pondělí 15. června

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Sdělovací prostředky:
  • Spojené státy se rozhodly z ČR podvracet rozhlasem režim Saddáma Husajna. Bude česká rozvědka schopna čelit případným protiútokům iráckého diktátora? Korupce v České televizi:
  • Oťas, neblbni, jinak Klaus nepřijde! (Tomáš Pecina) Reforma českého školství - Dopisy Janu Sokolovi:
  • Hrozí české společnosti nadbytek vzdělaných lidí?(Tomáš Pecina)
  • Vysoká škola dává výcvik vycvik k určitému způsobu chování, k nakládání s informacemi, k určité životní kultuře (Marek Houša) Česká politika:
  • Havlovo povolební drama (Petr Jánský) Ekonomika:
  • Je Ontario Hydro modelem pro rozparcelování ČEZ? (Jiří Jírovec) Etika médií:
  • Ještě jednou k pořadu Áčko - "Živím se svým tělem" - srovnání s Německem (Milan Šmíd) Zdraví:
  • Vědci identifikovali příčinu náhlých úmrtí nemluvňat Oznámení:
  • Čestný doktorát pro Sira Andrewa Huxleyho (Česká fyziologická společnost)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Zde je minulé, tj. páteční vydání Britských listů.
  • Vypnuli jsme Fórum Britských listů, neboť si nepřejeme, aby byly Britské listy spojovány s vulgárními a primitivními výlevy, tam vesměs publikovanými. Čtenářské reakce rádi zveřejníme v samotných Britských listech.
  • Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
  • Týdeník o nových knihách a o literatuře "Knihy online" má adresu http://knihy.internet.cz
  • Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.
  • archívu Britských listů jsou nyní k dispozici tematicky uspořádané články, zveřejněné v BL v letech 1996 - 1997.
  • Měsíčník Nová přítomnost je nyní k dispozici na síti.
  • Stránky české skupiny Amnesty International najdete na adrese http://www.amnesty.cz.

    Citát dne:

    Udělají české sdělovací prostředky z hořlavých bytů v panelácích ještě před volbami kauzu?

    Toto je dopis od novináře jednoho čelného pražského deníku:

    "Jako hlavní téma dne to nikdo nevezme, neboť všichni žijí v ČR politikou, předvolebními mítínky a tím, jak Klaus dostal vajíčkem. Žádné noviny z toho tady neuělají několikadenní předvolební trhák. Těch bytů je mnoho tisíc a když nejsou peníze na výstavbu nových, tak by vláda těžko hledala peníze na předělávání jader. Je nutné o tom informovat, ale zřejmě si to lidé budou muset předělávat na vlastní náklady."


    Co je nového v České republice

  • Havel mluvil v sobotu v České televizi o volbách a co bude po nich. Vyzval občany, aby šli volit. Řekl, že vládu nemusí sestavovat předseda strany s nejvyšším počtem hlasů. Havel k tomu vyzve politika, který bude mít největší "konsensus". Vyjednávání o nové vládě by mělo být co nejdelší, aby bylo uděláno dobře. V ČR by mohla vládnout celé čtyři roky menšinová vláda za domluvené podpory "někoho jiného". Nynější předvolební kampaň nemá seriózní obsah. Nebezpečí návratu ke komunismu volbami nehrozí, i když asi zvítězí nynější opozice. ČR ale musí rozhodnout, zda chce být civilizovanou evropskou demokracií s rozvinutou politickou kulturou a se smyslem pro spolupráci a dialog, či zda se stane "banánovou republikou". Hlavním tématem voleb není souboj "levice" s "pravicí", ale to, aby nezvítězily špatné "čecháčkovské" tradice. V české politice je málo žen. Unie svobody, KDU-ČSL a ODA neřekly podle Havla veřejnosti "dost jasně", proč se před půl rokem rozešly s ODS. Sponsorský skandál byl prý důvod vedlejší, řekl Havel. Bamberská nabídka sociální demokracii byla ohrožením základních zájmů státu. Tajná zpráva BIS ukazuje podle Havla na bývalé členy komunistické rozvědky, kteří usilují o destabilizaci situace v ČR. Ale zpráva neobsahuje mnoho důkazů a BIS má pátrat dál.

