Mozna si sam dokazete predstavit dalsi moznosti. Navic se obavam, ze pedagogove by si tuto moznost vysvetlovali predevsim jako cestu k obohaceni svych chudych prijmu ruznymi cestami, a nikoliv jako cestu k seznamovani studentu s praxi.

Take by bylo treba vytvorit spravni aparat. Ten by se ale stal velmi mocnou "politickou" klikou v organizacni strukture skoly - protoze by ji vlaste zajistoval jediny nerozpoctovy prijem. O mista v tomto aparatu by jiste usilovaly predevsim funkcionarske typy, kterych byva na skolach dost. A je otazka, zda by neco z tech penez zbylo jeste na pedagogy nizsich stupnu.

I pres tyto nevyhody bych ale byl pro rozvijeni podobneho modelu. Stalo by to totiz jen asi radove stovky milionu, a zajistilo by pristup k potencialu ukryteho v univerzitach sirsimu okruhu podnikatelu. Tim padem by se i vice studentu mohlo jeste na skole prakticky realizovat, coz by je dale motivovalo ke studiu, a usnadnilo by jim to nastup do zamestnani po skole. Investovane penize by se asi vratily na mensich prispevcich v nezamestnanosti, a na vyssim odvodu dane z prijmu, rychlejsim rustu hospodarstvi a dalsich s tim souvisejicich efektech.

Ale ted se musim vratit k hlavnimu smyslu vaseho clanku, a tim je vase tvrzeni, ze vase prace asistenta je zbozi. Ja tvrdim ze neni.

Nejde ani tak o to, ze praci ucitelu nebo vedcu v zakladnim vyzkumu nelze dnesnimi metodami ocenit, protoze to neni pro cenu zbozi podstatne!

Prodejni cena by take ani nemela byt zavisla na produkcnich nakladech.

Vtip je v tom, ze jste svym nastupem do zamestnani vlastne z trhu odesel. Prodavate veskerou svou produkci - praci - do velkoobchodu za pevnou cenu. A ten ji prodava dal. Jestli se ziskem, nebo se ztratou, to je jeho problem. V tomto pripade vasi produkci dokonce rozdava zadarmo. Skolsky system ma prece jako cil poskytovat dobre bezplatne vzdelani.

Vychodiskem by bylo vytvoreni spolecenske poptavky po placenem vzdelani. Nemyslim si, ze ty odhadovane stovky milionu rocne ziskane zavedenim vami navrhovaneho programu spoluprace s prumyslem by znamenaly tak vyrazne prime posileni univerzitnich rozpoctu, ze by mohlo dojit v brzke dobe k preceneni jimi nakupovane prace pedagogu- jinymi slovy zvyseni platu. Nejdrive bude totiz treba dohnat zdrzeni v investicni oblasti. A vyssi danove prijmy ze sekundarnich efektu a tedy i zvysovani rozpoctu skol se take dostavi se zpozdenim.

Jakakoliv jina reseni, pokud ovsem neobjevime v Cesku rozsahla ropna naleziste, jsou jen vice nebo mene skryta prerozdelovani ze statni pokladny, ktera bud zpusobi dalsi zvyseni dani nebo nekomu jinemu uberou.

S pozdravem

Marek Houša