Čulík se revanšuje domovu
Skládat Pecinův článek je možné na tisíc způsobů, leč myšlenku z něj nevydojíš. Cituji z opravené verze: "Do televizního nebo rozhlasového studia pozvou zástupceit vzpouru vězňů ...". Bude zítra ještě oprava opravené verze? Zřejmě se pánové při zadání špatně domluvili, protože Pecina píše o koze, totiž kukaččích vejcích a Čulík o voze - cenzuře v RSE.
Na foru BL se Pecina chlubí, že podlamovat pilíře demokracie je jeho nejoblíbenější činnost. Dodávám jen - nejoblíbenější placená činnost.
Pan Čulík napsal zajímavou informaci: "...v devadesátých letech jsem pro ni (RSE) velmi intenzivně 5 let pracoval." Po té následují příklady cenzury a důvěrná sdělení, ke kterým se nemohu vyjadřovat. Jen se zamýšlím nad tím, za jakých podmínek pan Čulík spolupráci s RSE ukončil a co si asi o něm dnes jeho bývalý zaměstnavatel myslí. Když k tomu přidám články proti ČT, kde údajně pan Čulík rovněž působil, nebo články proti kolegům novinářům, pak mi vychází nelichotivý obrázek ublíženého a nedoceněného redaktora.
Myslím, že pan Čulík má zvláštní schopnost dělat si nepřátele. Třeba neodešel do Skotska za svou jistě milou manželkou, třeba už neměl doma do čeho píchnout. Třeba vymyslel BL, aby se za všechna skutečná i neskutečná příkoří domovu odvděčil. Není těžké tuto práci předat dopisovatelům. Stačí vybírat témata, potlačovat klady, zdůrazňovat zápory. Včera věnovaly BL jen dvě řádky našim hokejistům - čerstvým mistrům světa.
Pane Čulíku, přes všechny výše uvedené výhrady jsem ocenil, že BL zveřejnily i jiné názory. Odmítám však vaše soudcování příspěvků. Zda jsem potvrdil nebo nepotvrdil něčí pravdivost, nechte laskavě na čtenáři. Od pana Peciny a jeho článků se ostře distancuji.
Petr Jánský
Poznámka JČ:Užívejme principu presumpce neviny. Obviňujme na základě věcných informací, nikoliv spekulací. - Tomáš Pecina nedostává od Britských listů žádný honorář. - Jan Čulík nikdy nepracoval v České televizi. - Pavel Pecháček, v roce 1995 ředitel českého soukromého podniku "Rádio Svobodná Evropa", po několika sporech, týkajících se cenzurních zásahů v redakci, rozvázal od 1. listopadu 1995 spolupráci s Janem Čulíkem, který tehdy už vyučoval bohemistice na Glasgow University, a to dopisem, který od něho Čulík obdržel 30. října 1995. Pravilo se v něm, že "pro kritický nedostatek finančních prostředků končí 31. října Vaše volná spolupráce s naší rozhlasovou stanicí." Podrobnosti jsou zde.