Demokratická unie: proč odmítám rezignovat z volební komise
Vážený pan
Jaroslav Šebek
člen Ústřední volební komise za ČSSD
U Smaltovny 7, 170 00 Praha 7
na vědomí: ÚVK, ČTK
Praha, 20. ledna 1999
Vážený pane kolego,
odpovídám na Vaši výzvu k mé rezignaci ze dne 15.1.1999. Na úvod si Vás dovoluji požádat, abyste mně napříště obdobná sdělení zasílal přinejmenším současně s jejich předáním sdělovacím prostředkům. Je přinejmenším neslušné, když ČTK dostane dopis určený mně 15.1.99 a já si jej musím po pěti dnech vyžádat ze sekretariátu ÚVK, abych vůbec věděl, na co mám reagovat.
A nyní k věci samé. Plně chápu, že jako reprezentant ČSSD si jistě nové volby v MČ Praha - Klánovice nepřejete. Vždyť celá Vaše plně obsazená kandidátka získala v Klánovicích v součtu jen 640 hlasů, zatímco já sám jsem získal 673 hlasů a kandidátka, v jejímž čele jsem stál, získala v součtu 3.576 hlasů. Přesto Váš jediný zvolený kandidát s podporou 162 občanů ze 1269 volících nyní zastává funkci starosty s pravomocemi obecní rady a já jsem měl být, coby vítěz voleb s podporou více než každého druhého volícího občana, odsunut s dalšími třemi zastupiteli do opozice.
Ve výše popsané situaci jsem společně s dalšími zastupiteli a náhradníky využil zákonné možnosti rezignace s cílem vyvolat opakované volby, a to nikoliv za účelem naplnění osobních ambicí, nýbrž jako obranu proti nedemokratickému povolebnímu vývoji, kdy se moci ujala skupina zastupitelů s výrazně menšinovou podporou voličů (1465 ku 2179) a mimo jiné tak porušila slib člena zastupitelstva, podle kterého má zastupitel dbát vůle lidu.
Klánovický lid vůli ve volbách projevil a 5 zastupitelů to zcela ignorovalo. Je jistě politováníhodné, že zákon č. 152/1994Sb. takovou situaci přímo vytváří naprosto nesmyslným systémem přidělováním mandátů. Tím je tento zákon v konečném důsledku v rozporu s čl. 6 Ústavy ČR, neboť umožňuje vznik vlády menšiny.
Vy tvrdíte, že ustanovením institutu náhradníka měl zákonodárce na mysli pouze přirozený úbytek zastupitelů. Víte, pane kolego, vždy mne velice pobaví, když mi někdo vykládá, co měl zákonodárce na mysli. Já na to odpovídám, že když má zákonodárce něco na mysli, tak to má napsat na papír - tedy do zákona.
Jak jistě víte, žádné omezení rezignace na mandát v zákoně není a já se naopak domnívám, že ustanovení o opakovaných volbách představuje kromě řešení situace přirozeného úbytku zastupitelů i účinnou pojistku proti tomu, aby třetinová menšina zastupitelů byla zbytkem zcela ignorována. A tuto pojistku jsme byli nuceni v Klánovicích použít.
Na Internetu na adrese http://www.deu.cz/reportaz.html naleznete kompletní důkazy toho, že jsme do této situace skutečně byli dotlačeni, a to úzkou skupinkou klánovických partajních funkcionářů, kterým jsem v minulosti viděl na prsty, tudíž jsem pro ně nepřijatelný a výsledky voleb je absolutně nezajímají.
Píšete o morálním právu. Ptám se Vás: Měl zastupitel ČSSD s nejmenším počtem hlasů ze všech zastupitelů morální právo přijmout kandidaturu na post starosty a odstavit ty, kteří dostali nejvíce hlasů občanů? Asi sotva. A co je pak nemorálního na tom, když ti odstavení využijí zákonné možnosti k obraně demokracie - tedy většinové vůle občanů?
S ohledem na výše uvedené Vám proto sděluji, že na funkci místopředsedy ÚVK nehodlám rezignovat, protože jsem se nedopustil ničeho, co by mělo k mé rezignaci vést. Naopak jsem dodržel slib člena zastupitelstva a využil všechny zákonné prostředky k tomu, aby většinová vůle lidu nemohla být tak snadno pošlapána několika partajními funkcionáři. Moje jednání je plně v souladu s Ústavou ČR, kterou jsem se zavázal jako člen ÚVK ctít a dodržovat, neboť pouze směřuje k naplnění jejího Článku 6.
Pokud něco snižuje vážnost Ústřední volební komise, pak to rozhodně není v dané situaci moje rezignace na mandát v Klánovicích, ale naše "skvělé" volební zákony, které ÚVK ustanovují jako orgán bez potřebných kompetencí a které obecně neobsahují žádné sankce za jejich porušování.
V podstatě jsou to zákony jen podle názvu, neboť základní atribut zákona - tedy vynutitelnost jejich dodržování, zcela postrádají. V důsledku toho pak nejen ÚVK, ale i ostatní volební komise musejí vydávat stanoviska, ve kterých sice mnohdy dávají stěžovatelům na porušení volebních zákonů za pravdu, ale současně konstatují, že s tím nemohou nic dělat.
Opravdu si myslíte, že takové komise jsou skutečnými orgány dozoru nad dodržováním volebních zákonů? Podle mého názoru nikoliv. ÚVK proto pokládám spíše za orgán koordinační a reprezentační, kde svoji úlohu jistě plní.
S přátelským pozdravem
Petr Šafránek
člen ÚVK za Demokratickou unii
místopředseda ÚVK
Karla Křížka 111
190 14 Praha 9
