Britské listy

pátek 18. září

O B S A H

Co je nového v České republice:

Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby AKTUALIZACE Z PÁTKU VEČERA 22.45:

Americký Kongres se rozhodl Clintona zničit zveřejněním čtyřhodinového videozáznamu jeho svědectví před vysokou porotou (JČ. Jiřina Fuchsová) ČR a USA:

Havel zastíněn Lewinskou - Včerejší Los Angeles Times (Jiřina Fuchsová) Prezident Clinton:

Největší Clintonova vina - zprznil obojakostí americký jazyk (New York Times) Česká televize:

Sdělovací prostředky skutečně musejí určovat politikům agendu (Jiří Jírovec) Česká televize: Kontroverzní historie pokusu natočit film o Jazzové sekci:

První nástin scénáře o Jazzové sekci od Karla Mašity

Druhý nástin scénáře o Jazzové sekci od Karla Mašity

Dopis Karla Mašity Jakubu Puchalskému a stížnost Karla Mašity Radě České televize

Odpověď Rady České televize Karlu Mašitovi

Vyjádření České televize zaslané Britským listům

Ikona pro Vaši stránku...

A selection of articles in English, dealing with the Czech politics and the Czech media, mostly published in the Czech internet-daily Britske listy over the past year or so, is at this address.

Zde je minulé vydání Britských listů.

Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.

Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.

(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

Užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku jsou zde.

Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.

V archívu Britských listů jsou nyní k dispozici tematicky uspořádané články, zveřejněné v BL v letech 1996 - 1997.

Měsíčník Nová přítomnost je nyní k dispozici na síti.

Stránky české skupiny Amnesty International najdete na adrese http://www.amnesty.cz.

Stránku diskusního pořadu České televize Na hraně, věnovaného problémům a názorům mladé generace, najdete na této adrese.

Toto vydání BL bylo aktualizováno nejnovější zprávou ze Spojených států o dalším osudu prezidenta Clintona v pátek ve 22.45. Viz zdejší Obsah.

Co je nového v České republice

Oprava. Karel Mašita upozorňuje, že z druhého, podrobného nástinu historie Jazzové sekce, zveřejněného v těchto Britských listech, technickým nedopatřením vypadla podstatná část, o historii Jazzové sekce v druhé polovině osmdesátých let. Chyba byla nyní napravena a upozorňujeme čtenáře na kompletní znění tohoto důležitého dokumentu.

Třetí, nejvyšší stupeň povodňové aktivity stále platí na některých úsecích východočeských řek. Hladiny řek v ČR, které se zvedly počátkem týdne, však už klesají. Vodohospodáři a hasiči střeží řeku Moravu v okolí Moravičan, kde se ve středu vylila z břehů a zaplavila lužní lesy.

V ostrých duhových barvách byl včera večer a v noci znovu osvícen Pražský hrad. Iluminace Hradu otevřela výstavu Umělecké dílo ve veřejném prostoru. Poprvé byl takto Pražský hrad barevně nasvěcován minulý týden, když jsem byl v Praze, a zejména mezi staršími občany to bylo přijato - asi právem - jako urážka nejdůležitějšího symbolu české státnosti. Nevím, jestli by si třeba Britové takto nechali nasvěcovat Buckinghamský palác nebo Tower v Londýně...

Miloš Zeman obhajoval rozpočtový deficit 26,8 miliardy korun. Zopakoval argument, že i minulé vlády měly ve skutečnosti deficitní rozpočty, protože používaly peníze vybrané za pojistné k jiným účelům, než k nimž byly určeny. Vlády také využívaly mimorozpočtových zdrojů, tedy peněz získaných z privatizace. Zeman se zmínil o úmyslu zavést daňový paušál pro drobné živnostníky, který by uvolnil ruce berním úředníkům. Hovořil o týmech finančních specialistů, kteří by se měli zaměřovat na stamiliónové daňové úniky, které jsou běžnou praxí finančních úřadů nepostižitelné.