  • V neděli dopoledne před jedenáctou hodinou spadla na mezinárodní železniční trať do Německa u Ústí nad Labem lavina kamení z Mariánské skály. Jedna z obou postižeých kolejí byla už v poledne zprovozněna. Suť a kamení spadlo také na velmi frekventovanou Přístavní ulici nedaleko nového Mariánského mostu. Dva kamenné bloky z nichž jeden skončil na chodníku a druhý uprostřed vozovky, odvezou ústecké Technické služby až v pondělí, protože v neděli neměli techniku. Nikdo nebyl ani na železnici ani na silnici zraněn, protože náhodou v době, kdy lavina spadla, nebyl žádný provoz.

  • V mnoha českých budovách je množství asbestu, který působí nevyléčitelné, velmi bolestivé rakovinové onemocnění plic, mesotelioma. Při výstavbě moderních výškových budov, škol, školek i nemocnic byly v České republice v letech 1965 až 1985 masově používány stavební materiály obsahující karcinogenní azbest. Uplatňoval se také při rekonstrukci starších budov, je i ve vozech pražského metra. Azbest obsahují ezalitové či dupronitové desky v příčkách či stropních podhledech, nástřikové hmoty i dříve oblíbená střešní krytina eternit. Asbest je neškodný, pokud není v pohybu a nevzniká z něho prach, obsahující mikroskopická vlákna, která se zapichují do plic. Znamená to tedy: v žádném případě do asbestu neřezat, ani nevrtat pokud si to předem nepolejete vodou. V ČR neexistují efektivní statistiky, kolik lidí umírá na rakovinu způsobenou asbestem. Všechny tyto skutečnosti jsem uvedl v reportáži pro televizi Nova, kterou jsem natočil pro pořad Na vlastní oči a která se vysílala v červnu 1995. Hlavní hygienik ČR je v pořadu bagatelizoval. Česká vláda nezahájila, tak jak je zvykem v západních zemích, informační kampaň o nebezpečí asbestu. Protože o tom lidé nevědí, dosud se odstraňuje asbest v ČR hlavně v budovách, které si pronajímají zahraniční firmy. I když v ČR nyní už platí zákaz výroby a dovozu azbestu, na rozdíl od zemí EU neexistuje zákon stanovující normu výskytu polétavého azbestu v interiérech a povinnost při jejím překročení stav řešit. - Politkové ani novináři se o to příliš nezajímají. Je to jako s těmi vysoce zápalnými byty v českých panelácích. (Oni asi v těch panelácích nebydlí.) Ale třeba v Británii by takovéhle kauzy byly hlavními zprávami dne po mnoho týdnů a sdělovací prostředky by donutily politiky vymyslet nějaké řešení. Je to v zájmu lidí.

  • Z Kanady se vrátilo jedenáct Romů. Uvedli, že se vracejí dobrovolně, z rodinných důvodů. Do Kanady odjeli z obavy před rasovým pronásledováním. Mají se kam vrátit - mají byty a majetek v Brně. Měli možnost získat v Kanadě status uprchlíka a byli spokojeni se způsobem života v Kanadě. Rozhodli se vrátit, protože za nimi nemohli přijet další příbuzní. Stýskalo se jim po ČR. - Z asi jednoho tisíce Romů, kteří loni v létě v důsledku odvysílání nevyvážené reportáže TV Nova odcestovali do Kanady, byly vyřízeny žádosti o asyl zatím jen u několika desítek osob, ve většině případů kladně.

  • V jaderné elektrárně Dukovany, okres Třebíč, unikly v pátek asi dva metry krychlové nízkoradioaktivní chladicí vody, ale pracovníci elektrárny to považují za "téměř banální". Předseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Ján Štuller řekl, že nedošlo ani k ozáření osob, ani k úniku radioaktivních látek do životního prostředí.

