Diletantství a sebevědomí jako základní způsob existence

Rozhovor s Ladislavem Špačkem

Jméno a adresa autora jsou známy.

Posilam uryvky ze clanku Jitky Goetzove: Den s mluvcim prezidenta z Magazinu Prava (30. 1.).

Rozhovory "Jeden den s .." jsou obzvlaste poklesle a informativni byvaji jen neprimo - kdyz si je politik natolik jisty svoji skvelosti, ze si ani neuvedomuje svoji trapnost.

Za nejzajimavejsi povazuju casti o profesionalnich predpokladech pro vyber parlamentniho zpravodaje a o predpokladech pro praci tiskoveho mluvciho.

Kvuli objektivite musim dodat, ze Pravo ma i  dobre clanky: sobotniho Kramera a ctvrtecni Salon. Bohuzel to kombinuje s udesnymi strankami lecitelu, cernou kronikou na prvni strance, plytkymi informacemi o celebritach...

Profesionální předpoklady pro práci parlamentního zpravodaje - z rozhovoru s Ladislavem Špačkem:

"...v roce 1986 nastoupil na filosofickou fakultu, kde prednasel vyvoj spisovne cestiny od 10. stoleti. Tam take prozil revolucni listopadove dny se svym studentem Vlastimilem Jezkem, soucasnym generalnim reditelem Ceskeho rozhlasu. Ten mu pak v roce 1990, jako radovy novinar, doporucil, aby to zkusil v Cs. televizi, protoze pry potrebuji duveryhodnou osobu kolem ctyricitky. "To jsem byl ja", smeje se Spacek. Moc se mu tam nechtelo, protoze ho televize nikdy nezajimala, a i dnes sleduje jen zpravodajstvi. "Sel jsem tam, prohledli si mne a rekli dobry, cesky umite, vypadate fakt duveryhodne. Kyvl jsem a za tri tydny uz jsem delal prime prenosy z Federalniho shromazdeni", vzpomina.

Myslite, ze CsT nemohla v te dobe ziskat zadneho dobreho profesionala - treba z ceskych sekci BBC nebo Svobodne Evropy?

O předpokladech pro práci mluvčího prezidenta

"Mam urcite predpoklady k teto praci. Musim odpovidat na spoustu i nesmyslnych dotazu, takze jsem se v teto funkci naucil mluvit o vsem, ze ani nepoznate, ze o tom nevim ani n. Zrovna nedavno jsem po telefonu vysvetlovat deset minut jakemusi panovi, jak maji na chalupe udelat kanalizaci. Kdyz mi pak dekoval za rady, rikal jsem si, jses vazne chlap dobry pro vsechno. Vzapeti se ale ukazalo, a shodou okolnosti to byla vase kolegyne, ze dala manzelovi omylem telefonni cislo na mne, nikoliv na instalatera Spacka", rozesmeje se nahlas mluvci. "Nemam nikdy tremu, zcela vyjimecne podleham stresum, a to diky lidem, na nez jsem alergicky a s nimiz musim jednat."

Neni to asi pro Vas moc zajimave, protoze to jen dokresluje tusenou situaci v mediich a ve vyssich sferach. Oni jsou sebejisti a nemaji stresy - ty pak zbyvaji na nas, kdyz se ridime jejich profesionalnimi analyzami a radami. Asi jsem suchar, ktery nechape tento jemny druh humoru.

Poznámka Jana Čulíka: Obávám se, že kdyby publikoval vládní mluvčí v Británii takovýto rozhovor, musel by asi rezignovat.

Mám konkrétní historku z Británie z podnikatelské sféry. V Británii existoval úspěšný celostátní řetězec (chainstore) obchodů s hodinkami a klenoty RATNER'S.

Majitel obchodu, pan Ratner, jednou byl dotazován v televizním rozhovoru, co to prodává ve svých obchodech. Odpověděl, že "crap": "sračky", špatné zboží.

A jak reagovala britská veřejnost? Přestala do jeho obchodů chodit. Chainstore Ratner's udělal za pár týdnů bankrot a teď už v Británii neexistuje obchod tohoto jména.