Hlas Ameriky: Povolební debata o českém občanství
(Rozhlasová debata, o které referuje Jiřina Fuchsová v níže uvedeném článku, byla čtvrtou debatou do určité míry inspirovanou Britskými listy. S redaktorem Britských listů se před několika dny spojil redaktor Hlasu Ameriky Ota Černoch (pseudonymem František Petr), uvedl, že je čte už téměř dva roky a vyjádřil jim uznání. Rozhlasových diskusí Hlasu Ameriky se pak z iniciativy Oty Černocha účastnilo v minulých dnech kromě jiných debatérů i několik přispěvatelů Britských listů: v sobotu 20.6. Andrew Stroehlein a Jan Čulík, v neděli 21.6. znovu Jan Čulík, v pondělí 22. 6. londýnský ekonom František Nepil a ve úterý 23.6. Jiřina Fuchsová a Ája Bufka. JČ)
Hlas Ameriky spojil v utery vecer telefony pres Atlantik, a pozval do dalkove diskuse na tema ceske volby, ceske obcanstvi, restituce a volebni pravo nasledujici, abecedne: Aju Bufku ( Los Angeles), Jirinu Fuchsovou (Los Angeles), Ivana Medka (Praha), Veru Rezabkovou (Bratislava), a Milose Suchmu ( Ontario, Kanada). Porad moderovali Frantisek Petr (vlastnim jmenem Ota Cernoch) a Zdenek Sadlon.
Porad byl uveden prohlasenim sportovkyne Misi Novakove (triathlon), ktera vzhledem ke sportovnimu pobytu v Curychu, byla jako desetitisice dalsich Cechu t.c. v zahranici, vyrazena z moznosti zucastnit se ceskych voleb.
Vetsina ucastniku se shodla na presvedceni, ze dosavadni zakon o volbach, ktery sice zarucuje ucast ve volbach vsem ceskym obcanum bez rozdilu, ale neumoznuje volby v zahranici zorganizovat, je nutno urychlene zmenit.
Dale se ucastnici shodli na absolutni nutnosti vratit ceske obcanstvi tem Cechum dnes trvale, obcasne nebo docasne, pracovne nebo i jen rekreacne nekdy v CR, jindy v zahranici, aby dosavadni, temer devet let trvajici diskriminace vuci nekterym byla odstranena.
Ivan Medek, v zastoupeni kancelare prezidenta republiky, rekl, ze Vaclav Havel je si techto problemu velmi vedom, a take zastava nazor, ze je treba zmenit dosavadni zahranicni politiku v tomto smeru. Ivan Medek, v rozhovoru s Ajou Bufkou, sdelil, ze i on, jako dnes mnoho a mnoho dalsich Cechu v CR, je drzitelem dvojiho obcanstvi.
Dale podotkl, ze stavajici problemy s ustavovanim ceske vlady vyreseni problemu nenapomahaji, neb reseni techto problemu si vyzaduje cas.
Jirina Fuchsova popsala petilete usili Cechu (zvlaste tech v USA, naturalizo-vanych po roce 1957) o navraceni zakladnich, ustavou zarucenych obcanskych prav na obcanstvi, pravo zadat o restituce, a pravo dat svuj hlas v ceskych volbach. Odmitla demagogicka tvrzeni, ze dle statistiky pouze 18% procent ceske populace by dalo Cechum v dobe voleb v zahranici pravo volit.
Dlouholete usili Cechu v zahranici, kteri mimo jine po pul stoleti ze zahranici podporovali politicke usili o nastoleni svobody a demokracie v jejich rodne zemi nejen moralne, ale i propagacne a financne je ocenovano vetsinou Cechu zijicich doma. Citovanych 18% muze byt vysledkem umele medialni bariery.
Fuchsova poukazala na to, ze podobna bariera ve sdelovacich prostredcich, ktera napriklad primo zavinila propad malych stran v techto volbach, byla, se strany - az na cestne vyjimky! - ceskych sdelovacich prostredku, praktikovana na demokratickem zahranicnim usili Cechu po celych prave uplynulych pet let, az do nedavnych tydnu, a to nejen sdelovacimi prostredky, ale i ministerstvy, vladou, parlamentem, snad s vyjimkou nedavno ustaveneho senatu, ktery se k cele probelmatice stavi zatim nejlepe ze vsech odpovednych teles dnes v CR.
Vera Rezabkova z Bratislavy upozornila na to, ze Cesi zijici na Slovensku jsou tim "nejpodivnejsim exilem!", nebot se, ne vlastni vinou!! ocitli v exilu aniz by se kamkoli prestehovali....I Cesi na Slovensku ( dle nasich zdroju citaji neco kolem 60.000) by radi meli sve rodne ceske obcanstvi, byli by se radi ucastnili napr. kuponove privatizace, a podobne...
Byli postizeni stejne, jako Cesi v USA naturalizovani pro roce 1957, kdyz sve ceske obcanstvi "automaticky" ztratili.
Milos Suchma poukazal, na namitku Ivana Medka o zavaznosti problemu a potrebe casu tento problem resit, ze problem se tahne uz bezmala devet let.
