úterý 7. září

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Česká politika:
  • Plíživá demagogie Jana Zahradila (Juliana) Česká politika:
  • Moravia Banka (Ivan Hoffman, Radiožurnál) Viktor Kožený:
  • Pražský kupónový král investuje v Ázerbajdžánu (Central European Economic Review) Ivo Mathé píše Jakubu Puchalskému:
  • Vrátil jste Českou televizi o pět let zpátky Přemrštěné zásahy do soukromí od firmy Czech On Line:
  • Internet zadarmo - ano, ale za jakou cenu? (Petr Novák)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Inzerujte v Britských listech! Britské listy letos na jaře četla čtenářská obec přibližně 15 000 samostatných počítačů měsíčně. Sledují je nejvlivnější kruhy v ČR. Mimo jiné poskytují BL jedinečnou možnost zahraničním firmám představovat se české vládě prostřednictvím reklamy na BL svými projekty. (Výtěžkem z reklamy v BL bude financována investigativní novinářská práce v České republice.) Zájemci pište sem.

    Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

  • Adresa Britských listů je zde.
  • Upozornění autorům: Prosím, posílejte pokud možno své příspěvky do BL uložené ve formátu html. Díky. JČ

    Co je nového v České republice

  • O víkendu zahynulo při dopravních nehodách v ČR 18 lidí. Na silnicích České republiky se od pátku do neděle stalo 1407 nehod, při nichž zahynulo 18 lidí. Těžká zranění utrpělo 67 a lehká zranění 244 účastníků silničního provozu. Celková hmotná škoda přesáhla 44 miliónů korun. Nejčastější příčinou dopravních nehod bylo nedání přednosti v jízdě, které zavinilo 153 kolizí. Nepřiměřená rychlost stála za 153 nehodami. U 66 řidičů zjistili policisté alkohol v krvi.

  • Plot v Matiční ulici má být dokončen konce října. Sporný keramický plot v Matiční ulici v Ústí nad Labem má být hotov do konce října, jak to předpokládá smlouva s dodavatelskou stavební firmou Pyrus, pokud nenastanou "nepředvídatelné okolnosti". Mají v něm být dva průchody, které se budou na noc zamykat. Stavba plotu v Matiční ulici vyvolala nesouhlas české vlády, prezidenta Václava Havla i mnoha mezinárodních organizací.

  • U Humpolce zadržela policie skupinu mužů s větším množstvím semtexu, jimž by bylo možno vyhodit do povětří automobil či dům.

  • Na kontě České katolické charity se shromáždilo 248.000 korun na pomoc obětem srpnového zemětřesení v Turecku.

  • Smírem skončil soudní spor mezi bývalým ministrem obchodu a průmyslu Vladimírem Dlouhým a deníkem Lidové noviny. Dlouhý loni zažaloval deník za to, že ho v několika článcích spojoval s údajným mnohamiliónovým úplatkem za privatizaci SPT Telecom. Žádal za to po listu omluvu a odškodnění ve výši jednoho miliónu korun; nyní se s právním zástupcem deníku dohodl na tom, že mu bude stačit pouze zveřejnění článku, v němž list svá předchozí tvrzení o jeho spojení s Telecomem zpochybní.

  • Poškozování životního prostředí v Českém krasu. Napsal Jiří Laburda:

    Dobry den,

    byli jsme v nedeli s pritelkyni na vylete na Karlstejne a videli jsme zajimave veci. Telecom poklada telefonni kabely od Karlstejna smerem k Morine. Delnici likviduji stare nepotrebne kabely tak, ze na hranici narodniho parku Český kras rozdelaji ohen, kabely nasekaji sekerou na mensi kousky a pali je. Smradu je vsude kolem dokola. Bohuzel jsme nemeli fotoaparat, abychom tuto raritu vyfotografovali. Muzeme jen priblizne urcit, v kterych mistech to bylo (na silnici mezi penzionem Hajovna u Dubu a restauraci Pod draci skalou). Myslim, ze by to zajimalo odpovedna mista na Telecomu a spravu chranene krajinne oblasti Cesky kras.

  • Tip pro českou vládu k akci, aneb Co musejí dělat občané České republiky, zatímco lidé jinde podnikají nebo relaxují. Pondělí 6. září jsem vhodně v Praze strávil další etapou, nyní už úspěšnou, úsilí přeregistrovat telefon v mém pražském bytě ze zemřelé babičky na sebe. Domníval jsem se, že už to bylo v červenci provedeno: SPT Telecom to provedl bez potíží. Dal jsem mu tehdy také příkaz, aby platby za telefon chodily z mého sporožira v České spořitelně. Teprve minulý týden se ukázalo v České spořitelně - promiňte mi mou neznalost - že to nestačí. Že je nutno vyplnit formulář i v České spořitelně. Ale nebylo to možno učinit na místě: bylo mi uloženo do Spořitelny osobně přinést referenční číslo konta SPT Telecomu. "Nemohl bych vám ho zatelefonovat," zeptal jsem se ve Spořitelně. "Ne, musíte ho přinést osobně," zněla odpověď, "protože musíte vyplněný formulář podepsat." - "A nemohl bych ho podepsat teď?" - "Ne, protože nemůžete podepisovat formulář s chybějící informací." Jistě logicky to zní, v jiných zemích se to však kupodivu tak přísně logicky dělat vždycky nemusí. - Podařilo se mi tedy včera na SPT Telecomu zjistit příslušné referenční číslo, to jsem osobně odnesl v pondělí ráno do České spořitelny a podepsal formulář. Dostal jsem do ruky potvrzení o zřízení možnosti pravidelných plateb z mého konta ve prospěch Telecomu, a bylo mi uloženo, abych ho osobně odnesl zase na SPT Telecom. Když jsem ho tam odnesl, bylo zjištěno, že platby v posledních měsících neprobíhaly, protože jsem sice dal příkaz k placení telefonu z méno sporožirového účtu firmě SPT Telecom, ale nikoliv zároveň i Spořitelně. Dostal jsem tedy k zaplacení dvě složenky a bylo mi taky vynadáno, že nahlížím do počítače úřednice s údaji o mém kontě na jejím stole. Odebral jsem se složenky zaplatit na poštu. Celá operace trvala dvě a půl hodiny. - Kdybych se v Británii rozhodl dát telefonní společnosti příkaz, aby účty platila direct debitem z mého konta, stačilo by zvednout telefon a nadiktovat úřednici na druhé straně číslo mého konta - trvalo by to přesně dvě minuty. V nejhorším případě by telefonní firma odeslala poštou k podpisu formulář, ten bych doma podepsal a poštou vrátil zpátky.