    Výběr textů z posledních dní:

  • Hořlavá past českých paneláků (Alex Kelin)
  • Dopis Michalu Prokopovi, členu mediální komise českého parlamentu: Proč jste dopustili vytunelování firmy CET 21, držitele licence TV Nova?
  • Dva dopisy Jana Sokola, českého ministra školství, o koncepci vysokých škol
  • Pokus o sebeanalýzu - asi to dělám špatně, když chci, aby lidi samostatně mysleli (Jiří Jírovec)
  • Volby v ČR: Můžete přijít o hlasovací právo (Andrew Stroehlein)
  • Británie: Míra profesionální zdatnosti chirurgům bude muset být známá pacientům, aby se rozhodli, do které nemocnice jít. A co ČR? (Jan Čulík)
  • Umakartová jádra českých paneláků - smrtící past
  • Pořad "Živím se svým tělem" TV Nova: Kontroverzní Áčko - sex o páté (Tomáš Pecina)
  • Boeing, který kupuje české Aero a dostává k tomu od české vlády obrovské finanční záruky, likviduje nyní svou továrnu v Torontu se 2000 zaměstnanci (Jiří Jírovec)
  • Jak je v porovnání s ostatními středoevropskými zeměmi připravena ČR na vstup do EU? (Independent on Sunday)
  • Firma SDC International, která má údajně převzít Tatru, je jen prázdnou slupkou
  • Televize Nova: Peter Kršák vede proti Železnému malé soudní procesy, ale kam se poděly Kršákovy stamilióny korun?
  • Původní rozhovor pro Britské listy s ing. Vavřincem Fójcikem, předsedou parlamentního Podvýboru pro národnosti: "Romové by měli být pozitivně diskriminováni"
  • Měla Nova vysílat důvěrnou poznámku Václava Havla Vladimíru Mlynářovi? (Petr Jánský, Jan Čulík)
  • Svět a spravedlnost: Bude ustaven mezinárodní trestní soudní dvůr?
  • Předvolební pořad "21" v České televizi (Tomáš Pecina)
  • Slova - spolehlivý nositel obsahu? aneb Chápání demokracie po Česku ("Ondráš")
  • Jak z dnešních politických průšvihů? (Ondřej Hausenblas)
  • Jaké byly "Události" České televize 22. května 1998? (Jan Čulík)
  • "Jednadvacítka" ČT 22.5.: Daniela Drtinová byla jako moderátorka pěkně ubohá (Jan Čulík)
  • Věda, politika a komunikace - o financování české vědy (Jan Konvalinka)
  • Vůli voličů je třeba v demokracii projevit respekt, i když hlasují pro odporné strany - polemika pražského tisku s Andrew Stroehleinem - význam kritičnosti (Jan Čulík)
  • Chabá ochrana soukromých osobních dat v dnešním světě - Databáze (Jiří Jírovec)
  • Pořad Kotel televize Nova - výhodný propagandistický nástroj pro politiky (Jan Čulík)
  • Česká televize: Jakub Puchalský: "Pakliže bude potřeba a prostor, budeme problémy pojmenovávat" (Tomáš Pecina)
  • Shrnutí: Ohrožuje Česká televize svou druhořadostí svou budoucnost? (Jan Čulík)
  • Rozhlasová debata o České televizi: Jakub Puchalský, Michal Prokop, Milan Kruml, Jan Čulík, moderátor Jan Pokorný (27.5.1998)
  • Americký Kongres kritizuje rasovou nesnášenlivost v České republice
  • Debata o financování vědy: Věda v ČR a hlupáci (Jiří Jírovec)
  • Český helsinský výbor: K protiprávnímu zacházení policistů s předvedenými účastníky pochodu Globální pouliční slavnosti 16. května 1998 a k odpovědnosti státu za týrání těchto osob
  • Prvomájové nepokoje v Berlíně: "Už nikdy Německo!" (Jakub Camrda, redaktor Nové přítomnosti)
  • "Normalizace" v České televizi: Čím se hájí obhájci vypuzení Ivana Kytky (Jan Čulík)
  • Je Česká televize nezávislá? (Tomáš Pecina)
