Konec sezóny?
Dnes tedy končí. Prázdniny i okurková sezóna. Po prázdninách se bude spoustě lidí pár dnů stýskat. Avšak po okurkové sezóně? Po té se stýská málokomu.
Angličtina tomu času, skoupému na opravdu podstatné události, říká silly season. Tedy sezóna dle slovníku nesmyslná, pošetilá i potrhlá. Ohlédneme-li se na tu letošní, je to zejména u nás doma označení případné.
Nemyslím ani tak na cimrmanovské události, jakou byla zpráva z počátku léta, že drahám kdosi ukradl dvě železniční tratě včetně kolejí i obligátní kruhy v obilí. Ani zatmění Slunce, které by podle papírových předpokladů mělo být vrcholem. A konec konců, nejpodstatnější nebyl ani nekoneční spor mezi držitelem televizní licence na Novu a americkými investory, kteří se naivně domnívali, že uzavřené smlouvy platí u nás stejně jako jinde.
Byli jsme ovšem i svědky tragických událostí, když v Turecku zemřely desetitisíce lidí při zemětřesení. Také smutného zjištění, že český stát v pomoci obětem zemětřesení v Turecku notně zaspal.
Radovali jsme se ze zlatých medaií Tomáše Dvořáka a Ludmily Formanové v Seville.
Varovnou roli sehrály průzkumy preferencí politických stan. Druhou nejpreferovanější stranou se v létě stali komunisté. Deset let poté, co byli svrženi a zavrženi, se pro ně vyslovil téměř každý pátý z dotázaných. Ne proto, že by přišli s čímkoliv novým, neřkuli přínosným, ale proto, že občany zklamany ostatní strany. Zejména sociální demokracie, od níž se podpora ke komunistům přelila.
Zklamání politickými stranami jako autorizovaným dealerem politické moci v zemi se nakonec stalo samotným vrcholem této sezóny. V doplňovacích senátních volbách v obvodu 27 je už v prvním kolem na hlavu porazil nezávislý a v politice se dosud naprosto neangažující kandidát. Navíc způsobem, jenž je případně zván debakl. V něm však je zdroj naděje, že už je po sezóně. To slovo totiž původně znamenalo prolomení ledů.
(Vysílá se v úterý 31. srpna ráno.)