    Onen rozdíl dvou a půl hodinového zbytečného cestování po Praze a těch dvou minut telefonování v Británii je skutečně klíčový pro prosperitu České republiky. Česká vláda má v této oblasti obrovské pole působnosti. Je neférové, že tímto byrokratickým zotročováním musejí lidé v ČR trpět. - (PS. Přeregistraci plynu si nechám až na příští návštěvu ČR, na to už nemám sílu. Kdybych žil v ČR, asi bych nemohl vydávat Britské listy, protože bych čas zřejmě trávil pochůzkami po úřadech a nechal si vysvětlovat úřednicemi v kanceláři, kde je nejasné, až kam sahá prostor pro veřejnost, že porušuju jejich soukromí při práci.) JČ

  • Nápad pro čtenáře, kteří dostávají BL e-mailem, poslal Mirek Paták:

    Navstevnost/ctenost BListu napomaha m.j. i zajmu inzerentu. Pokazde kdyz ctu BListy zaslane E-mailem, neopomenu navstivit jejich www stranku a nechat ji celou nacist. Co vy na to? Mirek Patak ml.

  • Hlas z českého ministerstva financí: BL informují o systému Ares nepřesně! Napsal Manfred Hartmann:

    Pokud budete pozorněji sledovat informace dostupné sysémem ARES, zjistíte, že Váš komentář o zpřístupňování rodných čísel není zcela v pořádku. Pokud jsou BL tak čteným listem, mělo by být seriózní z vaší strany psát pravdivé informace.

    Celá záleşitost není tak složitá. Pokuste se připojit do ARESu (veřejné části). Najděte libovolnou fyzickou osobu, nechte si zobrazit všechny zveřejňované informace o ní. Pokud budete hledat rodné číslo, které je opravdu součástí DIČ u fyzických osob, tak budete hledat marně. Tato informace zde není k dispozici. Je zde pouze její IČO a to je trochu něco jiného, než jste publikovali v BL. Po ověření těchto informací z vaší strany by bylo velice vhodné přidat nový a úplný komentář v BL. Rád si jej přečtu.

  • Václav Fischer není hašteřivý politik. Napsal Václav Špíka:

    Vazeny pane Culiku, vcerejsi zprava ve Vasich BL o hasterivosti V. Fischera je zrejme odvozena z nedelniho televizniho zpravodajstvi, ktere jeho slova prekroutilo. V poradu ve 12,00 hod na CTV 1 (v nedeli) vyzval M. Macek V. Fischera, aby V. Klausovi zavolal a pokusil se s nim dohodnout. To on odmitl s tim, ze zavolat by mel Klaus.

  • Jsou nezodpovězené otázky, které fascinují novináře, skutečně "důležité"? Upozorňuje Juliana:

    Vazeny pane Culiku,

    I. Hoffman zduraznuje "dulezite" otazky, na nez se ptaji novinari Zemana. (Nezodpovezenymi otazkami ohledne specifickych vztahu J. Zielence s novinari se zabyva i Pavel Saradin.) Pro urcite zeme je bohuzel charakteristicke, ze "specificke vztahy" se nezachycuji smluvne. Hledani psanych smluv je pseudoproblem. Radeji bych se ptala (minulych i soucasnych politiku), proc jsou ceske zakony tak spatne. Podle Vaseho rozhovoru s Lloydem Cutlerem byli ceskoslovensti politici na uskali upozornovani - marne.

    Myslim, ze podobnych paskvilu, jako je devizovy zakon, by se naslo vic. Parkrat jsem hledala urcite veci v zakoniku, ale prodrat se novelami novel je temer nemozne. Take moznostem ruznych vykladu se meze nekladou.

    PS Clanky I. Hoffmana nejsou moc velkym obohacenim BL.

    Poznámka JČ: Na semináři zahraničních bohemistů minulý týden upozorňoval Jan Kraus z Ústavu pro jazyk český na dosti nedokonalou jazykovou verzi českých překladů zákonů Evropské unie, které mu posílají průběžně, stejně jako mnohým dalším institucím na seznamu, příslušná ministerstva. Profesor Kraus ty překlady někdy opravuje a posílá zpět, někdy ne. Nikdy totiž nedostal z ministerstev žádnou reakci, zda jsou jeho jazykové připomínkvy využívány, nebo zda jsou házeny do koše. Velkým problémem je nejednoznačnost významu českých překladů těchto zákonů. Nezřídka podle Krause také dochází k tomu - i při formulaci českých zákonů - že význam formulace znamená něco jiného, než "jak to politici zamýšleli". V tom případě se při interpretaci prý dává přednost úmyslu politiků, nikoliv významu slov.

  • Povinnost k národu a čeští letci za války v Británii. Podotýká Juliana:

    Vazeny pane Culiku,

    souhlasim s tou casti clanku D. Zurka, kde pise, ze kazdy stat haji svoje vlastni zajmy. (Proto povazuji ruzne jednostranne omluvy, asymetrickou vizovou povinnost, pripadne jednostranne otevreni trhu za nevhodne.)

    Nesouhlasim s casti o ceskych letcich v bitve o Britanii. Letci nebojovali jen za cesky narod, ale za cele lidstvo. Zni to asi pateticky, ale kdyz domyslite podstatu jejich boje do dusledku, je to pravda.

  • Debata o Impulsu 99. Napsal Evžen Haičman: Pane Čulík, udělal jsem na svých stránkách rozcestník, kde ukazuji na reakce k iniciativě Impuls 99. Je to docela zajímavé, číst různé názory takto seřazené za sebou.

  • Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu na této adrese Lubomír Fendrych.

  • Na adrese http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_fr.html je ve zkusebnim provozu Mertlikem slibovany registr ekonomickych subjektu. Zde si muzete potencialniho obchodniho partnera proklepnout podstatne lepe, nez dosud na http://www.justice.cz. Mimo jine novy registr zahrnuje i podnikajici fyzicke osoby (=zivnostniky).

  • Hledá se grafik. Autor knihy o nevšedních mezilidských vztazích hledá grafika, nejlépe studenta nesvázaného konvencemi, pro návrh obálky. Obraťte se na adresu MartanM@seznam.cz.

  • Případné sponsorování Britských listů. Ozvalo se několik čtenářů, že by chtěli finančně přispět na vydávání Britských listů. Máte-li zájem, můžete přispět na můj účet u České spořitelny, 2201638-018/0800, specificky symbol 5251663, variab. symbol 14. Prosím, dejte mi vědět e-mailem, že na to konto nějaké peníze posíláte. Nesejde-li se totiž realistická částka, s níž by se dalo něco podnikat, peníze všem dárcům vrátím.

  • Vlasta Leporská upozorňuje na internetové stránky, zabývající se korupcí na právnické fakultě. Jsou na adrese korupce.misto.cz/posli_dal.html.

  • Za názor vyhozena z německého výzkumného ústavu známá česká historička a politoložka Eva Hahnová. Podrobnosti najdete v tomto článku od Matthiase Roesera.

