NATO a Rusko se dohodly o mírovém plánu pro Kosovo
NATO a Rusko předložilo mírový plán pro Kosovo Organizaci Spojených národů. Britský premiér Tony Blair ho charakterizoval jako pevný a jasný. Uvedl, že všechny požadavky NATO byly splněny.
Ministři zahraničních věcí osmi průmyslových zemí, včetně Ruska, schválili text rezoluce OSN pro ukončení války v Kosovu. K dohodě došlo po dvou dnech vyjednávání v Německu. Německý ministr zahraničních věcí Joschka Fischer uvedl, že vznikla cesta pro úplný odsun srbských jednotek z Kosova a pro vstup mezinárodních mírových jednotek.
Rozhovory byly v pondělí večer přerušeny, protože ruský ministr zahraničí Igor Ivanov požádal o čas ke konzultacím s Moskvou, údajně o roli NATO a ruských jednotek. Ve 22 hodin moskevského času nebyl už Boris Jelcin k zastižení.
V úterý Ivanov potvrdil, že Rusko rezoluci podpoří, i když uvedl, že velící struktura mírových jednotek bude muset teprve být vypracována.
Dohoda byla dosažena s obtížemi, avšak přesto splňuje požadavky NATO způsobem, který se zdál být téměř nemožný. Německý ministr zahraničí Joschka Fischer uvedl, že návrh rezoluce pro Radu bezpečnosti OSN otevírá cestu míru v Kosovu.
Britský ministr zahraničních věcí Robin Cook konstatoval, že je jugoslávský prezident Miloševič nyní v pasti a nemá jinou možnost, než realizovat podminky, které schválily čelné západní demokracie a Rusko.
Uvedl: "Všechny prvky jsou v té rezoluci. Miloševič musí stáhnout všechny srbské jednotky. Musí povolit vstup mezinárodním vojenským jednotkám, jejichž jáderm bude NATO, do Kosova a musí povolit návrat uprchlíků pod naší ochranou."
Návrh rezoluce pro Radu bezpečnosti OSN obsahuje text dohody s prezidentem Miloševičem z minulého týdne, která byla schválena po návštěvě Viktora Černomyrdina a Martiho Artisaariho v Bělehradě. Tato dohoda požaduje vytvoření efektivní mezinárodní bezpečnostní přitomnosti v Kosovu pod integrovaným velením NATO, které má být jádrem mírových jednotek. Tyto jednotky budou mít pravomoce vnucovat příměří, pokud to bude nutné, a zajistit, aby všechny srbské jednotky opustily Kosovo. Verifikovaný odchod srbských jednotek bude muset být zahájen, než NATO bude suspendovat bombardování. Pak bude rezoluce schválena Radou bezpečnosti OSN, čímž budou jejími podmínkami vázány NATO i Jugoslávie.
Rusko nabídlo vyslat až 10 000 vojáků pro mírové sbory. Dosud je nutno vyřešit, jak budou spolupracovat Rusové s velením NATO. Americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová trvá na tom, že role NATO musí být vedoucí.
Jednou z nejdůležitějších součástí návrhu rezoluce pro Radu bezpečnosti je požadavek, aby všechny strany spolupracovaly s mezinárodním válečným tribunálem. Prezident Miloševič a několik jeho blízkých spolupracovníků bylo obžalováno za válečné zločiny. Podle této dohody je pravděpodobnější než dříve, že budou nakonec postaveni před soud.
Vedoucí představitelé NATO přivítali vypracování rezoluce. Prezident Clinton uvedl v Bílém domě, že byl učiněn další důležitý krok:
"Země skupiny G8 se nyní dohodly na rezoluci pro Radu bezpečnosti OSN, která nám pomůže realizovat tyto základní cíle: mír a bezpečnost pro obyvatelstvo Kosova a stabilitu pro celý region. Klíčem je, jak tomu bylo od samého začátku tohoto procesu, realizace dohody. Ověřitelné stažení srbských jednotek nám umožní suspendovat bombardování a realizovat plán."
Tony Blair charakterizoval návrh rezoluce jako pevný a jasný a zdůraznil, že letecké údery NATO budou zastaveny, teprve až si bude aliance jista, že prezident Miloševič stáhl veškeré jednotky z Kosova.