  • Výzva: podpořte stížnost na protidemokratický zvrat v České televizi, zaslanou Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
  • Vítězství druhořadosti v české státní televizi (Jan Čulík)
  • Psal Ivan Kytka analýzy pořadů ČT tajně pod jménem Jana Čulíka?
  • Ivan Kytka "rezignoval" na funkci šéfa zpravodajství České televize - pozoruhodný výběr zpráv ČTK k této věci
  • "Zrada v první osobě číhala skutečně tak blízko" - zážitky z četby záznamů Stb o vlastní osobě (Iva Drápalová, Los Angeles Times)
  • Čím museli projít čeští a slovenští Romové, v Británii označovaní za parazity (The Independent)
  • Jak byly ukradeny Zemědělské noviny
  • Dokument: 27. března 1991: Petr Pithart se dopisem ministru zemědělství Kubátovi přimlouvá za ukradení Zemědělských novin
  • Výzva českým vědcům: Pište před volbami politickým stranám, aby zvýšily financování české vědy! Jde o ekonomické přežití národa
  • The Drudge Report: Podvratný americký internetový časopis, který čte 6,5 miliónů lidí měsíčně a kterého se bojí prezident Clinton
  • Pavel Dostál, ČSSD: Rudé právo nebylo ukradeno tak, jak byla ukradena Mladá fronta
  • Co mohli dělat Ukrajinci za druhé světové války, v lisu mezi Rusy a Němci (Peter Potichnyj)
  • Situace v České televizi: Ivan Kytka, šéf zpravodajství ČT, se pokusil umlčet Andrewa Stroehleina, když poukázal na vydírání ČT ze strany mluvčího MNO
  • Ministerstvo obrany ČR vydírá Českou televizi: Konkrétní případ (Andrew Stroehlein, reakce mluvčího MNO Milana Řepky)
  • Volá si mediální komise českého parlamentu Puchalského a Kytku na kobereček? Původní rozhovor s Pavlem Dostálem (ČSSD)
  • Ještě k Havlově kontroverzní "milosti" pro útočníky na Sládka: Litera a duch zákona (Jiří Jírovec)
  • Tragédie krála Havla: Chyby českého prezidenta jsou symbolem obecnější české tísně (Sunday Times)
  • K Havlově kontroverzní "milosti" pro útočníky na Sládka: Tvoření českého státu (Jiří Jírovec)
  • Bydlení: Platil jsem v Praze za podnájem 92 procent svého platu! (Jan Lipšanský)
  • Zadluženost třetího světa: britští poslanci a charitativní organizace požadují, aby státy skupiny G8 nejchudším zemím energicky pomohly
  • Cena bydlení a jeho sociální souvislosti (Tomáš Kostelecký)
  • Špatní moderátoři a špatné formáty pořadů v ČT: Je to Debata nebo V pravé poledne? (Jan Čulík)
  • Velká Británie: Je ospravedlnitelné vyvážet zbraně do zahraničí za účelem svržení diktátora? Puč Robina Cooka v Sierra Leone
  • Uvnitř České televize (Andrew Stroehlein)
  • Havlova blesková milost pro útočníky na Sládka je karikatura demokracie (Jiří Jírovec)
  • Studie provozního prostředí České televize (Coopers and Lybrand, květen 1998)
  • Stalinova bomba: Jak Rusové v Československu drancovali uran (Zbyněk Zeman)
  • Pozadí jaderné bomby (Vladimír Wagner)
  • Pražský deník (Andrew Stroehlein)
  • Hrozí Brnu záplava radioaktivním kalem?
  • Vandalismus evropského formátu: kostel svatého Michaela Archanděla na Staroměstském náměstí je přestavován na disneyovskou multimediální show
  • Události bez událostí: reforma zpravodajství České televize - pokus o první analýzu
  • Věnec sonetů (Jaroslav Seifert) - báseň, vyjadřující úzkost z komunistického útlaku, kterou autor vydal v Praze r. 1956

