Britské listy

Radomír Tesař si koupil v aukci za 100 000 Kč automobil. Peníze zaplatil, ale automobil mu nikdy nebyl doručen. Firma se mu vysmála. Od té doby se u českých soudů bezvýsledně dožaduje nápravy. Viz např. zde a zde JČ.)

Když jsem si přečetl dopis od právníka, který mě zastupuje při soudní při, myslil jsem si v první chvíli, že to psal pod vlivem silného alkoholového opojení nebo dokonce pod vlivem požitých drog.

Jak to vlastně v našem soudnictví funguje? Jestli tak, jak to popisuje právník, tak potom nechápu, proč existuje v našem státě SOUD, proč existuje MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI, proč existují PRÁVNÍCI, k čemu je VLÁDA, k čemu je PARLAMENT, k čemu je NOVINÁŘ, k čemu je ta povedená taškařice, jež se nechává vyvolenými lidmi titulovat DEMOKRACIE.

Dovolte, abych citoval z dopisu právníka:

Začátek citace:

"Nejprve bych se chtěl věnovat otázce součinnosti soudu při vymáhání dluhů. Tato povinnost součinnosti ze strany soudu je uzákoněna podle ustanovení § 260 odst. 2 občanského soudního řádu musí tuto součinnost soud poskytnout způsoby, které jsou tam uvedené. Pokud jde o zjištění účtu, zjišťuje se číslo účtu dlužníka dotazem u dlužníka. Pokud povinná osoba odpírá sdělit číslo účtu, může soud použít pořádkových opatření a uložit mu pokutu až 50.000,-Kč. Ve skutečnosti součinnost soudů vypadá tak, že soud povinnou osobu předvolá, možná opakovaně a jelikož se osoba nedostaví, řízení ukončí. Nikdy, kam až moje paměť sahá, soud nepoužil pořádkové opatření za účelem zjištění požadovaných údajů. Soud má rovněž možnost nechat si povinnou osobu předvést orgány policie. Nikdy se nestalo, že by soud této možnosti využil. To uvádím pouze z vlastní zkušenosti. Nevím ale ani o tom že by v jiných případech, tedy v případech, které nezastupuje naše kancelář, takovéto opatření bylo použito.

Naopak jsme ústně pracovníky soudu informováni o tom, že jejich kapacita na vyřizování žádostí podle § 260 nestačí a dokonce se uvažuje o tom, že tento paragraf bude z občanského soudního řádu vypuštěn. Pokud nejste s takovýmto vyřizováním spokojen, a vím, že nejste a ani já nejsem, existuje možnost stěžovat si. První osobou, u které si lze stěžovat na postup Obvodního soudu pro Prahu X je předseda tohoto souduŠŠ."

Konec citace!

Tak! Znovu! K čemu je instituce zvaná SOUD? Čím se řídí a KDO TO JE TEN SOUDCE? Opravdu si může dělat, co chce? Kdo mu vdechnul to "božstvo"? Již několikrát mi bylo řečeno, ať si stěžuji. Ovšem následky si ponesu sám.

Proč se nechovají soudci stejně k PREZIDENTOVI? Proč je to nadčlověk? A co novináři? Asi si takové zacházení zasloužíme, my obyčejní lidé! Ukažte mi jediného! Jediného politika, jediného novináře, jediného soudce, jediného právníka, který by se dokázal zabývat tímto "svinstvem". Veřejně na něj poukázat, pojmenovat ho! Alespoň to. Hluboce se před ním skloním a budu jej velebit po zbytek života.

Pokud chci konfrontovat své "životní zkušeností u soudu" s licenci TV seriálu "Na lavici obžalovaných justice..", tak mi televizní zpracování připadá ještě velmi jemné a nepravdivé. V mém případě se jednotlivá jednání u soudu pohybují kolem 15-20 minut a přestávka mezi nimi je i 9 měsíců.

Je to směšné, považuji tvrzení soudců, ministra spravedlnosti a jiných "kompetentních" za lži. Jeden se vymlouvá na druhého, soudci jsou přetížení (z čeho ta přetíženost vznikla).

Jestliže řeší, v mém případě naprosto jednoduchý případ již od roku 1996, tak ta hromada nevyřešených případů narůstá k neuvěření. Ale ano, nekamenujte mě, vím, že jsou případy složitější, dlouhodobější s řadou složitých dokazování. Ale můj případ je opravdu banální, to je názor právně vzdělaných lidí. V nedávno uvedené Aréně s Václavem Klausem jsem slyšel hlas právníka", který řekl: " Není pravdou (sic!), že nejsou dobré zákony. Spíše soudci nepracuji tak, jak majíŠ!".

Nemám právnické vzdělání, ale myslím si, že zákony jsou špatné. Jesliže je nedodržují samotní soudci, tak jsou špatné.

Znovu si přečtěte, co mi napsal právník.

Proč tedy soudy nepoužívají tyto zákony?

Proč chrání dlužníky? Kdo jim dal tuto moc? Najde se jediný soudce v této demokratické zemi, který mi bude ochoten vysvětlit složitost mého případu? Který mi dokáže, jak hluboce se mýlím? Najde se jediný novinář, který bude ochoten napsat veřejnosti, jak se musí člověk nechat ponižovat touto "demokratickou instituci"? Soudím se o necelých 100.000,-Kč. Sám jsem byl "donucen" zaplatit dalších 20.000,-Kč a jsou požadovány další peníze. Soudní výlohy. Přitom dlužník se vysmívá mně i soudu a platím pořád já.

Jsem přesvědčen, že DLUŽNÍK JE CHRÁNĚN STÁTEM, DLUŽNÍK JE CHRÁNĚN SOUDEM, DLUŽNÍK TO VÍ, PROTO SE TAK CHOVÁ A BUDE SE TAK CHOVAT.

Má to řešení?

Radomír Tesař, Praha