  • Český superšpión a smrt princezny Diany. Případ podvodných dokumentů týkajících se údajné vraždy princezny Diany a svědectví českého zpravodajce za komunismu, Karla Koechera, že neměl s  případem nic společného, je k dispozici také v angličtině v časopise Central Europe Review. - V aktuálním vydání časopisu Central Europe Review shrnuje nejnovější vývoj ohledně TV Nova anglicky Jan Čulík na tomto místě. Na jiném místě je v aktuálním vydání CER anglické shrnutí dosavadní historie televize Nova od Jana Čulíka.

  • Impuls 99 kritizuje JČ v angličtině v  časopise Central Europe Review v článku nazvaném No Pulse 99.

  • Zmatečné myšlení v Mladé frontě Dnes. Srovnání, jak tutéž informaci o výroční zprávě OSN o lidském rozvoji zpracovala Mladá fronta Dnes a deník Guardian, si nyní můžete přečíst i anglicky v tomto čísle týdeníku Central Europe Review.

  • Česká média, Zemanovy nadávky a tiskový zákon. Jan Čulík shrnuje nejnovější kontroverzi týkající se českých sdělovacích prostředků v angličtině v tomto článku v týdeníku Central Europe Review.

  • Poznámky a komentáře Jiřího Loewyho. Někdejší vydavatel (před pádem komunismu) exilového sociálně demokratického čtvrtletního Právo lidu a nynější novinář, píšící do celé řady českých periodik, má své články na internetu na této adrese.

  • Nepřípustná reklama v českém vysílání BBC. Napsala Juliana:

    Vazeny pane Culiku,

    domnivala jsem se, ze upozorneni o nepripustne reklame na BBC je v BL zbytecne dlouho, ale dnes (16. 8.) me tato stanice presvedcila o jeho stale aktualnosti. V glose o nezamestnanosti (redaktor rekl inflaci) byl Petr Holub uveden priblizne takto: "Zeptali jsme se na nazor P. H., sefredaktora Respektu, kteremu o teto problematice vychazi dnes v tomto casopise clanek."

    Respekt si nekoupim. Za prve je mi tento zpusob reklamy protivny, za druhe nerekl Petr Holub nic, co uz bych neslysela alespon padesatkrat.

    Neni mi zcela jasne, proc se o nezamestnanosti bavi novinar z BBC s novinarem z Respektu - proc se BBC radeji nezepta nejakeho sociologa, treba Petra Marese, nebo lidi z uradu prace.

  • Skrytá reklama v českém vysílání BBC. Přišel tento dopis:

    Vazeny pane Culiku,

    kdysi jste psal o nepripustné reklame. Ceske vysilani BBC nyni jiz nekolikrat uvedlo neco ve stylu: Ivan Kytka bude o teto problematice mluvit za dva tydny. Ale jiz tento tyden si muzete o problemu precist v jeho clanku, ktery vyjde v tydeniku Respekt. Je to skryta reklama nebo ne? Treba jim Respekt neco plati za to, ze ho inzeruji, anebo publikuje jejich vysilaci cas, nevim. Bylo by dobre, kdyby se alespon BBC drzela pravidel.

    V Producers' Guidelines BBC se mj praví:

    Výrobek nebo služba se nikdy nesmí vyskytovat v obraze ani ve zvuku oplátkou za peníze, služby či cokoliv jiného.

    Třeba české vysílání BBC vysvětlí, jaký postoj zaujímá vůči těmto předpisům.


  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

    Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Všechny články o válce o Kosovo, zveřejněné v BL, naleznete v tematickém archívu BL. Klikněte tam na heslo "zahranici, Kosovo".

    Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL. Tematický archív BL od 1. září 1997, kdy se BL osamostatnily, je na adrese http://blisty.internet.cz/xz.


    Ani Zahradil, ani Pehe

    Plíživá demagogie Jana Zahradila

    Juliana

    Vazeny pane Culiku,

    v sobotnim Pravu 4. 9. 99 je neskutecne demagogicky clanek Jana Zahradila: "Pliziva demonizace"; v pondelnim Pravu (6. 9. 99) ma uvahu "Nezavisli versus strany" Jiri Pehe. Musim rict, ze me nenadchl ani jeden z nich. Pokusim se vysvetlit, proc.

    Janu Zahradilovi se zda, ze v CR dochazi k "plizive demonizaci" politickych stran. (Je zajimave, jak v mozcich lidi utkvel normalizacni slovnik - kdysi tu byla pliziva kontrarevoluce, ted zase pliziva demonizace.) J. Zahradil uvadi, ze: "CR potrebuje silne a ideologicky vyhranene politicke strany, a proto potrebuje volebni system s posilenim vetsinovych prvku" (vladni programy by nemely byt "smesici nekonecnych kompromisu"). Ostre se stavi proti "nezvolenym elitam, ktere by se rady podilely na moci, ovsem bez nezbytneho vlastniho nasazeni a pozdejsiho uctovani."

    (Docela by me zajimalo, jake pozdejsi uctovani ma J. Zahradil na mysli. Pokud vim, za sve politicke chyby jsou vyslouzili politici "potrestani" misty ve spravnich radach a ruznych nevladnich organizacich - nikdo z nich se nevraci mezi obycejne smrtelniky, aby si mohl na vlastni kuzi vychutnat plody svych moudrych rozhodnuti.)

    Takze demokracie podle ODS, jak ji vidi Jan Zahradil a Vaclav Klaus:

    Uloha obycejnych lidi je prijit jednou za ctyri roky k volbam. O nejdulezitejsich otazkach rozhoduji stranicke spicky - a to i v pripade, ze nastala nova situace, pro jejiz reseni nemaji od volicu mandat. (Napr. v zadnem volebnim programu nebyl ani rozpad statu, ani opozicni smlouva.)

    Referendum se da pouzit tak jednou za generaci. Proste demokracie jako podle Schumpetera - jedine, co je obycejnym lidem dovoleno, je jednou za cas volit mezi mocenskymi elitami.

    Mohl byste namitnout, ze v Britanii vetsinovy system uspesne funguje. Ano. Ale v Britanii maji dobre propracovane kontrolni systemy ruznych segmentu moci. V Ceske republice "vitez bere vse" a do vsech funkci a kontrolnich organu si obsadi svoje stoupence. K tomu pritakava chor pochlebnych novinaru, takze prakticka kontrola neexistuje. Osobne povazuji posileni kontrolnich mechanismu moci za mnohem dulezitejsi, nez zmeny volebniho systemu. (A jejich chybeni za mnohem vetsi zlo nez vsemi proklinanou opozicni smlouvu.)

    Presto povazuji politicke strany za lepsi reseni nez "nepolitickou politiku" (v tom se s J. Zahradilem shodnu). Cely termin je chybny - contradictio in adiecto. Pokud hajim nejake zajmy, je to politicka politika. Nikdo nemuze hajit zajmy "cele spolecnosti", nejvyse to, co sam za zajmy cele spolecnosti povazuje on. A z hlediska diskuse a reseni problemu je lepsi, kdyz ucastnici diskuse primo svoje zajmy definuji, nez kdyz je skryvaji za nejake mlhave proklamace.