    Spojené státy se rozhodly z ČR podvracet rozhlasem režim Saddáma Husajna

    Bude česká rozvědka schopna čelit protiútokům iráckého diktátora?

    Americký kongres, znepokojený, že nikdo nedělá skoro nic ve snaze svrhnout iráckého diktátora Saddáma Husajna, schválil 5 miliónů dolarů na vytvoření nové rozhlasové stanice, Rádio Svobodný Irák, která bude vysílat z ČR na Blízký Východ. Rádio Svobodný Irák se stane součástí komplexu rozhlasových stanic Rádio Svoboda a Rádio Svobodná Evropa, které nyní sídlí v budově bývalého Federálního shromáždění nedaleko Národního muzea v Praze.

    Rádio Svoboda a Rádio Svobodná Evropa vysílaly od padesátých let z Mnichova do komunistického bloku. Několik let po pádu komunismu bylo vysílání stanic Rádia Svoboda a Svobodná Evropa dosti podstatně zredukováno a ve snaze snížit náklady byly stanice přeneseny z Mnichova do České republiky. Např. české vysílání Rádia Svobodná Evropa je nyní součástí struktury Českého rozhlasu a s mateřskou americkou institucí má jen velmi málo společného. Maďarské vysílání bylo zrušeno, naproti tomu vzniklo v posledních letech vysílání do bývalé Jugoslávie.

    Irácký režim Saddáma Husajna je neobyčejně vražedný a krutý a zůstává otázkou, zda je česká rozvědka případným iráckým diverzním agentům, cestujícím do Prahy, schopna být efektivním protivníkem. Česká strana by bezpochyby měla v této věci vyžadovat od amerických bezpečnostních organizací výraznou pomoc. Je záslužné, že se bude Česká republika takto přímo podílet na mezinárodním úsilí podvrátit režim Saddáma Husajna, bylo by však poněkud nepříjemné, kdyby docházelo k atentátům, páchaným iráckou tajnou službou na Václavském náměstí nebo třeba v pražském metru.

    Nová stanice Rádio Svobodný Irák bude mít sice hlavní ústředí v Praze, avšak druhá redakce bude v Londýně, kde žije větší počet iráckých exulantů.

    Do Iráku už ze zahraničí vysílá nebo vysílalo několik rozhlasových stanic. Když Saddam Husajn vtrhl do Kuvajtu, CIA vytvořila Irácký národní kongres. To bylo shromáždění politických skupin, zaměřených proti Saddámu Husajnovi, v jehož čele stál bankéř Ahmed Chalabi. Prostřednictvím washingtonské firmy Rendon Group vznikly tehdy dvě tajné rozhlasové stanice, Iraqi Broadcasting Corporation a Radio Hurrieh (Svoboda). Vysílaly z vysílače, vlastněného CIA, v Kuvajtu, a z dalších vysílačů v severním Iráku, v Káhiře a v Ammánu. Ale po neúspěšném protisaddámovském povstání přestala Amerika Irácký národní kongres podporovat a obě stanice se odmlčely. Pak Američané krátkodobě podporovali jinou iráckou exulantskou skupinu s jinou rozhlasovou vysílačkou. Vyvolalo to kontroverzi o směru americké zahraniční politiky vůči Iráku.

    Rádio Svobodný Irák bude vysílat zcela otevřeně a otevřeně ho bude podporovat i americká vláda. Stanici bude řídit ředitelství Rádia Svoboda-Svobodná Evropa a nebude ho ovládat žádná jednotlivá irácká politická skupina.

    Stanice by neměla být politickou silou, ale měla by se stát "katalyzátorem pro politické uvědomění mezi Iráčany," konstatoval Rend Rahim Francke, výkonný ředitel Iraqi Foundation, Irácké nadace. Americký kongres také schválil dotace pro rozvoj iráckých demokratických institucí.

    Kritikové však poukazují na to, že Radio Svobodný Irák dosud nemá žádnou konkrétnější strategii. Američané prý nevědí, co chtějí.

    Irák není jediným cílem pro politické vysílání ze zahraničí. Američané také provozují Radio Martí, které vysílá na Kubu, zahajují vysílání Rádia Svobodná Asie, které bude vysílat do Číny a do Severní Koreje a Rádio demokracie pro Afriku. Optimisté konstatují, že rozhlas je levný prostředek, jak komunikovat informace bez rizika. Cynikové namítají, že financování rozhlasového vysílání je náhražkou za konkrétní činy. "Když vznikne složitá politická situace, odvážní si pustí rádio," řekl listu Independent jeden cynický diplomat.

    Jan Čulík


    Oťas, neblbni, jinak Klaus nepřijde!
    Ještě jednou ke korupčním praktikám uvnitř České televize

    Zdá se, že letošní rok bude ve znamení skandálních memoárů. Po literárních denících Fendrychových, jejichž vydání muselo být v zájmu záchrany volebního výsledku Unie svobody odloženo do doby po volbách, nás čeká další skandál v podobě vzpomínek moderátora nedělní Debaty na ČT Otakara Černého. Týdeník Reflex přinesl ve svém čtyřiadvacátém čísle ukázky z připravované knihy Oty Černého a už nyní je jasné, že se bude jednat o materiál neméně výbušný.

