Proč musejí Češi investovat do ochrany svých hranic?
Praze vzrůstá klíčová role kontroly ilegálních přistěhovalců
Martina Fietzova, Die Welt, 20. 10. 1998
Lide z Bosny a Kosova sdileji smutny osud: srbske nasili je zbavuje vlasti.
350 000 obyvatel Bosny prislo od zacatku 90. let do Nemecka. 250 000 se
opet vratilo zpet - casto do nejiste budoucnosti.
Prijem uprchliku stal zhruba 20 miliard marek. Jeste jednou podat takovyto
vykon neni mozne podle Bavorskeho ministerstva vnitra. Tim konci pred
nemeckou hranici podoba mezi obyvateli Bosny a Albanci z Kosova. Prijem
tech, kteri jsou v soucasnosti na uprku, zatim neni uvazovan. Jelikoz se
jedna o regionalne omezeny konflikt, musi byt problem s uprchliky resen na
miste dle oficialniho stanoviska.
Toto stanovisko vsak kosovsti uprchlici nechteji akceptovat. Voli ilegalni
cestu do Nemecka a jsou tez pripraveni zaplatit horentni sumy bandam
prevadecu. Bavorsti pohranicnici za prvnich sest mesicu tohoto roku
zadrzeli 9000 uprchliku, kteri prijeli do Nemecka a 653 tech, kteri presli
hranice. Ve srovnani s prvni polovinou r. 1997 se jedna o 30% narust. Saske
ministerstvo vnitra v Drazdanech odhaduje, ze zhruba 5000 uprchnliku ceka v
lesich kolem Teplic na prevod do Nemecka v nocnich mlhach.
Tlak na nemecko-ceske hranici stoupa. Pouze s opatrenimi pohranicni
kontroly neni mozno tomuto tlaku celit. Nemecke regulace pro pomoc
uprchlikum jsou pres nektera opatreni pritazliva tak jako drive, takze
uprchlici jsou ochotni riskovat ilegalni prechod. V teto zalezitosti se tez
jedna o regulace Ceske republiky pro prijem uprchliku a zadatelu o azyl.
Tak jako drive je ovsem sousedni CR spise tranzitni a ne cilovou zemi
ilegalnich pristehovalcu. To se odrazi v politicke situaci. Bezpecnost
hranic nedosahuje jeste urovne v Nemecku. Kontroly osob a dopravnich
prostredku musi byt nalehave zintenzivneny. Je tez zapotrebi, aby CR
uzakonila ilegalni prevod cizincu coby trestni cin. Nemecka strana k
takovymto zmenam opetovne a stale vyzyva.
Problemy vznikaji predevsim pootevrenou hranici se Slovenskem. Spolecna
minulost obou statu brzdi snahy CR vybudovat efektivni ochranu hranic;
nehlede na to, ze naklady s touto spojene se ztezi obejdou bez zapadni
pomoci. Krome toho: Cim delsi je vzdalenost od budoucich hranic Vychodni
Evropy, tim mene je brano na vedomi, ze se zde rozhoduje o otazkach budouci
bezpecnosti.
Soucasnou situci v CR mozno srovnat s Polskem. Tez zde, po rozpadu
Vychodniho bloku, nahle vznikl problem zridit ochranna hranicni zarizeni
tam, kde predtim tato prace byla suverenne vykonavana Sovetskym svazem.
Pres financni podporu - predevsim ze Spolkove republiky - se Polakum dosud
zdaleka nepodarilo zajistit ucinnou ochranu hranic. Obtiznou kapitolou je
predevsim vizova politika. Napr. umysl zavest vizovou povinnost pro
Ukrajinu ztroskotal na vnitrnim odporu. Mezihranicni obchod je v
strukturalne slabych oblastech Vychodu casto jedinym zdrojem prijmu.
Tez Ceska republika ma z historickych duvodu tezkosti se zavadenim vizove
povinnosti. Tato sice existuje pro Jugoslavskou spolkovou republiku. Ale
podle zkusenosti nemeckych pohranicnich organu tato se nevztahuje na
pripady, kdy jsou ke kontrole predkladany stare jugoslavske pasy.
Krome toho je s uprchliky z Kosova zasadne zachazeno jako by pro ne
neexistovala zadna vizova povinnost. Je prece znamo, ze lide z teto oblasti
maji jiny cil nez CR. Pokud smeruji dale do Nemecka, neni pocitovan tlak
tento problem resit.
Tak jako v Polsku, musi ovsem v tomto v Praze dojit k zasadni zmene
myslenkoveho procesu. Konecne i CR se snazi o pripojeni k EU. Pro
bezpecnost hranic plati, ze zeme bude zodpovedna za vnejsi hranici EU. A
tim ziskava kontrola ilegalnich pristehovalcu klicovou roli pro budoucnost.
Navic je na teto ochrane podstatnym zpusobem zavisla kontrola mezinarodniho
organizovaneho zlocinu.
Ceska republika tudiz bude muset investovat do svych hranic. Musi se tez
prizpusobit evropskym normam v zalezitosti vizove povinnosti. Je treba
nalezt cas pro toto celoevropske mysleni.
(Přeložil Aleš Zeman)