    Navic se v KAZDE organizaci casem ustavi urcita hierarchie. Vsadim cokoliv, ze v Impulsu 99 uz je, anebo velmi brzy vznikne. Takze jaky bude rozdil mezi byrokracii politickych stran a Impulsu? Potrebuji ekologove, kteri se privazuji ke stromum nebo demonstruji pred drubezarnou, nejakou vseobjimajici iniciativu, anebo jim staci jejich vlastni organizace?

    Nyni k clanku Jiriho Peheho. Autor uznava nutnost existence politickych stran, ale doufa, ze budou bohate strukturovane a kultivovanejsi. Zastavila bych se u jeho nazoru, s nimz hluboce nesouhlasim.

    J. Pehe: "...reseni ruznych problemu v modernich demokraciich nejsou ve vzrustajici mire ani pravicova, ani levicova. To pochopitelne znamena, ze se meni i charakter politickych stran: musi klast vetsi duraz na odbornost a vecna reseni nez na ideologizujici reseni."

    Zni to docela hezky. To, ze ceske politicke strany nemaji dost dobrych odborniku, je presvedcive dokumentovano napr. v  knihach: Jako ptak na drate (M. Fendrych) a  Budovani kapitalismu v Cechach (P. Husak).

    Jenze z toho leze "vlada expertu" podle von Hayeka jako sidlo z pytle. Klasicka levice a pravice sice nyni neexistuji, ale problem je v tom, ze ruzne skupiny lidi maji ruzne zajmy. Pokud napr. rozhodnu, ze zamestnanci budou mit nizke platy nebo ze je konzumace geneticky modifikovanych potravin vyhodna, muze to byt vecne reseni pro manazery nebo firmu Monsanto.

    Clovek, ktery nevyjde s vyplatou, a nevi, co v supermarketu kupuje, si muze vecna reseni predstavovat trochu jinak. Proste zaludnost je v tom, ze pod zaminkou vecnych, expertnich reseni muzou byt prijimana rozhodnuti politicka.

    Uvadim link na jeden z mnoha clanku, ktere popisuji "vecna" reseni: http://www.iht.com/IHT/WP/99/wp082699.html. Zabyva se vysledkem pusobeni zapadnich expertu v Rusku. (V BL byla podobna fakta tez publikovana, ale nenasla jsem link.)

    Dale J. Pehe pise: "Neni nezdrave, kdyz urcity pocet poslancu a senatoru neni spojen se zadnou stranou. Nezavisli politici jim nabizeji uzitecne zrcadlo uz tim, ze staveji sve nazory, nesvazane stranickymi sablonami, do kontrastu s nazory straniku. Ti tak maji prilezitost se obcas konfrontovat se "zdravym rozumem"".

    Nezdrave to neni, jen bych se zamyslela nad tim, s jakym "zdravym rozumem" budou politici konfrontovani. Volebni kampan je draha a ne kazdy si ji muze dovolit. Urcita uskali vysokych volebnich nakladu jsou popsana v clanku Williama Pfaffa v IHT: The Power of Money in America Has a Stranglehold on Democracy (http://www.iht.com/IHT/WP/99/wp071599.html). Uvadi v nem, ze vysoke naklady na zvoleni do politickych funkci vedou k tomu, ze v Americe vladne plutokracie.

    Popsala jsem, co nechci, a ceho se obavam - mela bych jeste uvest, cemu davam prednost. Participacni demokracii. Zrizeni, kde by byla kombinovana prima a zastupitelska demokracie a kde by byly zesileny kontrolni mechanismy. Zatim situace prilis optimisticky nevypada. Lod se kymaci mezi Scyllou ideologu a Charybdou technokratu. Nevim, jestli se politicke zrizeni Ceske republiky dostane z techto zradnych soutesek. A jestli o to vubec nekdo stoji.


    Moravia Banka

    Ivan Hoffman, Český rozhlas, Radiožurnál

    K problémům Moravia banky mám docela osobní vztah, i když shodou asi šťastných okolností jsem na svém kontě u tohoto bankovního domu už dávno neměl tak malé úspory jako ke dnešnímu dni. Se zájmem očekávám dopis, který nám, klientům banka dnes slíbila napsat, pozorně naslouchám politikům i lidem z České národní banky. Viník se hledá těžko.

    Miloš Zeman a Václav Klaus soudí, že v letech devadesát až devadesát dva vydala centrální banka příliš mnoho licencí. Mluvčí banky Martin Švehla ovšem poznamenává, že vydávání licencí podléhá i souhlasu ministerstva financí. Měl bych si tedy zjistit, kdo byl ve zmíněné době federálním ministrem tohoto resortu. Anebo je viníkem vedení banky, které špatně hospodařilo?

    K tomuto názoru dospěla bankovní rada která se rozhodla vyřadit Moravia banku ze stabilizačního programu a rozhodla se zahájit správní řízení o odnětí povolení působit jako banka.

    Co se skrývá za špatným hospodařením? Pokud jsou to špatné úvěry, tedy neschopnost odhadnout komu půjčit a komu ne, pak znám konkrétního viníka. Tím je přítel, který mi tento ústav, ve kterém sám má peníze, před časem poradil s ujištěním, že špatné úvěry nemá.

    Na vině jsem si pak i já sám se svou averzí k velkým bankám o kterých toho příliš mnoho vím. Je to paradox, ale spíše než na komplikace s účtem myslím na příjemné lidi za přepážkou mé pobočky.

    Zvykl jsem si na ně a budou mi chybět. Navíc, když čtu zprávu o tom, jak se v sousedním Německu spekuluje o fúzi čtyř největších bank, pokud jde o služby pro drobné klienty, zcela ztrácím naději, že v příští malé bance po které teď pátrám, budu mít odvahu uložit víc než dva měsíční platy.

    (Vysílalo se v pondělí 6. září 1999.)


    Viktor opět na koni

    Proč pražský kupónový král předvídá nový rozkvět ropného Baku

    James H. Dorsey, Baku

    Central European Economic Review, 26. října, 1998

    Článek vychází se svolením časopisu Central European Economic Review, překladatel do češtiny si nepřeje být jmenován.

    Viktor Kožený se vrací

    Pro své odpůrce je pražským pirátem, obchodním nájezdníkem, který si před pěti lety vybudoval říši na troskách privatizačního programu České republiky. Pro své zastánce je finančním géniem, který rozhýbal obchody s privatizačními kupóny na vznikajících trzích střední a východní Evropy díky tomu, že viděl příležitost tam, kde jiní viděli jen riziko.