    Nepopírám, že pro mne osobně byla četba těchto vzpomínek, byť zatím jen ve fragmentu, fascinujícím zážitkem: úžasná je nejen Černého naivita a naprosté nepochopení principů demokratického žurnalismu, ale i bezelstnost, s níž bývalý sportovní komentátor přiznává existenci corrupt practices uvnitř České televize.

    Je stále patrnější, že dílo, které Ivo Mathé v ČT vykonal, mělo být odměněno věru jinak než sinekurou na Hradě: kvalita novináře v České televizi se měřila a měří nikoli jeho profesionálními schopnostmi a oblibou u diváků, ale "přijatelností" pro co nejširší okruh politiků (viz Čermákův úvodní odstavec), nepříjemné otázky jsou vyhrazeny pro nehájené, "extrémní" strany, zatímco bezkonfliktní, vstřícný a dostatečně servilní přístup býval odměněn tím, že se diskusního pořadu, samozřejmě za předpokladu příznivého, předem domluveného složení diskutujících a výhodného tématu, zúčastnil třeba i sám premiér.

    Kniha Černého vzpomínek znovu ukazuje, že nucený odchod Ivo Mathé, stejně jako brzké vypoklonkování jeho chráněnců, byly správnými a nezbytnými kroky na cestě k vyšší kvalitě veřejnoprávní televize. Otázkou zůstává, zda to nebylo, jak říkají Angličané, too little too late, tedy příliš málo příliš pozdě. Neprůbojný a submisívní Jakub Puchalský v tomto směru bohužel velkým příslibem pro budoucnost není.

    Tomáš Pecina, Praha 12.6.1998


    "Nápad zamířit [s pořadem Debata České televize!!] do Ostravy vyšel od Vadima Petrova, tehdejšího mluvčího premiéra Klause." (Ota Černý, dlouholetý moderátor Debaty v týdeníku Reflex)

    Ještě daleko důrazněji než Tomáš Pecina doporučuji četbu výše zmíněných ukázek pamětí Oty Černého v Reflexu. Z té četby skutečně mrazí. Nejen z úplně běžně přijímané korupce a spiklenectví mezi politiky a televizními novináři (až po takové o všem vypovídající maličkosti, že si by si Černý klidně nechal od politiků platit v hospodě za vodku! - kde je jeho osobní hrdost? - kdyby to ovšem nebyli takoví podvodníci, kteří drinky jen objednali, ale už nezaplatili) - ale prostě - odpusťte mi, že to musím říct tak otevřeně - z bezbřehé BLBOSTI, která Českou televizí osobou Oty Černého vládla a jejíž atmosférou je Černého text v Reflexu saturován. To, že Ivo Mathé a kolegové tohoto člověka udržovali po OSM LET jako moderátora nejvýznamnějšího publicistického pořadu veřejnoprávní televizní stanice, vypovídá snad všechno o tragicky nízké úrovni české televizní novinářské práce - jak to, že proboha proti tomuto až sprostě nízkému standardu neudělal nikdo nic trochu dříve! Není divu, že za těchto poměrů - když byl šéfem zpravodajství ČT Petr Studenovský - ze zpravodajství ČT odešli skoro úplně všichni novináři, kteří v sobě měli alespoň náznak jiskry či profesionality a většinou tam zůstali jen lidé nekvalitní. Nynější Pyrrhovo vítězství, po jmenování neschopného, nespolehlivého a slabého Jakuba Puchalského do funkce generálního ředitele a po vypuzení schopného Ivana Kytky z funkce šéfa zpravodajství pod různými lživými záminkami, vypovídá o efektivitě Rady České televize taky hodně. Je to hanba. Divím se, že si o sobě český národ myslí tak málo, že si nechává líbit tyranii hlupáků z televizních stanic. (JČ)

    Hrozí české společnosti nadbytek vzdělaných lidí?
    Otevřený dopis ministru Sokolovi

    Vážený pane ministře,

    odpusťte, budu-li Vám připadat jako člověk nepřiměřeně deformovaný svým nehumanitním zaměřením, ale zdá se mi, že Vaše dopisy Janu Čulíkovi, publikované v Britských listech, se tematicky značně odchylují od otázkek, které mě po přečtení inkriminovaných článků v Respektu napadly. Ponechme zatím stranou poněkud dehonestující text Petra Holuba a věnujme se Kontrovým Extremistům s diplomem. Podle mého názoru říká Martin Kontra toto:

    1. České vysoké školy přijímají velmi malé procento uchazečů o studium, příčemž tvrdí, že je to znakem jejich kvality.

