Britské listy

Situace, která nastala po volbách v Praze-Klánovicích, může nastat kdekoliv a může být ještě o mnoho horší. Jak již bylo v Britských listech zmíněno, (viz též zde), v Klánovicích získala povolební koalice DEU a nezávislí 5464 hlasů, zatímco koalice ODS + KDU-ČSL + ČSSD + KSČM 5318 hlasů. Přesto koalice DEU a nezávislých kandidátů získala pouze 4 mandáty z 9 a druhá koalice získala mandátů 5 a tím i místo starosty. (Jiná věc je, že všichni zastupitelé za DEU a NK odstoupili a v Klánovicích tedy proběhnou nové volby).

Lze najít ale i teoretický příklad, který je daleko výraznější: Představme si obec s 453 voliči. Tato obec má 5 zastupitelů (v souladu se zákonem může mít 5-9 zastupitelů). Představme si, že v obci působí 5 politických subjektů, které třeba již předem deklarují svoji představu o koalicích, pokud získají důvěru voličů - dvě strany by ji chtěli utvořit spolu a zbylé tři také - budu je nazývat malou a velkou koalicí. Volby v obci dopadnou následovně : obě strany malé koalice získají po 150 hlasech, všechny strany velké koalice získají po 51 hlasech. V součtu tedy malá koalice získá 300 hlasů, velká koalice získá 153 hlasů. A přestože strany malé koalice získali takřka dvojnásobek hlasů co velká koalice, tato získává většinu v zastupitelstvu a tím i místo starosty!! Skutečně podle zákona 152/1994 Sb. získá velká koalice 3 místa v zastupitelstvu a malá pouze 2. Ale to není vše - už u obce se 7 zastupiteli může nastat situace, kdy ani dvojnásobek nemusí stačit!

Čím je to způsobeno? Je to špatným (a ve svém důsledku nedemokratickým) algoritmem rozdělování zastupitelských mandátů. Ty se rozdělují následujícím způsobem: první mandát se přidělí straně s nejvyšším počtem hlasů, počet hlasů této strany se vydělí 3, druhý mandát se přiřadí straně s nejvyšším počtem hlasů, kdy se u strany, která získala první mandát uvažuje již tento počet vzdělený 3, atd. - pokud se té které straně přiřazuje její druhý mandát, dělí se počet hlasů číslem 5,

potom 7, 9, 11 atd. (viz příklad ).

Tento princip skutečně "konverguje" k optimálnímu rozdělení mandátů mezi strany dle výsledku voleb (tj. při (jistěže teoretickém) stejném počtu voličů jako mandátů, získá strana přesně tolik mandátů jako získala hlasů). Jenže při relativně malém počtu mandátů může nastat až mnou uváděný příklad, kdy ani 66% (u větších obcí ani 70% ) hlasů nemusí stačit k získání nadpoloviční většiny v obecním zastupitelstvu. Jen pro dokreslení, aby nevznikl dojem, že tento případ může nastat jen teoreticky (mnou uváděný příklad je skutečně v jistém smyslu extrémní, i když ne nejextrémější) - například z osmi volebních obvodů v Plzni mohla získat většinu koalice, která získala meně hlasů než opozice, ve čtyřech z nich!

Na základě výše uvedeného je nutno konstatovat, že velmi důležitý zákon 152/1994 o volbách do obecních zastupitelstev je špatný a nedemokratický a z toho důvodu i v rozporu s Ústavou ČR, kde je jasně uvedeno, že politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním (čl. 6). Je jen škoda a s podivem, že prezident Havel nereflektoval na žádost DEU, aby podal návrh na zrušení tohoto zákona (což by byla nejrychlejší cesta k zrušení tohoto zákona). Bohužel mě osobně současný zákon o Ústavním soudu nedovoluje podat návrh k zrušení zákona k Ústavnímu soudu ČR. Snad se ale najde někdo