    Bez ohledu na svou pověst se nyní tento pětatřicátník, kterého časopis Fortune řadí mezi tisícovku nejbohatších lidí na světě, znovu pokouší prosadit v postsovětském světě. Před rokem se pan Kožený pěkně potichu usídlil ve větrných a písčitých ulicích Baku. Dnes je s výjimkou velkých nadnárodních energetických firem největším investorem v ropném Ázerbajdžánu, kam osobně investoval přibližně 100 miliónů dolarů a kde otevřel finanční podnik se jménem Minaret Group.

    Podobně jako v České republice jej do Ázerbajdžánu přitáhla privatizace. Na ředitelství Minaretu v Baku pan Kožený a jeho zahraniční partneři vsadili na to, že vlastnictví ázerbajdžánských kupónů a opcí v nadcházející privatizaci jim jednou zajistí přístup k "rodinnému stříbru" země, snad dokonce přímo k Ázerbajdžánskému státnímu ropnému podniku (Socar). Probíhající krize na nových trzích nyní plány pana Koženého poněkud zabrzdila, ale přesto se zdá, že se nenechal odradit.

    "Viděl jsem, že se ty kupóny prodávají za 10 - 11 dolarů. Byl to stejný princip privatizace jako v České republice, v Rusku nebo na Ukrajině," říká pan Kožený. "Taková situace byla zvlášť zajímavá v zemi, kde se tržní kapitál odhaduje na 80 miliard dolarů," dodává, když vzpomíná na svou první návštěvu Baku v květnu loňského roku.

    Za poslední roky vyskočily volné prodejní ceny kupónů na 100 dolarů, ale mezitím opět klesly na 40 dolarů. Odhaduje se, že cizinci jich skoupili přibližně za 500 miliónů USD. Nyní je mohou využít k nákupům podniků v aukcích.

    Má to však jeden háček: ázerbajdžánská vláda rozhoduje o tom, zda vůbec a kdy prodá skutečné bonbónky, jimž říká "strategické podniky", případ podle případu. "Socar přes kupóny neprodají," míní jeden mezinárodní bankéř. "Nejsou to žádní pitomci." Kromě toho musí pan Kožený a jeho partneři ve snaze o získání významného podílu v Socaru bojovat s těžkými vahami, jako je British Petroleum Corp.

    Pan Kožený argumentuje tím, že vláda si nemůže dovolit přehlížet kupónový program, protože Ázerbajdžánci dosud vlastní polovinu všech vydaných kupónů. Uznává, že stojí proti konkurenci ze strany velkých naftařských společností. "Je to taková šarvátka o ropu," říká. "Všichni se hrozně bojí, že dostaneme kus Socaru, pokud ho zařadí do privatizace."

    Ázerbajdžán, stejně jako jiné země v této oblasti, vydal svým občanům kupóny proto, aby se alespoň teoreticky rozdělilo bohatství stejnoměrněji. Pro investory však kupóny představují dobrý způsob, jak získat podíl v podnicích - a pan Kožený tento způsob důvěrně zná. "Jsme průkopníci, kteří na vznikající trhy vstupují jako první," tvrdí, zatímco dělníci připojují spotřebiče v jeho dočasném bydlišti v Londýně, elegantním městském domě, který si pronajal, dokud probíhají přestavby sídla, jež odkoupil od skladatele Andrewa Lloyda Webera za 21,2 miliónu USD.

    To už je pořádný rozdíl od dob jeho studia na Harvardu, kde kolikrát neměl ani na nájem. Poté, co si v Praze vydělal jmění, vlastní pan Kožený domy v coloradském Aspenu a na Bahamách, silně investoval do Ruska a Střední Asie a patří mu rozsáhlé reality v Karibiku i jinde.

    Poprvé vzbudil rozruch, když se v roce 1992 vrátil pod deseti letech ve Spojených státech do své rodné České republiky. Pan Kožený, dobře obeznámený se západním marketingem a opatřený nimbem absolventa Harvardu, zahájil reklamní tažení, kterým přesvědčil stovky tisíc Čechů, aby své kupóny investovali do jeho fondu Harvard Capital & Consulting. Začátkem roku 1994 však pan Kožený Prahu nadobro opustil s tím, že už nehodlá snášet kontroverze vznikající kolem jeho obchodů. Kritici tvrdí, že Harvard využil nezralý a neprůhledný trh, a že fond shrábl aktiva významných podniků, které se mu podařilo ovládnout.

    Vzhledem k této záležitosti si mnozí lidé raději drží pana Koženého, který cestuje s irským pasem, dále od těla. "Nehodlám s ním jednat," říká John Doede, který spravuje fond AIG Silk Road americké společnosti American International Group. "Nevěřím, že by mohl být nějak přínosný styk s někým, kdo používal takové metody a pravděpodobně je hodlá používat i v budoucnu."

    Pan Kožený na to reaguje prohlášením, že potíže české privatizace nebyly vinou jeho, ale vlády. Vládě se nepodařilo prosadit regulaci tam, kde jí bylo zapotřebí, a liberalizovat tam, kde to šlo. "Prosazoval jsem změny a to se těm oligarchům dosazeným vládou nelíbilo," říká dnes. "Bylo to jako bojovat s chobotnicí s tisíci chapadly."

    K různým pověstem pochopitelně přispěl i osobní styl pana Koženého. Tento zrzavý boháč není pro bulvárním plátky neznámou veličinou. Koncem loňského roku si dopřál snad nejdražší večeři pro tři osoby v dějinách, když v módní londýnské restauraci La Gavroche zaplatil účet v hodnotě 10 000 dolarů. "Tohle byly hlouposti," prohlašuje nyní zachmuřeně. "Teď už jsem zralejší. Nějakou dobu trvá, než člověk dospěje."

    Zkušenější pan Kožený si získal velké investory a pro Minaret sestavil správní radu, která působí skvělým dojmem. Zasedá v ní bývalý americký senátor George Mitchell, přední egyptský obchodník Šafik Gabr a američtí investoři Aaron Fleck, Frederick Bourke a Richard Friedman.

    "Kolem Viktora jsou různé kontroverze. Ale my jsme si prověřili všechny firmy, které v té oblasti operují, a Minaret na to šel podle našeho názoru nejrpofesionálněji," říká Lee Cooperman, jehož newyorská firma Omega Advisors Inc. spravující majetek v hodnotě 4 miliard USD investovala podle odhadu analytiků přes Minaret do ázerbajdžánských kupónů asi 50 miliónů dolarů.

    Třináctimístné tryskové letadlo Challenger pana Koženého přistává ročně až v 50 zemích. Je o něm známo, že na cestách si nechává dávat investiční tipy od obyčejných lidí. Kupříkladu, když se loni v květnu objevil v Baku, doslechl se o privatizačním programu od svých řidičů a leteckých mechaniků. Jeden řidič vytáhl z kapsy kupónovou knížku, aby mu ukázal, jak kupóny vypadají. Pana Koženého nejen zaujala kresba vrtné plošiny na deskách, ale zároveň si povšiml, že ázerbajdžánské kupóny jsou na rozdíl od českých přenosné.