Způsob, jímž reagovali američtí novináři na návštěvu Václava Havla, byl výrazem hlubokého pohrdání vůči České republice, konstatuje glasgowský bohemista Josef Fronek, který sledoval na jedné satelitní televizní stanici celý přenos tiskové konference Václava Havla a Billa Clintona. Česká republika se chystá vstoupit do Severoatlantického společenství. Václav Havel je relativně známou mezinárodní osobností. Celá tisková konference byla věnována aféře Clinton - Lewinská. Nikdo nepoložil ani jednou Havlovi otázku týkající se České republiky ani rozšiřování NATO. Je velmi sporné, zda měl v této situaci, uprostřed největší americké hysterie, týkající se aféry Lewinská, Havel do Spojených států jezdit. Viz též článek Jiřiny Fuchsové v dnešním čísle BL, viz Obsah zde napravo.

Zpravodajka Českého rozhlasu udělala faux pas. Na výše zmíněné tiskové konferenci Clinton - Havel se českého prezidenta anglicky zeptala zpravodajka České rozhlasu ve Washingtonu, zda bude nadále podporovat Billa Clintona, i kdyby měl být eventuálně zbaven prezidentského úřadu. Potíž je, že české slovo "eventuálně" se nedá překládat anglickým výrazem "eventually" - to slovo znamená "konečně", "nakonec". Takže když se Havla česká reportérka anglicky v přítomnosti Clintona zeptala, zda Havel zůstane Clintonovým přítelem, až bude "eventually impeached", znamenalo to "až bude konečně zbaven funkce."

V Americe si sdělovací prostředky Havla skoro vůbec nevšímají, české sdělovací prostředky z jeho cesty do USA dělají oslavně brežněvovskou návštěvu "mocnosti, kterou milujeme." "Něčeho tak neuvěřitelného v českých médiích jsem nebyl svědkem od návštěvy Leonida Brežněva v Československu někdy v roce 1984," konstatuje Tomáš Pecina a pokračuje: "Už týden před Havlovou cestou do Ameriky promluvila v Českém rozhlase Olga Krupaerová. Velmi ustaraným hlasem pravila, že Clinton má problémy a že všichni se bojí, jestli se novináři na té tiskové konferenci nezeptají i Havla na jeho intimní život. Co budeme dělat, když se zeptají? obávala se Krupaerová. Další zpráva už zněla v tom smyslu, že Havel si trénuje odpovědi i na takovéto otázky. Havel pak odjel do Spojených států. Od Brežněvovy návštěvy jsem neslyšel, jaká je to obrovská čest pro Českou republiku, že byl pozván Havel jako prezident ČR na oficiální návštěvu USA - že je to čest, které se nedostane jen tak někomu. Říkal to snad sám Havel, jemuž ubývají se zhoršujícím se zdravím duševní síly. - České vysílání BBC přineslo ve čtvrtek rozhovor s Havlovým mluvčím Ladislavem Špačkem - je zajímavé, že české vysílání BBC dělá tyto rozhovory o třídu lépe než česká média. Kromě toho, že se mluvilo o tom, jaká je to obrovská čest pro Českou republiku, že její prezident smí jet až do Spojených států (jsem ještě stále z toho v šoku) dostal Špaček otázku, zda Václav Havel nebyl v této věci Clintonem zneužit k posílení své autority. Špaček to popřel s tím, že Clinton je Havlův nejlepší přítel a spojil to ještě s otázkou NATO. Tím, že chceme vstoupit do NATO, je důležité, aby Václav Havel podpořil sexuální skandály prezidenta Clintona." - Mezitím, ve čtvrtek večer hovořil v Jednadvacítce ČT z Londýna Viktor Kožený o tom, proč prodává české loďstvo. "Já si připadám jak v Jiříhově vidění," uzavřel Tomáš Pecina.

V pátek odpoledne k tomu dodává Josef Schrabal: Pozastavil jsem se nad tim, ze prestoze cesky tisk doprovazejici Havla v US byl zastoupen hlavne reportery (MFD Milan Vodicka, LN Petr Pesek, Slovo Pavel Jegl, Pravo Jiri Roskot) pouze reporterky byly pripusteny k otazkam a ani neuvedly, koho zastupuji.