    2. Z hlediska jiných kvalitativních ukazatelů jsou na tom české školy nevalně.

    3. OECD uvádí, že na jednoho studenta připadá v ČR oproti evropském standardu dvakrát vyšší počet pedagogů (což by svědčilo o výrazné neefektivnosti), avšak školy tento údaj zpochybňují.

    4. Zástupci škol tvrdí, že počty studentů limituje nedostatek prostředků, ještě snížený po loňských škrtech, a neúspěch zákona, jenž by umožňoval vybírat školné.

    5. V porovnání se světem je počet studujících na vysokých školách, v přepočtu na počet obyvatel, výrazně (2x až 3x) nižší, v porovnání s USA je jich dokonce pětkrát méně.

    6. Vy, pane ministře, přesto říkáte: "Počty vysokoškolských studentů jsou dostatečné," a dodáváte, že pro více vzdělaných lidí stejně není práce. Vzápětí své stanovisko korunujete výrokem, který si troufnu označit za pamětihodný: "Uvědomte si, že nejnebezpečnější skupinou ve společnosti je nezaměstnaná inteligence. V Evropě stála vždy v čele všech levicových bouří."
    Pane ministře,

    můžete laskavě specifikovat, jaké jsou Vaše námitky proti tomu, co pan Kontra uvádí v bodech 1-5? A je Vaše reakce výsledkem čiré fabulace páně Kontrovy, anebo jste se takového výroku skutečně mohl - zajisté ve slabé chvíli - dopustit?

    Dále: domníváte se, že by ministerstvo školství mělo být jakousi prodlouženou rukou ministerstva práce a sociálních věcí, a regulovat počty žáků učilišť, středoškoláků a vysokoškoláků podle predikovaných potřeb společnosti?

    Jste přesvědčen, že existuje něco jako příliš vzdělaná populace? A že je vážným společenským problémem, jestliže některý nezaměstnaný ve své vzdělanecké pýše odmítne místo, které by s nižší kvalifikací pravděpodobně přijal?

    Budu šťasten, odpovíte-li mi na stránkách Britských listů. Vždy jsem totiž měl za to, že Česká repulika, ostatně jako každá země, je ohrožována daleko více přebytkem lidí nevzdělaných, omezených a neflexibilních, a to tím víc, čím výše se takový hlupák ve společenské hierarchii propracuje. Skutečným neštěstím bývá, stane-li se hlupák - řekněme - ministrem školství.

    V nejvyšší úctě,

    Tomáš Pecina, Praha 12.6.1998


    Vysoká škola dává výcvik vycvik k určitému způsobu chování, k nakládání s informacemi, k určité životní kultuře

    Marek Houša

    To: sokol@msmt.cz

    Cc: jcu2@cableol.co.uk, redakce@respekt.cz

    Date: Fri, 12 Jun 1998 11:00:50

    Pane ministre,

    Dovolte mi reagovat na vase dva dopisy panu Culikovi. Byl jsem mezi temi, kteri iniciovali otevreni debaty o vasich nazorech v Britskych listech, a tak vase odpovedi panu Culikovi povazuju tak trochu i za reakci na svyj dopis, zverejneny v utery v BL. K jeho napsani me inspirovaly dva clanky redaktoru Respektu, a clanecek v pondelni priloze HN Kariera.

    Tendencnost clanku obou redaktoru Respektu je opravdu citelna. Ja jejich kriticky ton chapu, spise nez jako vyjadreni osobní zasti vuci vam jako snahu upozornit na vase myslenky. Mirne ironicke nebo tendencni clanky jsou totiz obecne vice popularni - mají vice ctenaru, a tedy vetsi vliv na spolecnost. Ucel v tomto pripade sveti prostredky.

    Ale k vasemu dopisu. Souhlasim s tim, ze "kazdý, kdo si vybíra studijní obor, ma myslet i na to, cím by se jednou chtel zivit a uzivit". Ale nesouhlasim s vasim nazorem, ze tento problem za ne odstranite posilenim nizsiho stredniho stupne vzdelani. Tento vychovatelsky a vzdelavaci stuper totiz vychovava lidi bez dalsiho potencialu k rozvoji.

