebo firmu Monsanto.

Clovek, ktery nevyjde s vyplatou, a nevi, co v supermarketu kupuje, si muze vecna reseni predstavovat trochu jinak. Proste zaludnost je v tom, ze pod zaminkou vecnych, expertnich reseni muzou byt prijimana rozhodnuti politicka.