    "Došlo mi, že Baku je mezinárodní město," prohlašuje. "Zarazilo mne, jak tam všichni obdivně hovoří o prezidentovi (Najdarovi Alijevovi). Po své návštěvě jsem si prostě řekl: Zkusíme tam obchodovat."

    Ani ne o šest týdnů později pan Kožený založil svou Minaret Group a usídlil ji v nejdražší kancelářské budově v Baku. Velké poutače po celém městě vychvalují Minaret jako přední investiční společnost ve Střední Asii.

    Iasson Tsakonis, šestadvacetiletý řecký obchodník s ázerbajdžánskými kupóny, vzpomíná, jak pan Kožený ze začátku rozhazoval peníze. "Tohle je fantastická země - a ještě tu není žádná regulace. Budu sem investovat 100 nebo 200 miliónů dolarů. Pro začátek sem pustím padesát miliónů," sdělil mu pan Kožený. "Chci tady mít nejbohatší firmu." Pan Kožený tato svá slova potvrzuje, ale nehodlá sdělit, kolik kupónů už jeho firma koupila. Přesto přiznává, že hodnota tří miliónů, neboli 38% z celkové emise, není daleko od pravdy. Lidé obeznámení se zemí tvrdí, že společně se svými partnery skoupil kupóny za 200 miliónů dolarů.

    Poslední dobou si však svou daň vybral dopad ruské krize. V říjnu Minaret propustil 100 ze svých 150 zaměstnanců v regionu. "Museli jsme si to pečlivě prozkoumat," vysvětluje pan Kožený. "Teď se ve Střední Asii neobchoduje vůbec." Přesto se drží toho, co stále ještě považuje za klíč k ovládnutí ázerbajdžánského trhu: kupónů.

    Existují náznaky, že ázerbajdžánská vláda pana Koženého přivítala. Alespoň jednou rozmlouval o samotě s prezidentem Alijevem a dochází na náležité oficiální akce. "Z každého investora máme radost. Viktor je chytrý, já jsem profesor matematiky, a tak mám chytré lidi rád," říká náměstek předsedy Komise pro státní majetek Nurijev Barat a odmítá "pomluvy" pana Koženého ze strany západních velvyslanců. "Co znamená špatná pověst? Musí se to prokázat," dodává pan Barat. "Vydělal si nějaké peníze, no a co?"

    Západní diplomaté však varovali ázerbajdžánskou vládu, že skoupení kupónů panem Koženým může vést ke zhroucení kapitálových trhů ve Střední Asii, jak tomu bylo i v České republice. "Kdyby se tu stalo totéž co v České republice, pošpiní to jméno Ameriky a Británie. To si nemůžeme dovolit," tvrdí britský diplomat.

    Pan Kožený trvá na tom, že nehodlá dopustit, aby bylo jeho jméno znovu vláčeno blátem. "Hubená prasátka tloustnou, tlustá prasátka jsou pod nůž," říká. "Nechci být prasátko, ale pokud jím už být musím, tak raději hubené."


    Vrátil jste Českou televizi o pět let zpátky

    Ivo Mathé píše Jakubu Puchalskému

    V Praze dne 31. srpna 1999

    Vážený pane řediteli,

    ve své stížnosti adresované prezidentu republiky mne označujete za osnovatele "poškozování" České televize, neboť vyvolávám kritický zájem o její činnost.

    Českou televizi coby institut služby veřejnosti televizním vysíláním jsme s kolegy ve velmi nepříznivé atmosféře vypiplali od novorozeneckého věku až do období - řekněme - rané dospělosti. Můj vztah k subjektu, jenž nyní řídíte, je tudíž - mírně nadsazeno - otcovský. Vlastním životem si ověříte, jak bolestným může být pozorování nadějného potomka, jenž by mohl okolí prospět, ale jemuž je bezdůvodně ubližováno. Své dítě však kvůli nepříznivému působení nepovedených učitelů mít rád nepřestanete.

    Přes Vaše opakované negativní vymezování se vůči první šestileté etapě existence České televize, a přes množství Vašich prohlášení, interview a textů napadajících výsledky dosažené Českou televizí před Vaším příchodem, jsem se Vám pokusil několikrát nabídnout pomoc. Vaše reakce nikdy nepřišla přímo, ale oklikou, se zpožděním, a začasté jako pokus o insinuaci. Upřímnou snahu naplňovat službu veřejnosti podporuje každodenní připomenutí stěžejního finančního zdroje České televize - povinných poplatků nás všech. Odhlédnu-li od práva každého občana (včetně mne, dovolíte-li) svobodně vyjádřit vlastní názor na cokoli, nerad konstatuji, že zůstáváte v zajetí falešných informací, takřka chorobných představ, a volně zaměňujete poškozování s kritickým zájmem. Dovolte tedy, abych Vašeho písemného osočení využil napoprvé k vyslovení několika poznámek.

    Česká televize se již přes rok zmítá v očekávání jakési nové organizační struktury, resp. celého systému řízení a rozhodování, přičemž časová prodleva je pro chod tak jemného organismu, jakým je televize, smrtící kanonádou. Vnitřní chod je epidemicky nakažen, rozhodovací mechanismy erodovány, odpovědnost zamlžena, o nákupech technologie, zakázkách a nájmech konzultačních firem se rozhoduje neprůhledně a nezdůvodněně, značné částky se vydávají na neuvážené investice i podivné služby (např. na paušální smlouvu s osobně spřízněnou advokátní kanceláří!). Naprostá většina "nových" nápadů či výstupů z nákladných poradenských projektů však byla již před léty po řádné oponentuře zamítnuta. Vyhnal jste - často velmi neslušně - mnoho odborníků, jejichž jediným "proviněním" byla paměť a dobře hodnocená práce před Vaším příchodem. Ti lidé se většinou nezúčastnili výběrového řízení na generálního ředitele a jejich vazba na firmu a zejména její poslání byla pevnější než vztah ke konkrétnímu člověku. Přesto byli takřka kompletně nahrazeni osobami pro místa ve vedení České televize prokazatelně méně kvalifikovanými. Několik Vámi jmenovaných manažerů pak zklamalo na celé čáře (Kytka, Kopecký, Šírková, Bezouška) a po svém spěšném odchodu zůstávají připomenutím nerozumné personální práce, obdobně jako nedávná nominace člověka bez zkušeností a nutné základní výbavy do klíčové funkce ovlivňující úroveň služby poskytované národním provozovatelem vysílání ze zákona. Aniž existuje významná inflace, náklady České televize pod Vaší patronací dosahují astronomických čísel (vloni vyšších než schválený rozpočet). Produkce některých stěžejních programových typů (dramatická tvorba, hudba) je potlačena a vysvětlení důvodů je manipulativní. Ve vleku ředitelů privátních stanic jste přes půl roku zamezoval nákupu českých filmů z období 1965 až 1990 a znemožňoval tak divákům (poplatníkům) České televize přístup k nejlepším snímkům naší kinematografie. Vysílací schéma za Vašeho působení zchaotizovalo, podíl repríz (jejichž výběr se zřejmě nevyhne ani seriálu o Zemanovi) překročil míru únosnosti, systém nasazování pořadů je nepřehledný a nelogický, programová strategie se proměnila jen v pouhá donekonečna omílaná prázdná slova. Zpravodajství České televize nyní nedosahuje ani úrovně běžné před 1. dubnem loňského roku. Do očí bijící kopírování komerčních stanic (řazení zpráv, prezentace, dekorace, někteří newscasteři, plytkost reportáží, jalová senzacechtivost, mluva atd.) a devastace pořadu "21" ubírají zpravodajským relacím diváky i důvěryhodnost. Bohužel, celá Česká televize přichází o dlouze a  pracně budovanou prestiž a autoritu, spolu s hodnotou nejcennější - politickou nezávislostí. Čeština v programech České televize chřadne, nově angažovaní moderátoři, redaktoři a hlasatelé s jazykem spíše bojují než jej ovládají. Množí se technická pochybení (nechat - vědomě - běžet "živé" vysílání zpravodajského pořadu bez zvuku je bezprecedentní!). Celkově ubývá profesionality, rozlévá se amatérismus. Sledovanost, přes zřetelné příznaky komercionalizace a vulgarizace programu, výrazně upadá. Pokles podílu na divácké obci od konce roku 1997, resp. I. čtvrtletí roku 1998, dosáhl již několika procentních bodů! Bylo by snadné (a smutné) pokračovat, leč ani v dalších mých větách byste nenalezl zpochybnění existence typu televize, tvořící v civilizované společnosti pilíř parlamentní demokracie.