Tony Blair promluvil v Downing Street na společné tiskové konferenci s německým kancléřem Gerhardem Schroederem. Uvedl, že mezinárodní mírové sbory by mohly být vyslány do Kosova do konce týdne: "Teď skutečně už nejsou žádné důvody pro jugoslávské úřady záležitost odkládat. Rezoluce pro Radu bezpečnosti musí být ovšem schválena a musíme také zajistit, aby přijala jugoslávská strana onu technickou vojenskou dohodu. Ale není důvodu, proč by měly záležitost odkládat."
V úterý večer začala Rada bezpečnosti OSN jednat o návrhu rezoluce. Očekává se, že se o ní bude hlasovat do dvou dnů.
Patnáct velvyslanců, kteří tvoří Radu bezpečnosti OSN, jednají o rezoluci za zavřenými dveřmi. V preambuli je abecedně seřazeno dvanáct bodů a pak následuje jednadvacet paragrafů, v nichž je obsažen plán na vytvoření mezinárodní bezpečnostní "přitomnosti" pro Kosovo, jménem KFOR a občanské "přítomnosti", jejímž čelem bude zvláštní velvyslanec, jmenovaný generálním tajemníkem OSN.
Civilní struktura se bude zabývat rekonstrukcí Kosova a vytvořením autonomních, demokratických institucí. Příchod vojenských jednotek bude synchronizován s odchodem veškeré srbské policie a polovojenských jednotek.
Pokud dojde k řádné synchronizaci celé akce, očekává se, že by proti rezoluci neměla mít námitky Čína, která ji odmítá podepsat, pokud NATO dále bombarduje Jugoslávii. Marti Ahtisaari kvůli tomu cestoval do Pekingu. Číně se nelíbí skutečnost, že mají působit mezinárodní jednotky podle takové kapitoly Charty OSN, která jim poskytuje široké pravomoci. Také Číně vadí klauzule, která požaduje, aby všechny strany spolupracovaly s mezinárodním soudním tribunálem pro válečné zločiny.
Kosovská osvobozenecká armáda oznámila, že vydá prohlášení, jímž zaručí srbským jednotkám bezpečný odchod z Kosova. Konstatoval to politický šéf KLA Hakim Thaci po rozhovorech s Madeleine Albrightovou. KLA nebude útočit na ustupující srbské jednotky.
Jednání s Madeleine Albrightovou se účastnil s Thacim také Ibrahim Rugova. Oba představitelé albánských Kosovců Albrightovou ujistili, že budou i nadále respektovat zásady dohody z Rabouillet, kterou Srbové odmítli. Podle této dohody KLA přislíbila, že se po příchodu mezinárodních mírových sborů do Kosova vzdá své vojenské role. Thaci uvedl, že se KLA promění v politickou sílu a bude těsně spolupracovat s mezinárodním společenstvím. KLA požadovala plnou nezávislost Kosova, ale Albrightová uvedla, že Kosovo dostane autonomii v rámci Jugoslávie.
Novináři BBC, kteří vstoupili do Kosova, poprvé nezávisle potvrdili, že uprchlíci žijí dlouhodobě pod širým nebem v lesích a na kopcích provincie. Stále se ještě obávají vrátit se do měst a vesnic, okupovaných Srby i vydat se do uprchlických táborů v Makedonii a v Albánii.
Reportér BBC konstatoval:
Po dvanácti hodinách těžkého pochodu Kosovem jsme neviděli skoro nic, než několik hlídek rebelské Kosovské osvobozenecké armády. Pak jsme je uviděli v lesích před prvním větším městem. Stovky rodin, které žijí v lese od té doby, co bylo zahájeno bombardování NATO a od té doby, co jim Srbové vypálili domovy.
Dvě nemluvňata se v lesích od té doby narodila. Trpí nyní podvýživou, řekl táborový lékař, stejně jako mnoho jiných dětí.
Rodiny se shromažďovaly v malých úkrytech, vyrobených z igelitu, větví a dubového listí. Kolem tábora hořely ohně. Jeden igelitový úkryt byl polní nemocnicí, ale lékaři konstatovali, že nemají žádné léky.
Někteří lidé uváděli, že se příliš bojí vydat se do jiné země. Jiní říkali, že je jejich domov Kosovo a že neodejdou, i když musejí žít takto. Poukázali na to, že u každého většího města a vesnice utekli lidé do lesů a žijí téměř na dohled od svých domů.
Skoro pořád bylo slyšet hluk letadel NATO. Slyšeli jsme nedaleko dvě ohlušující exploze. Srbská postavení na druhé straně kopce jsou ničeny, uvedli vojáci KLA.
Všichni lidé v táboře se modlí za rychlé vítězství NATO.
