Hysterie?
Vždycky jsem si myslel, že silným prvkem hysterie je snaha zmařit věcný dialog a vylít na protivníka kyblík, případně kýbl, emotivních výlevů.
Když jsem psal svůj příspěvek pro Britské listy, zajímalo mě toto:
Jak to, že se pan Mathé nyní ohání společenskými pravidly, když jsem byl v době jeho ředitelování vyhozen podobně neomaleným způsobem? Jak dobře jsem pracoval, to nemělo na ZPŮSOB vyhazovu žádný vliv.
Konkrétní odpovědi jsem se nedočkal, kromě tvrzení, že jsem nepracoval dobře.
Inu, položil jsem další dvě otázky:
Skutrečně mohou být ve veřejnoprávním subjektu TAJNÉ informace, neurčené ke zveřejnění?
Skutečně znamená loajalita tajit NEGATIVNÍ informace o veřejnoprávním subjektu?
Pak jsem reagoval na obvinění, že jsem dohodnut s panem Čulíkem, i když nevím, zda tento mail byl zveřejněn. (Nebyl, JČ.) Nechápal jsem, proč pan Mathé pana Čulíka obviňuje, že mi poskytuje zvláštní výhody, když ve stejný den, kdy posílal svou reakci do Britských listů, poslal kopii tohoto e-mailu i mně. Tak jsem mohl reagovat ve stejný den.
Moje poslední otázka zněla:
Víte, pane Mathé, jaké byly moje pracovní výsledky, čím jsem České televizi skutečně přispěl, jakou image jsem jí mezi novináři zkoušel vytvořit? Víte o alespoň některých mých aktivitách, schválených panem Mocem, které vedly k větší a objektivnější informovanosti o České televizi? CO PŘESNĚ mi vytýkáte, že jsem dělal za rok a půl svého působení v ČT špatně?
Taky jsem se podivil tvrzení pana Mathého, že některé informace v ČT jsou důvěrné, že by TV Nova hned věděla, co se chystá. Přitom se sama Česká televize ústy pana Mathého profilovala jako nekonkurent TV Nova, prý byla jako veřejnoprávní subjekt odlišná od televize Nova.
To všechno byly mé konkrétní dotazy, na něž jsem čekal krátkou, ale smysluplnou reakci.
Nyní se pan Mathé "kaje", přičemž víme, že to myslí ironicky, a zaplňuje prostor textem, který je emotivní a nemá žádnou vypovídací, respektive odpovídací hodnotu.
Na žádnou ze svých otázek jsou totiž dosud neobdržel skutečně věcnou a přímou, řekl bych chlapskou, odpověď.
Jan Lipšanský