    V rozporu se svým tvrzením o  čestných a otevřených formách komunikace zabraňujete jakémukoli nepříznivému pohledu na  své počínání. K obviňování - otevřeněji udávání - osob, které si troufnou nemlčet o  Vaší práci, se neuchylujete ojediněle. Činíte tak stylem poněkud připomínajícím zvyky zaplašené před deseti lety. Možná, že Vám taková metoda připadá obratná, ale vytěsněním kritické reflexe Českou televizi nevylepšíte. Ani za pomoci žalování, stýskání či dokonce lobbování na svačinách hrazených z televizního rozpočtu. Tak jako o nezbytnou politickou nezávislost je třeba pečovat nikoli umlčováním kritiků, servilitou či zákulisními kontakty, v lepším případě opakováním prázdných floskulí, ale mravenčí prací a zejména kvalitním vysíláním. Všechny - jen stručně sumarizované - bolesti by bylo neodpovědné bagatelizovat právě nyní, v čase pro Českou televizi historicky nejpříhodnějším. Stav způsobený neuvěřitelně necivilizovanými kroky soukromých stanic, opřených o bezzásadovou praxi Rady pro vysílání, může v blízké době agresívně vyústit proti službě veřejnosti. Pane řediteli, vrátil jste Českou televizi o pět a možná více let zpátky. Jejímu poslání neprospěje neobolševická eliminace jiného názoru, ale dobré a odpovědné vedení. Souhrnným a nejzávažnějším důsledkem jeho absence je demoralizace šířící se uvnitř i vně České televize, vyprovokovaná rostoucí neseriózností, nerozhodností, neznalostí, plýtváním svěřenými prostředky a nezkušeností tzv. top-managementu ve vnímavém prostředí, donedávna tvořícím neobyčejně vzácnou enklávu vyššího standardu zvyklostí, vztahů a morálky.

    S pozdravem

    Ivo Mathé


    Přemrštěné zásahy do soukromí od firmy Czech On Line

    Internet zadarmo - ano, ale za jakou cenu?

    Petr Novák

    Pane Čulíku,

    jistě si vzpomenete, že mezi moje oblíbená témata patří ochrana soukromí (včetně ochrany osobních údajů), a to zejména ve vztahu k internetu. Takže se mi trochu nelíbí požadavky společnosti Czech On Line na jejich službu bezplatného připojení do Internetu.

    Dále uvedený text je nutno chápat v kontextu formuláře přihlášky, kde je nutno uvést takové drobnosti jako celkový osobní příjem, počet dětí a jejich věk a podobně. Mimochodem dále přiložený text je v malém okénku, kde z textu jsou vidět pouze první řádky a je velmi malým písmem - jako by chtěl připomenout známé úsloví ALWAYS READ THE SMALL PRINT - VŽDY ČTĚTE VE SMOUVÁCH, CO JE PSÁNO DROBNÝM TISKEM.

    Petr Novák


    PODMÍNKY UŽÍVÁNÍ SLUŽEB VOLNÝ

    Přečtěte si laskavě následující podmínky užívání služeb VOLNÝ poskytovaných společností Czech On Line a.s. ("COL"). Přijetím těchto podmínek užívání uzavíráte s COL právně závaznou dohodu. Z případného porušení uvedených podmínek pro Vás může plynout odpovědnost za škodu způsobenou COL. Pokud s některými nebo se všemi podmínkami nesouhlasíte, opusťte tuto stránku.

    1. UŽIVATELSKÝ ÚČET A SLUŽBY VOLNÝ

    1.1 Po vyplnění registračního formuláře Vám bude přiděleno uživatelské jméno a heslo, které Vám umožní připojení k Vašemu uživatelskému účtu VOLNÝ.

    1.2 Prostřednictvím uživatelského účtu VOLNÝ získáte přístup k těmto službám VOLNÝ:

  • Přístup ke službám www prostřednictvím sítě Internet
  • Užívání jedné adresy elektronické pošty POP 3 e-mail
  • Přístup k newsgroups
  • Vytvoření osobní webové stránky

    1.3 COL vynaloží přiměřené úsilí, aby zajistila plnou provozuschopnost a bezchybnost služeb VOLNÝ, avšak nenese odpovědnost za neúspešné připojení k síti Internet nebo za  přerušení spojení. COL nenese odpovědnost za žádné závady, jež mohou existovat, ani za náklady, ušlý zisk, ztrátu dat nebo následné ztráty vzniklé v důsledku užívání, popř. nemožnosti přístupu k Vašemu uživatelskému úctu VOLNÝ.

    1.4 COL žádným způsobem nekontroluje informace zveřejněné v síti Internet a nenese odpovědnost za takové informace, k nimž získáte přístup prostřednictvím svého uživatelského účtu VOLNÝ.

    1.5 Pokud COL výslovně nestanoví jinak, jsou veškerá Vaše jednání, zájmy, propagace, služby či nákupy uskutečněné na  Vašem uživatelském účtu VOLNÝ nebo jeho prostřednictvím výhradně záležitostí mezi Vámi a osobou, s níž taková jednání probíhají. COL nenese odpovědnost za žádné ztráty či škody vzniklé v důsledku takových jednání.

