Když si lidé stěžují, funguje demokracie...
Protest je zásadní zlom v rozvoji občanské společnosti v ČR
To, jak často kritizují čeští intelektuálové a zahraniční
pozorovatelé Českou
republiku pro její slabě vyvinutou občanskou společnost, vyvolává
rozpaky.
Nedávný
protest proti cenovému vyděračství SPT Telecom ale dokládá, že podobná
kritika už
neobstojí. Kdykoli takovou kritiku české společnosti slyším,
říkám si, co všichni
moji čeští přátelé vlastně ve všech těch skautských oddílech,
sportovních klubech,
hudebních skupinách a postgraduálních kursech dělají. Vždycky jsem se
domníval, že právě takovéto malé organizace zformovaly základy občanské
společnosti v mé
domovské zemi, ve Spojených státech.
Kritikové poukazují na to, že
tyto malé skupiny
sice vyplňují prostor mezi rodinou a státem, ale jsou nepolitické.
Ačkoli jsou vítaným
náznakem, tak to podle nich ještě neznamená, že v České republice
existuje silná
občanská společnost. Chybějící ingrediencí je moc občanů, kteří mají mít na
společnost jako
celek skutečný vliv.
Antimonopolní lidový protest proti zvýšení
poplatků za
místní hovory je první krok ke změně. Za několik dní bylo shromážděno
přes 100 000
podpisů. Politické strany a čelní politikové si záležitosti
povšimli a vyjádřili jí
podporu. Při veřejných protestech v Brně a Praze se sešly tisíce
nespokojených voličů.
Bojkotu Telecomu se zúčastnilo mnoho dalších lidí po celé zemi.
Organizace protestu
byla rychlá a velmi působivá, zvláště zvážíme-li, že uživatelé
internetu mají tendenci být
tak trochu anarchisty a individualisty. Informace o protestu se
po internetu rozšířily
během okamžiku. Domácí i zahraniční média byla informována o
nejnovějším vývoji, na
webové stránce organizátorů protestu se objevila řada článků. Tak se
jakoby odnikud v
této zemi s údajně nedostatečně vyvinutou občanskou společností - a
skoro zázrakem
objevili tiskoví mluvčí, organizátoři protestů a další dobrovolníci.
Během jednoho týdne
až deseti dnů připravili a uskutečnili rozsáhlou, relativně dobře
zkoordinovanou
občanskou akci na několika různých frontách. Vůdčí internetové
osobnosti splnily svou
roli a ze strany Telecomu byly rychle uznány jako přirození zástupci
nespokojených
občanů. Lidé se zorganizovali a politici si toho překvapivě povšimli.
Dokonce i sociální
demokraté, kteří se zprvu v otázkách moci a významu internetu chovali
stejně přezíravě
jako Václav Klaus, protest podpořili.
A ejhle - v mladé České republice
nyní máme
demokracii:
1) lidé si stěžují;
2) političtí vůdci naslouchají a
3) věci se mění.
Příliš oslavovat by bylo pochopitelně předčasné: tento scénář o třech dějstvích
zůstává stále
ještě částečně nenaplněn, neboť dosud se uskutečnil pouze první a druhý bod.
Avšak pokud
rozhovory organizátorů protestů s představiteli SPT Telecom dopadnou
dobře a jestliže
politická podpora vydrží i po senátních volbách, brzy dojde i na třetí
dějství. Je to
vítězství občanské angažovanosti a demokracie. Nezáleží na tom, že
problém s
telefonními účty není zrovna nejvýznamnější. V této chvíli jde právě o malé
problémy. Není příliš důležité, že politici v období před volbami pouze skočili na
rozjetý vlak.
Toto ale politikové mají dělat - poslouchat, co si přejí občané.
Občanů se nikdo neptal ani na to, má-li být rozdělena jejich vlastní země a tak není divu, že
se cítili dlouho tak
bezmocní a neschopní působit na společnost okolo sebe. Česká republika
konečně
disponuje příkladnou, mírumilovnou a funkční mocí lidu , která jí
scházela v prvních
letech její existence. Když ale začal hrozit útok na peněženky a po
ruce byly moderní
informační technologie, předchozí otupělost se začala vytrácet.
Vyšlo v pondělí v deníku Lidové noviny. (Mírně jazykově upraveno.)