středa 16. prosince

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy:
  • Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby Vyjadřovací styl ve střední Evropě a jinde:
  • No thrills without frills - Bez kudrlinek k extázi nedojde (Václav Pinkava)
  • Nejcennější vlastnost Britských listů (Ivan Vagner) Historie:
  • Poprava Jozefa Tisa poškodila vztahy mezi Čechy a Slováky (Aleš Zeman) Sabinovo libreto má vážný smysl:
  • Znáte Prodanou nevěstu? (Lubomír Ptáček, Jiří Šmerk) Svět:
  • Nobelova nadace získává své peníze obchodováním s firmami, které podporují brutální režimy Rumunští Romové v Británii:
  • Muži jsou v imigrační vazbě, traumatizované opuštěné ženy s dětmi obléhají novináři z nepřátelského bulvárního tisku Debata o jaderné energetice:
  • Ještě jednou k ceně jedné kilowatthodiny v Temelíně (Jiří Jírovec)
  • Trhlíkův přesný a správný výpočet investičních nákladů na 1 kW Temelína (Jiří Dienstbier)
  • Schází politická vůle šetřit (Petr Vařeka)
  • Jak mám doma šetřit elektřinu? (Petr Novotný)
  • Ještě k těžbě uranu roztokem kyseliny sírové (Petr Novotný) O těžbě uranu roztokem kyseliny sírové:
  • Diskuse Aleš Zeman - Petr Novotný (Petr Novotný)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Jaderná energetika

    Ještě jednou k ceně jedné kilowatthodiny v Temelíně

    Jiří Jírovec

    Téma jaderné energie obyčejně lidi rozděluje. Na diskusi probíhající v Britských listech je zajímavé to, že převládá snaha dozvědět se, a poskytnout druhým informace, které ten který diskutující považuje za zajímavé a závažné. Například článek Jana Trhlíka, v němž mimo jiné vypočítává cenu jedné kwh instalovaného výkonu Temelína, spadá do této kategorie.

    Dospěl k na první pohled ohromujícímu číslu zhruba 50000 Kč za 1 kwh.

    Jenže smyslem diskuse, do které jsme se pustili, je dávat informace do širších souvislostí a v tom zůstal Jan Trhlík ale zůstal ve své kalkulaci na poloviční cestě.

    Pokusím se tedy pokračovat tam, kde přestal. Zopakujme si nejdřív, že cena instalovaného výkonu byla vypočtena vydělením ceny elektrárny její plánovanou kapacitou. Výsledek (50 000/kwh) lze interpretovat dvojím způsobem. Buď jako cenu instalované jednotky výkonu, nebo jako cenu za 1 kwh v případě, že by elektrárna jela na plný výkon právě jednu hodinu a pak byla navždy odstavena.

    Bude-li elektrárna pracovat na plný výkon dvě hodiny, bude sice cena instalovaného výkonu pořád těch padesát tisíc, ale investici dostaneme zpátky i když každý kilowat prodáme za polovinu (25 000). Bude-li elektrárna pracovat 50 000 hodin bude podíl investice na ceně kilowathodiny pouhá jedna koruna.

    Těch padesát tisíc hodin je reálných, jak dokazuje historie reaktorů budovaných v sedmdesátých letech. Dobře konstruované a provozované reaktory pracují dlouhodobě na hranici 90% instalovaného výkonu. Kdyby elektrárna pracovala jen deset let, má k dispozici 87 600 hodin a tedy značnou rezervu k těm potřebným 50 000.

    A to jsem ještě nezapočítal dva až tři přestupné roky, tedy dalších 48-64 hodin, podle toho, kterých deset let elektrárna pracuje. Žádná hodina není pro provoz jaderné elektrárny zanedbatelná. Je-li reaktor za hodinu schopen vyrobit 900 000 kwh, ztrácí za každou hodinu odstávky sumu rovnající se násobku výkonu a ceny za kilowatt.

    Když jsem u cen, není bez zajímavosti podívat se na to, kolik stojí 1 kwh třeba z 1.5V tužkové baterie. Předpokládejme, že z ní lze odebírat 1 ampér po dobu dvou hodin. Dodaný výkon je 1.5 x 1 x 2 = 3 watthodiny. Cena tužkové baterie x 333 nám dá cenu jedné kilowathodiny z takového zdroje.

    Cena tužkové baterie je 1 dolar. To znamená, že 1 kwh z baterie přijde na 330 dolarů. Mohu si ovšem koupit baterii, kterou lze dobíjet za 5 a příslušné zařízení za 15 dolarů. Pokud je použiji tento system jen jednou, vyjde mi horentních 20 x 330 = 6600 dolarů / kwh. Vydrží-li baterie inserovaných 1000 nabíjecích a vybíjecích cyklů, dostanu se na 6 dolarů a 60 centů za 1 kwh. Pro srovnání uvádím cenu elektrické energie v Ontariu (15 centů/kwh).

    Vrátím se ale zpět k jaderným elektrárnám. Z uvedených čísel je zřejmé, že náklady na instalovanou jednotku výkonu se zdají být vysoké (bylo by zajímavé porovnat náklady na jiné zdroje), ale že výsledná cena elektrické energie může být velmi nízká, pokud udržíme reaktor v relativně plynulém provozu.

    Otázka do další diskuse samozřejmě je, kolik instalovaného výkonu ČR potřebuje. V krátkodobém i dlouhodobém horizontu (abych taky jednou zabrousil do novořeči). To, co zatím víme je, že jaderná energetika je schopná potřebu uspokojit. Se všemi plusy a mínusy, které tato technologie přináší. Zatím jsme se jen málo dozvěděli o možnostech skutečných úspor, o cenách alternativních technologií a o politicko-ekonomických hlediscích, která s oblastí energetiky souvisejí.

    Jiří Jírovec



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|