Práva a výsady
Nedávná vlna článků o byrokratickém šílenství v různých zemích po celém světě kritizovala můj názor na nové české předpisy týkající se cizinců, žádajících o trvalý pobyt. Většině autorů nedošla základní skutečnost, že je totiž velký rozdíl mezi právem a výsadou.
Většina lidí pravděpodobně zastává názor, že má mít člověk právo chodit na veřejnosti, aniž by ho přitom obtěžoval stát.
Člověk má právo na život a má právo na to, být považován za nevinného dokud mu u soudu nedokáží, že je vinen. Člověk má právo vyjadřovat otevřeně své názory a uctívat takového Boha, jakého si vybere.
Mnoho autorů však včera psalo o výsadách. Člověk nemá právo provozovat motorové vozidlo na veřejných silnicích, takže řidičský průkaz je vásada, něco, co občan požaduje od společnosti (prostřednictvím státu) a společnost může vyžadovat před udělením této výsady splnění určitých podmínek. Splnění podmínek nemůže být uvalováno na práva, protože ta jsou považována na "přirozená" nebo "Bohem daná".
Jiří Jírovec tvrdí, že píšu jako nějaký buran, která právě poprvé letěl letadlem a rozčiluje se, že musí před odletem projít bezpečnostní kontrolou. Ale létání není právo, je to výsada. To je jasně dané "provozními podmínkami" (terms and conditions), které jsou uvedeny na letence a jimž se každý cestující podrobí, koupí-li si letenku.
Podobně, Jiří Jírovec svědčí s hněvem o tom, jak bylo vyšetřováno jeho zázemí, když žádal o zaměstnání u polovládní instituce. Avšak zase: získat zaměstnání v určitém podniku není právo, ale výsada. Zaměstnavatel má právo uvalit za zaměstnance celou řadu podmínek.
Přirozeně, žít v cizí zemi, to také není ničí právo, je to také výsada. České úřady naprosto nemají povinnost udělit mně ani jinému cizinci povolení k pobytu. Mohou vybudovat jakékoliv obruče a nechat jimi cizince proskakovat. Nenapsal jsem, že české úřady překročily své pravomoce, když se rozhodly zavést tyto nové předpisy.
Napsal jsem jen, že nové předpisy jsou absurdní a naprosto nevhodné a v boji proti zločinnosti budou neefektivní.
