Havlovo povolební drama
V sobotní rozpravě na ČT president uvedl, že má vymyšlen povolební scénář. Aby co nejvíce zkrátil období, kdy naše republika bude mít 2 premiéry, hodlá postupovat stejně, jako po volbách 96 a při jmenování poslední vlády na jaře 98. Postup spočívá v tom, že nejprve jmenuje vyjednavače (posledním byl J. Lux), který předjedná koaliční dohodu, personální složení vlády a základ koaliční smlouvy. Toto období může být relativně dlouhé. Teprve po nalezení nejširšího konsensu jmenuje president premiéra a v zápětí i novou vládu.
Takový scénář může vyvolat určité rozpaky. Předně není dodržena litera Ústavy. Ta v čl. 68 odst. 2 praví: "Předsedu vlády jmenuje president republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády ...".Bohužel v tomto článku není stanoveno, že by to měl být předseda nejsilnější strany, t.j. strany, která vyhraje volby. Tím je poněkud narušen demokratický princip voleb, protože president může (pod různými záminkami) jmenovat i jiného předsedu, než toho, kterého si přejí voliči. Každopádně jmenováním premiéra úloha presidenta končí. Domnívám se, že je proti liteře i proti duchu Ústavy, aby president zasahoval do koaličních jednání, do personálního složení vlády a do návrhu koaliční smlouvy. Výše uvedený postup jsou prostě otevřená dvířka, kterými může president vyvíjet značný nátlak na nového předsedu: Neposlechneš Hrad? Tak tě nejmenujeme!
Nechci domýšlet, jaké důvody vedou presidenta k neústavnímu postupu. Jakkoli chápu snahu po vytvoření nekonfrontační vlády, vlády, která bude mít "jiskru v oku", vlády, která bude reprezentovat moderní zemi na cestě do Evropy, vlády, které půjde o podstatu problému a ne o stranické hašteření, vlády, která bude mít vizi a jejíž rozhodnutí budou směřovat daleko do budoucnosti, nemohu s panem presidentem souhlasit. Zvláště ne s tvrzením, že president může dělat tisíc kroků, které sice v Ústavě nejsou, ale neporušujují ji. Doby, kdy jsme mohli dělat všechno, co zákon nezakazoval, doufám končí. Vedly k bezbřehé cochcárně.
Pane presidente, souhlasím s Vámi, že tyto volby jsou o politické kultuře. Dodržte proto předepsaný postup a nepřisvojujte si větší pravomoce, než jaké Vám Ústava dává.
(Výraz "politická kultura" není synonymem pro výraz "politická kultivovanost", jak se ho v ČR často chybně užívá, ale pro výraz "civilizace určitého typu". Výraz "politická kultura" tedy není hodnotící. Viz hypotetický příklad: "Součástí politické kultury kanibalů je, že při předvolebních mítíncích jedí ovar ze svých protivníků." JČ)