Jirina Fuchsova potvrdila, ze dosavadni ceske vlady, parlamenty, ministri atd. byli prubezne o vsech techto problemech informovani. Aja Bufka pripomnel dopis VYZVA 1997, ktery k 20. vyroci CHARTY 77 zaslalo pet signataru ( A. Bufka, J. Fuchsova, O. Jonasova, J. Marik a F. Schultz) Vaclavu Havlovi.
Ivan Medek nevysvetlil, proc do dnesniho dne prezidentska kancelar tento dopis ignoruje. V debate byla konstatovana naprosta netecnost majoritnich ceskych politickych stran k tomuto problemu.
Jirina Fuchsova odmitla adresovat pozadavky diskriminovanych Cechu v zahranici na specifickou politickou stranu, a apelovala znovu jak na budouci vladu, tak na z techto voleb vzesly parlament, aby budto vladnim dekretem, nebo methodou vyhlaseni legislativni nouze v parlamente, tyto problemy urychlene vyresily.
Zdenek Sadlon uvedl, ze problem neschopnosti ceskeho systemu vlady napravit situaci, kterou vsichni ucatsnici panelu povazuji za nespravnou, zacina jiz systemem voleb. Poukazal, ze volby, ktere prave v Ceske republice probehly, pripominaji primarni volby ve Spojenych statech. V tech se vytvareji dve koalice, Demokraticka a Republikanska. Ve vseobecnych volbach se uz rozhoduje o tom, ktera z vytvorenych koalic zvitezi. Vitezna koalice je s programem pripravena vladnout den po volbach. Chicagsky zpravodaj pak dodal, ze dokud nebudou cesti volici mit moznost volit jednotlive zastupce do parlamentu anikoliv strany, ktere pak v kuloarech po volbach rozhoduji jiz bez volicu ci jejich primych zastupcu o tom, kdo bude vladnout, nebudou mit na prubeh veci zadny vliv.
Pokud jde o duvody, ktere cesti politici a zakonodarci mohou k zapornemu postoji vuci exulantum mit, Zdenek Sadlon uvedl dva nejcasteji citovane: majetkove naroky a volebni hlasy. Jako priklad uvedl vitezstvi obcana Chicaga Valdase Admkuse, ktery se stal v Litve, zemi s necelymi ctyrmi miliony obyvatel, prezidentem s rozdilem 15 000 hlasu, z nichz 9000 prislo z USA. Cesi v zahranici zadaji o okamzite prijeti a prakticke uplatnovani noveho zakona o ceskem obcanstvi. Ten by mel v prve rade stipulovat tri hlavni zasady:
1) Jednou (narozenim ci jinak) nabyte ceske obcanstvi musi byt zaruceno vsem bez jakychkoli pridruzenych podminek diskriminujicich v tomto ohledu nektere ceske obcany vuci druhym.
2) OSVEDCENI o ceskem obcanstvi musi byt vydano zdarma ( po predlozeni rodneho listu ci jineho plnomocneho dokumentu) na kteremkoli obecnim. okresnim, krajskem, statnim urade v CR ci na kteremkoli ceskem zastupitelskem urade kdekoli v zahranici, tak, jak tak cini i jine civilizovane zeme.
3) Odmitne-li kdokoli svevolne a protipravne OSVEDCENI o ceskem obcanstvi vydat, bude vystaven soudnimu postihu (stanovenemu zakonem) pro OBSTRUKCI SPRAVEDLNOSTI, ktera je v zapadnich pravnich systemech kvalifikovana jako zlocin.
Navraceni ceskeho obcanstvi novym zakonem by melo byt CELOPLOSNE a RETROAKTIVNI. Jen tak bude do dnesniho dne trvajici obcanska, ekonomicka, socialni, spolecenska i kulturni diskriminace pachana jiz devet let na Cesich t.c. v zahranici, odstranena.
Zdenek Sadlon v debate uvedl, pro srovnani, pravidla, na zaklade kterych probiha volebni proces napriklad ve Spojenych statech.
V zaveru podekovali moderatori Petr a Sadlon vsem ucastnikum, zahranicni ucastnici vyslovili diky tem ceskym sdelovacim prostredkum, ktera volani Cechu v exilu zacinaji prubezne zaznamenavat a zverejnovat.
Jsou to: ZEMSKE NOVINY, SLOVO a LIDOVE NOVINY, internetove deniky NEVIDITELNY PES Ondreje Neffa, BRITSKE LISTY Jana Culika, NEW YORSKE LISTY Josefa Schrabala. Fuchsova ocenila i prinos SATELLITU Alese Breziny v Toronte, ktery se kauzou dvoji obcanstvi ve svych novinach zabyva jiz od roku 1993. Reporterkam Fiserove, Passerove a reporterum Sadlonovi a Cernochovi dekujeme za uspesne uvedeni prukopnickeho poradu na vlnach HLASU AMERIKY.
Jirina Fuchsova, Los Angeles, 23. cervna 1998
