pátek 20. listopadu

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy:
  • Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby Rasismus v ČR:
  • Čeští politikové vůči projevům rasismu mlčí - proč, Jane Rumle? (Jan Mezdříč) Útok na prezidenta Havla:
  • Špión Ladislav Bittman o aféře Zilk v německém týdeníku Focus Kritika prezidenta Havla:
  • O elitářství (Jindřich Pařík) Degenerující režimy:
  • Jak se c.k.mocnářství podobalo komunistické normalizaci? (Aleš Zeman, Matthias Roeser) Ekologie:
  • Dálniční obchvat Plzně: Otevřený dopis 15 ekologických organizací ministru Kužvartovi (Děti Země)
  • Spalovna odpadu v Liberci (Děti Země) Dvojí občanství:
  • České povinnosti Čechů v Americe (Michal Málek)
  • Pařík nedokáže překročit svůj stín (Jiřina Fuchsová)
  • Blbá nálada... (Miloš Kuhn) Reakce:
  • Výročí první světové války: Jsme opravdu inteligentní tvorové? (Robert Nohejl)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Jak se c.k.mocnářství podobalo komunistické normalizaci?

    Aleš Zeman

    Matthias Roeser

    Mily pane Culiku,

    pan Roeser z Drazdan byl natolik laskav, ze mi pomohl s temi nepochopenymi paralelami mezi c. & k. mocnarstvim a komunistickou normalizaci v clanku prof. Kohaka. Doufam, ze z toho vznikla zajimava debata, ktera ty mozne podoby ozrejmi. Kazda doba zajiste krome spickovych vykonu vyrabi znacne mnostvi braku. Skutecny problem ma asi ta doba, v ktere vznika jen ten brak ci optimalne chaby prumer.

    Me upravy vet a nazoru pana Roesera jsou naprosto kosmeticke a nepatrne. Stale se nestacim podivovat jeho skvele cestine.

    Pozdravy do Glasgowa a Drazdan zasila

    Aleš Zeman


    Jak se c.k.mocnářství podobalo komunistické normalizaci?

    Debatu vedli Matthias Roeser a Ales Zeman

    M.R.:

    Reaguji na Vas prispevek v  BL. Nejsem expertem na literaturu, takze si nedovolim posudek ohledne Schnitzlera, ale myslim si, ze vseobecne lze dat Kohakovi za pravdu. Komunisticky rezim v CSSR a mimochodem i v NDR nabidl obcanum v 70. letech pomerne slusne zivobyti vymenou za politickou poslusnost, ovsem na ukor udrzby, reinvestic atd. - zkratka, na dluh. K  tomu patrila i urcita kulturni nabidka, ktera se samozrejme musela prizpusobit potrebam pozdniho 20. stoleti. Neslo tedy o literaturu, ale treba o film a televizi. Zminil bych v teto souvislosti "Vesnicko ma strediskova", "Zena za pultem", "Nemocnice na kraji mesta", v NDR "Polizeiruf 110" a "Ein Kessel Buntes". Ideologicka napln techto filmu a  poradu byla mala, alespon ve srovnani s tim, co musel divak trpet v letech 50./60., a sledovanost byla skutecne vysoka.

    V nemcine se mluvi v teto souvislosti o "Fuersorgediktatur".

    Problematikou "tiche spolecenske smlouvy" se zabyva nejnoveji (avsak jen okrajove) v cestine Karel Durman: "Utek od praporu". Praha: Karolinum 1998.

    A.Z.:

    Dekuji za Vas zajimavy komentar k memu prispevku pro BL. Jen sam prof. Kohak by asi mohl spravne vysvetlit to srovnani konce rakousko-uherskeho mocnarstvi a komunisticke normalizacni kultury, ktera, jak uvadite, ma sve analogie i v kulture tehdejsi NDR.

    K tomu, co pisete. Nemam zadnych idealu o umelecke kvalite cs. televiznich serialu z te doby a vim, ze byly velmi popularni. Kdyz k tomu priradite film Jiriho Menzla: "Vesnicko ma strediskova", tak jiste nejde o film ideologicky (tech jiz jsme meli probuh dost), ale o komedii. Pro me to spatny film nebyl a Menzla povazuji za jednoho z nejtalentovanejsich ceskych reziseru (jeho "Ostre sledovane vlaky" na Hrabaluv namet bych asi radil na prve misto). Nemam tez prilis valne mineni o soudobe ceske literature, ale to je jine tema.

    Ted to srovnani s "duchem doby" (Zeitgeist) poslednich let habsburske Vidne. Ja bych se spise domnival, ze vidensky zivot v letech pred prvni svetovou valkou byl velmi plodny, originalni a tvurci. Na mysl prijdou napr. lide jako Robert Musil, Arnold Schoenberg, Gustav Klimt, Egon Schiele, Oskar Kokoshka, Ludwig Wittgenstein a v neposledni rade i Arthur Schnitzler. Mlady Tomas Masaryk se svoji sociologickou studii o sebevrazde, sepsanou prave ve Vidni tusim u Franz Brentana, mi tez plne zapada do tohoto pestreho kulturniho milieu. V cem ma umelecky velmi liberalni habsbursky rezim, jehoz socialni a kulturni prostredi tihne k nihilismu, pesimismu, pozitivismu (filozofickemu programu Wiener Kreis), ale i k hodnotnym avantgardnim umeleckym formam (rozhodne ne libivym), podobu s tou divaka konejsici kulturni "smirou" popularnich televiznich serialu a sedeho umeleckeho prumeru normalizacnich let? Je to nejak podobna "Fuersorgediktatur" (za tento termin, ktery neznam, jsem Vam povdecen)?

    M.R.:

    Na jedne strane Vam dam urcite za pravdu - videnska kultura na sklonku c.k. mocnarstvi byla mnohem bohatsi nezli ta ceskoslovenska. nebo enderacka, ale na druhe strane se dnes vzpomina jenom na jeji nejsvetlejsi stranky a  zapomina se na mnohem pocetnejsi "brak", treba hloupe (a brzo zapomenute) operety druhoradych skladatelu a ekvivalenty "rodokapsu". Tato "kultura" byla urcite vyznamnejsi pro masy; "avantgarda" je, jak uz naznacuje samotny nazev, "predvoj" a tudiz najde ohlas jen v malych kruzich spolecenskych elit. [Jeden z podprumernych videnskych umelcu se prece nakonec vypracoval do nejvyssich statnich funkci v Nemecku.]

    Druha vec je, ze asi najdeme Vami postradane paralely, jakmile se podivame na stav videnske kultury za prvni svetove valky. Spolecnost byla stejne jako cesk(oslovensk) a v 70./80. letech ve vyjimecnem stavu - pluralita nazoru byla zakazana, Jeho Velicenstvo se nesmelo urazet atd. Jestli do tohoto obdobi patri Schnitzler, to nevim, ale urcite tam patri brakova literatura vyrabena na bezicim pasu, lehke operety atd., urcite za  blahovolneho prihlizeni statu, kteremu se timto zpusobem zajistil politicky klid. V base sedeli jenom nepoucitelne zivly z okrajovych provincii, nejaci Rasinove, Kramarove, Preissove... ;-)

    Problem je opravdu, ze prof Kohak se nevyjadril prilis presne, a my se muzeme jen dohadovat, co asi mel na mysli.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|