Prvni reporterka zduraznila, ze se dotazuje cesky, protoze 'potrebuje' od Havla odpoved cesky a Havel ji odpovedel anglicky.

Druha byla Julie Stejskalova (CTK New York, kterou osobne znam) dotazala se anglicky a Havel odpovedel anglicky.

Treti a posledni byla ?? (domnivam se pro rozhlas nebo TV - ale odkud neuvedla), ktera se Havla dotazala anglicky a Havel odpovedel cesky.

Vzhledem k tomu, ze vseobecne kolovalo tyden pred zajezdem, ze Havel se bude snazit pomoc Clintonovi, kdyz bude dotazan a ze vsechny otazky reporterek byly o afere Monica/Clinton, mel jsem dojem, ze cela tiskovka byla predem pripravena (z ceske strany dotazovatelek).

Byl to pouze americky novinar, ktery k otazce Clintonovi pripojil tez otazku Havlovi o pomeru CR-Rusko a Havel odpovedel, ze je lepsi mit churave Rusko nez zdravy Sovetsky svaz."

Ve čtvrtek se konalo "přátelské setkání s novináři" českého premiéra Miloše Zemana. Tomáš Pecina se ho, jak uvedl v nedávných BL v otevřeném dopise Miloši Zemanovi, odmítl účastnit, protože správně poukázal na to, že setkání s premiérem "jen pro zvané" je nepřípustné. Britské listy však chtěly vědět, jak setkání vypadalo, a tak na ně vyslaly zcela nezúčastněného pozorovatele Andrewa Stroehleina. Bude o schůzce psát podrobněji začátkem příštího týdne, zatím informuje jen stručně: "Miloš Zeman na setkání uvedl, že má nové informace o firmě SDC, která chce koupit Tatru Kopřivnice. Kritizoval novináře, že nezjistili, co prý zjistila jen Zemanova vláda: že firma SDC nemá skoro žádné finance a není skoro ničím jiným než jen poštovní schránkou kdesi ve Spojených státech. Přítomný Václav Žák premiéra Zemana přerušil (bylo to jediné přerušení premiéra novináři, kteří se jinak chovali jak ovce) a řekl, že Čulík tuto informaci zveřejnil na internetu už dávno. Zeman odpověděl, že sice čte všechny deníky, co vycházejí tiskem, nikoliv však internetové deníky." Andrew Stroehlein zdůraznil, že by Zeman ty internetové deníky číst měl. Pak se ozval reportér z deníku Slovo a uvedl, že Slovo tyto informace také zveřejnilo - převzalo je z Britských listů. "Divím se, že Miloš Zeman má vůči internetu tentýž archaický přístup jako měl Klaus - tj - 'ignorujme ho a předstírejme, že neexistuje'. Není to zrovna moudrý postoj vlády, která řídí zemi, vstupující do jednadvacátého století," konstatuje Andrew Stroehlein.

Mlčením zpochybňuje Česká televize svou věrohodnost. Že by bylo vedení ČT ochotno mluvit jen s těmi, kdo je chválí? Přestože ministr kultury Pavel Dostál tento postoj kritizuje, generální ředitel Jakub Puchalský utajuje svůj projekt, na jehož základě zvítězil letos na jaře v konkursu na svou nynější funkci. Tento jeho postoj schvaluje i Rada České televize, viz tento rozhovor Tomáše Peciny s místopředsedou Rady Vladislavem Kučíkem. (Viz též zde). Šéf zpravodajství ČT Zdeněk Šámal odmítl odpovědět na třináct závažných otázek, týkajících se zhoršování úrovně zpravodajství ČT a označil Britské listy za "nenávistný, téměř goebbelsovský list". - Česká televize dosud neobjasnila ani vztahy společnosti Hroch k ČT.

Výběr textů z posledních dní: