Spalovna odpadu v Liberci
Akciova spolecnost Termizo jako investor vystavby nove velke spalovny
odpadu v centru Liberce a dosavadni spicky liberecke politicke sceny
se jiz delsi dobu snazi o zmenu zakona o odpadech. Duvodem k jejich
snaham je spalovna odpadu a predevsim obavy o jeji naplneni. Byvale
zastupitelstvo mesta se totiz zavazalo splatit v pripade nutnosti
pujcku na vystavbu spalovny ve vysi 1,3 miliardy Kc. Termizo i
primator Jiri Drda si nejspise zacali uvedomovat, ze jejich vize
naplneni spalovny odpadem muze byt velice daleka skutecnosti.
O moznosti zmeny zakona o odpadech a navazujicich predpisu bude
nejspise rec i behem dnesni navstevy ministra zivotniho prostredi Dr.
Milose Kuzvarta v Liberci. Zmena by podle predstav Termiza mela
nejspise tkvet v tom, ze spalovani odpadu bude oznaceno za jejich
vyuziti a uvolni se tak ceske statni hranice pro dovoz odpadu do
spalovny v Liberci z Nemecka ci Polska.
Liberecka spalovna take nebude vybavena ve svete pouzivanym filtrem na
zachycovani nebezpecnych dioxinu. Nesplni tak emisni limit pro dioxiny
bezne pozadovany po spalovnach v zapadoevropskych zemich (0,1
ngTEQ/m3). Prekroci ho dvanact- az dvacetkrat.
Ekonomika:
Vystavba spalovny ma prijit na 1,6 miliardy Kc. Filtr na dioxiny,
kterym bude muset byt v budoucnu nejspise dovybavena, stoji v
nynejsich cenach 0,7 - 1,2 miliardy Kc.
Na stavbu spalovny pujcila penize IPB a zarucily se za ne mesta a obce
z Termiza. Nejvetsim dilem ruci mesto Liberec - celkove za 1,3
miliardy Kc. Splatky za urokove sazby se smluvne zavazal hradit SFZP.
Az do uvedeni spalovny do provozu - az do ukonceni zkusebniho provozu
za bankovni uver ruci dodavatel (z valne casti svycarsky Von Roll).
Oproti predpokladum Termiza se neda ocekavat, ze spalovna bude schopna
uver splacet jiz vzhledem ke sve predimenzovanosti. Jedine moznosti
pro ni budou:
1) dovoz odpadu ze sirsi oblasti, vcetne Nemecka ci Polska
2) preneseni ekonomickeho dopadu na obyvatele ci do rozpoctovych
polozek mest a obci.
Spalovnu mela uverovat Komercni banka. Ta na pujcku nepristoupila.
Citujeme posudek Komercni banky Praha z 5. cervna 1991: "Organizace
zabyvajici se likvidaci komunalniho a zdravotnickeho odpadu nejsou
vydelecne (ziskove)". A dale je podle nej "nutno pocitat s poplatkem
na likvidaci odpadu v rozmezi 1,0 - 2,0 Kc/t" (v cenach roku 1991) a
nikoliv pod jednu Kc, jak ocekava Termizo.
Příloha
CO JSOU DIOXINY ?
Jako dioxiny je souhrnne oznacovano celkem asi dveste chemickych latek
ze dvou skupin odborne nazyvanych jako polychlorovane
dibenzo-p-dioxiny (PCDD) a polychlorovane dibenzofurany (PCDF).
Pokud se dioxiny dostanou do prostredi, kontaminuji diky sve vysoke
stabilite potravni retezce. Degradovany (zniceny) mohou byt fotolyzou
nebo reakci s hydroxilovymi radikaly. Polocas odbourani dioxinu v
povrchove vode je asi 1,5 roku, v hornich vrstvach pudy 1-3 roky, ve
spodnich az 12 let.
Koncentrace dioxinu se udava v ng (10 -9g) nebo fg (10-15g) TEQ
(toxickeho ekvivalentu) na m3.
Norma platna podle direktivy EU je pro emise dioxinu ze spaloven
nebezpecnych odpadu 0,1 ngTEQ/m3. Pri merenich v Praze (ale i dalsich
mistech CR) byla tato hodnota casto mnohonasobne prekrocena.
Účinky dioxinu na lidské zdraví
V prumeru jsou dioxiny asi ctyricetkrat jedovatejsi nez kyanid
draselny. Nejnebezpecnejsi 2,3,7,8 - tetrachlorodibenzodioxin je
dokonce petsetkrat jedovatejsi nez zmineny kyanid.
Pri intoxikaci podkritickym, ale vysokym mnozstvim dioxinu, ke ktere
muze dojit napriklad u pracovniku v chemickych vyrobach, nebo pri
havariich, je nasledku nekolik. Na kuzi se otrava projevuje v podobe
chlorakne (nemoci zpusobene chlorem ci jeho slouceninami) ktere muze
prerust az v neodstranitelnou jizevnatou poruchu kuze. Postizeni
nervove soustavy otravou se projevuje hlavne slabosti a unavou,
bolestmi hlavy a koncetin, podrazdenosti, poruchami spanku,
depresemi, zmatenosti a zmenou osobnosti. Otravou byvaji postizena i
jatra.
Tyto poznatky byly ziskany pri mnoha havariich v chemickem prumyslu,
z nichz asi nejznamejsi se stala v roce 1976 v italskem Sevesu.
Pri dlouhodobe expozici dioxiny, ke ktere dochazi hlavne potravou,
ale i dychanim a kontaktem kuzi se muze toxicita dioxinu negativne
projevit na nasem zdravotnim stavu. Jeden z dioxinu byl Mezinarodni
agenturou pro vyzkum rakoviny zarazen na seznam karcinogennich latek.
Prokazan byl ucinek dioxinu jako karcinogenniho promotoru. Coz
znamena, ze v soucinnosti s jinymi v prostredi se vyskytujicimi
latkami prokazatelne vyvolavaji rakovinne bujeni. Uspokojive dosud
nebyla vyloucena ani jejich teratogenita, cili moznost poskozovat
plod v materskem lune.
Dioxiny patri mezi latky negativne ovlivnujici muzskou plodnost a
imunitni system cloveka.
Pomozte nam snizit emise dioxinu v Ceske republice,
podepiste petici "Konec dioxinu v Ceske republice"
- muzete i na Internetu:
URL: http://www.ecn.cz/dioxin