    1.6 COL může v rámci služby VOLNÝ poskytovat spojení na  další webové stránky nebo zdroje, přičemž však za ně nenese odpovědnost ani se nepředpokládá, že souhlasí s jejich obsahem.

    2. Technická podpora

    2.1 COL bude zdarma poskytovat technickou podporu cestou elektronické pošty.

    2.2 COL bude zdarma na určitém telefonním čísle poskytovat technickou pomoc, dokud to bude považovat za  opodstatněné. COL si vyhrazuje právo účtovat v budoucnosti za telefonickou technickou podporu poplatky. O všech případných poplatcích budou uživatelé služeb VOLNÝ informováni prostřednictvím elektronické pošty nejméně dva týdny před tím, než COL zahájí poskytování placených služeb.

    3. Registrace

    3.1 Údaje, které uvedete v registračním formuláři, jsou důležité a musí být pravdivé, správné a úplné. Souhlasíte, že budete COL do jednoho týdne informovat o jakýchkoli změnách údajů uvedených v registračním formuláři prostřednictvím elektronické pošty na adresu address@vol.cz

    3.2 COL se s Vámi může spojit za účelem ověření správnosti údajů uvedených v registračním formuláři.

    4. Ochrana Vašich osobních údajů

    4.1 COL bude respektovat důvěrnost Vašich osobních údajů a zavazuje se dodržovat veškeré právní předpisy týkající se ochrany osobních údaju platné v současné době v České republice.

    4.2 COL je oprávněna zasílat na Vaši elektronickou adresu maximálně jednu reklamní zprávu týdne.

    4.3 Informace uvedené v registračním formuláři nebudou bez Vašeho souhlasu sděleny žádné třetí osobě, pokud takové sdělení není vyžadováno ze zákona.

    4.4 COL si vyhražuje právo využívat Vaše osobní údaje za účelem průzkumu trhu a ke statistickým účelům.

    4.5 Za účelem zachování integrity služeb VOLNÝ si COL vyhrazuje právo sdělit Vaše kontaktní údaje (včetně jména, adresy, telefonního čísla a adresy elektronické pošty) na  vyžádání policii nebo jiným zákonným orgánům. Vaše kontaktní údaje můžeme sdělit rovněž v případě stížnosti v souvislosti s Vaším užíváním služeb VOLNÝ, pokud se COL domnívá, že takové užívání je v rozporu s těmito podmínkami.

    4.6 COL může vést evidenci Vašeho přístupu ke službám VOLNÝ (soubor LOG). Takto evidované informace podléhají stejné ochraně jako všechny ostatní Vámi poskytnuté informace a údaje.

    5. Užívání Vašeho uživatelského účtu VOLNÝ

    5.1 Jste povinni zajistit, aby telefonní císlo, z něhož se připojujete, bylo identifikovatelné kdykoli se připojujete ke službám VOLNÝ prostřednictvím telefonní služby CLI (služba, která umožnuje volanému zjistit telefonní číslo volajícího). Uživatelům, kteří deaktivují přenos telefonního čísla, nebude připojení umožněno.

    5.2 Souhlasíte, že budete služby VOLNÝ užívat pouze způsobem v souladu s těmito podmínkami a tak, aby bylo zajištěno dodržování veškerých příslušných zákonů a právních předpisů. Zejména nebudete služby VOLNÝ využívat k distribuci či zveřejňování jakýchkoli pomlouvačných, urážlivých, obscénních či výhružných materiálů nebo materiálů, jež by podle našeho názoru mohly způsobit nepříjemnosti, obtíže nebo obavy třetím osobám. Zejména je zakázáno využívat služby VOLNÝ k distribuci nevyžádaných reklamních mailů (spamu).

    5.3 Nesete odpovědnost za obsah veškerých informací, jež zveřejníte prostřednictvím služeb VOLNÝ.

    5.4 Souhlasíte, že v rozsahu, v jakém Vaše užívání nebo užívání osob Vámi oprávněných nebo osob, za než nesete odpovědnost (např. jako rodič nebo opatrovník dítěte), způsobí ztrátu nebo škodu jiné osobě, odškodníte na požádání neprodleně COL za veškeré ztráty či škody připisované COL, včetně případných právních, administrativních či technických poplatků vzniklých v důsledku takového užívání.

    5.5 Nesete odpovědnost za zachování důvěrnosti Vašeho uživatelského jména a hesla, jež Vám bylo přiděleno po vyplnění registračního formuláře. Nesete tedy plnou odpovědnost za  veškeré kroky, jež budou pod Vaším jménem učiněny. Jste povinni neprodleně uvědomit COL o jakémkoli neoprávněném užití, o nemž se dovíte.

    5.6 Získáním přístupu ke službám VOLNÝ nezískáváte nárok na žádná autorská práva, ochranné známky ani jiná práva duševního vlastnictví COL.

    5.7 Ke službám VOLNÝ se můžete připojit prostřednictvím modemu a telefonní linky. Ke službám VOLNÝ se nesmíte připojit z více počítačů současně.

    5.8 Nesete odpovědnost za získání veškerého potřebného vybavení, včetně počítače, modemu apod. a za úhradu veškerých telefonních poplatků nezbytných k získání přístupu a k užívání služeb VOLNÝ prostřednictvím Vašeho poskytovatele telefonních služeb. Nesete rovněž odpovědnost za zajištění Vašeho vlastního zálohování.

    5.9 Nesete odpovědnost za to, aby veškeré vybavení užívané k připojení k uživatelskému účtu VOLNÝ splňovalo požadavky českých právních předpisů a aby Vaše připojení nezpůsobovalo porušení práv třetích osob, zejména práv Vašeho poskytovatele telefonních služeb.

    6. Ukončení užívání služeb VOLNÝ

    6.1 Užívání služeb VOLNÝ můžete ukončit a COL může ukončit Váš přístup ke službám VOLNÝ z jakéhokoli důvodu nebo bez udání důvodu výpovědí doručenou druhé straně. Pokud se k VOLNÝM službám prostřednictvím svého uživatelského účtu VOLNÝ nepřipojíte po dobu delší než jeden měsíc, má se za to, že jste užívání služeb VOLNÝ ukončili. COL je oprávněn nabídnout Vaše uživatelské jméno okamžite po ukončení poskytování služeb VOLNÝ jinému uživateli.

    7. Rozhodné právo

    7.1 Služby VOLNÝ budou k dispozici pouze uživatelům na území České republiky. Veškeré vztahy, práva a povinnosti mezi vámi a  COL vzniklé v souvislosti s užíváním uživatelského účtu a služeb VOLNÝ se řídí těmito podmínkami a příslušnými ustanoveními českých právních předpisů.


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|