Jak se bude vládnout v Evropě?
S nynější krizí v Bruselu se dostává náhle do popředí otázka, jak se bude vládnout v Evropš, daleko intenzívněji, než tomu bylo dosud, argumentuje v deníku Guardian v sobotu 20. března Martin Wollacott. V důsledku krize v Kosovu je bezpečnost Evropy dokonce více ohrožena, než tomu bylo v době bosenské války. A v důsledku různých nejnovějších okolností, které vedly k rezignaci německého ministra financí Oskara Lafontaina a nyní ohrožují existenci zaměstnanců automobilky Rover, kterou vlastní BMW, v britském městě Longbridge, je citlivá rovnováha mezi sociální demokracií a podnikatelskými zájmy v Evropě ohrožena daleko silněji, než v minulosti.
Není to náhoda, argumentuje britský komentátor. Evropská unie rychle směřuje k přijetí jednotné evropské měny, na Balkáně vzniká nová válka, politika v Německu se dostala do nové fáze svého cyklu, v Bruselu se dostala korupce Evropské unie více či méně náhodou na veřejnost, velké evropské firmy se musejí rozhodovat, co učinit s prodělečnými podniky, jako je automobilka Rover - mezi všemi těmito odlišnými procesy je souvislost.
Přijetí měny euro má například významný strategický dopad. Hospodářské vztahy Evropy vůči Spojeným státům se přijetím eura dostanou na úroveň rovnost mezi USA a EU: Z toho vyplývá, že by měly vzniknout také rovnější vojenské vztahy mezi USA a EU. Vojenské jednotky, určené pro Kosovo, jsou z 85 procent evropské. To vypovídá o neochotě amerického parlamentu vyslat do Evropy větší počet amerických vojsk. Omezenou americkou účast schválila v americkém parlamentu jen velmi malá většina poslanců.
Dalo by se také spekulovat, že Slobodan Miloševič by neodporoval mezinárodním požadavkům tak silně, kdyby necítil, že je Evropská unie neochotna převzít na sebe vojenské břemeno, které Spojené státy dále odmítají nést.
A kdyby nebylo jasné, že Evropská unie začíná být velmi důležitou organizací, pocítil by Evropský parlament tak silně potřebu prosadit se kriticky letos na jaře vůči Evropské komisi?
Zavedení eura bude mít velký vliv na ústřední otázku evropské politiky, totiž jakým způsobem zajistit sociální ochranu pro zaměstnance evropských podniků v situaci, kdy zavedení eura povede k větší konkurenci a k větší efektivitě?
Lafontaine byl donucen v Německu odejít z funkce ministra financí, protože podnikatelské společenství ho označilo za nebezpečného člověka. Okamžitě po jeho rezignaci byly v Německu sníženy podnikatelské daně. Schroederova vláda nyní usiluje o to, uspokojit podnikatele stejným způsobem, jak to už delší dobu dělá vláda francouzská a britská.
V Evropě jednotné měny euro cítí korporace, že nadchází kritický boj s vládami. Na výsledku tohoto boje bude záviset přežití podniků a jejich prosperita.
Když před časem koupila firma BMW britskou automobilku Rover, zavázala se, že automobilka zůstane britská. Teď ji chce BMW přesunout do Maďarska.
Přesunování podniků z místa na místo v důsledku levnějších pracovních nákladů, ať už je to uvnitř EU nebo mimo ni, je hrozbou zaměstnancům všude. Kdyby měli podnikatelé systematický plán, ústupky evropských vlád by byly obhajitelnější. Avšak podnikatelé vyvíjejí tlak na vlády na vlastní pěst: Každá firma chce pro sebe nejvýhodnější podminky.
Přitom je Evropská unie v podstatě nedemokratickou institucí. Jenže, jak na to poukázal holandský politolog Jan Zielonka, je velmi obtížné vytvořit celoevropskou demokracii, když neexistuje žádný celoevropský demos, lid.
Z nynější krize zřejmě vznikne silnější prezident Evropské komise a ta sama se bude pravděpodobně muset více zodpovídat Evropskému parlamentu. Jenže celý systém nebude demokratičtější.
Co se týče potřeby ochrany proti nezaměstnanosti, tato otázka se začala objevovat od sedmdesátých let, s pokračující integrací Evropské unie. Poslední dobou se problém stal vážnějším v důsledku přísných hospodářských požadavků pro přičlenění k měně euro, v důsledku omezení národních deficitů, které požaduje nyní EU, a v důsledku stále silnějšího tlaku zejména německých korporací.
Závažný a ještě daleko naléhavější problém je pro EU problém Kosova. Na rozdíl od doby před několika lety jsou nyní členské země Evropské unie ochotny vojensky zasáhnout v Kosovu. Není však známo, co Evropská unie učiní, pokud se Miloševič rozhodne nevzdat se Kosova ani navzdory bombardování. Bombardování by situaci v Kosovu mohlo změnit, ale také by mohlo vyvolat v Kosovu i v Srbsku chaos, a to by znamenalo, že by EU musela do Srbska a do Kosova vyslat pozemní vojska.
Kdyby Evropská unie selhala v Kosovu, byla by to tragédie. Protože rok 1999 už ukázal, argumentuje závěrem britský komentátor, že problémy Evropy nelze navzájem od sebe oddělovat - jsou všechny spojeny.