    Bohuzel je nase nereformovana ekonomika ve stavu, kdy by se mohlo zdat, ze je prilis mnoho stredoskolaku, a bylo by potreba vice vyucenych delniku. Nutna reforma ekonomiky ale zcela zmeni strukturu produkce, hmotne zbozi se bude produkovat efektivneji, vyrabet budou stroje a lide je budou udrzovat, a stale vetsi obrat se bude v ekonomice realizovat v  prodeji nehmotneho zbozi - sluzeb.

    Ujistuju vas, ze zamestnavatele v  oborech s vysokou pridanou hodnotou, se dnes nezajimaji ani tolik o to, co jste se vyucil, jak je vase odbornost, ale o to, jaky mate potencial k dalsimu rozvoji. A zadny zamestnavatel nepovazuje za potvrzeni tohoto potencialu vyucni list. Na mnoha mistech dnes uz ani nedostanete sanci, nemate-li vysokoskolske vzdelani.

    Poukazujete na to, ze  "V Evrope se to navíc poklada za jakousi pohanu, musí-li vysokoskolak delat neco jiniho.". Ale u nas se takto pohlizi jen na absolventy humanitnich oboru. Kdyby jste znal zpusob uplatneni studentu technickych oboru, vedel byste, ze ve vystudovanem oboru pusobi jen opravdu malo z nich. A spolecnost je za to ani nijak zvlast neodsuzuje. Ostatnm zastavaji mista v jinych, ale vetsinou zase v  technickych oborech.

    Na vysoke skole preci nejde v prve rade o ziskani odbornosti k vykonu nejakeho konkretniho povolani - ale o vycvik k urcitemu zpusobu chovani, nakladani s informacemi, k urcite zivotni kulture.

    A upozornuju vas, ze absolventu vysokych skol je mezi nezamestnanymi tolik také proto, ze se dokazou lepe orientovat v moznostech, kteri jim spolecnost nabizi - a zneuzivaji moznosti byt nezamestnany a prijimat podporu v nezamestnanosti. Casto si slusne privydelavaji, a treba i  nejakou intelektualni praci, jako je prekladani. Stava se také, ze si vysokoskolacka najde dobře vydelavajicicho partnera, a docasne ztraci motivaci pro hledani mista. Kdyby nezamestnani vysokoskolaci chteli, pracovni místo by si dokazali najit. Narozdil od nezamestnanych vyucencu.

    Na zaver vas prosim, muzete mi poradit, ve kterem cisle LN, kdy jste publikoval sve predstavy o skolstvi? Vyhledavacem nemohu vas clanek najit. (Já také ne. JČ.)

    Byl bych vam vdecny, kdybyste si udelal cas na strucne vysvetleni vasi koncepce skolstvi na strankach BL. Snad by diskuse nad vasimi navrhy mohla byt uzitecna vasemu naslednikovi při formovani jeho vlastni koncepce.

    Dekuji vam,

    Marek Housa


    Havlovo povolební drama

    Petr Jánský

    V sobotní rozpravě na ČT president uvedl, že má vymyšlen povolební scénář. Aby co nejvíce zkrátil období, kdy naše republika bude mít 2 premiéry, hodlá postupovat stejně, jako po volbách 96 a při jmenování poslední vlády na jaře 98. Postup spočívá v tom, že nejprve jmenuje vyjednavače (posledním byl J. Lux), který předjedná koaliční dohodu, personální složení vlády a základ koaliční smlouvy. Toto období může být relativně dlouhé. Teprve po nalezení nejširšího konsensu jmenuje president premiéra a v zápětí i novou vládu.

    Takový scénář může vyvolat určité rozpaky. Předně není dodržena litera Ústavy. Ta v čl. 68 odst. 2 praví: "Předsedu vlády jmenuje president republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády ...".Bohužel v tomto článku není stanoveno, že by to měl být předseda nejsilnější strany, t.j. strany, která vyhraje volby. Tím je poněkud narušen demokratický princip voleb, protože president může (pod různými záminkami) jmenovat i jiného předsedu, než toho, kterého si přejí voliči. Každopádně jmenováním premiéra úloha presidenta končí. Domnívám se, že je proti liteře i proti duchu Ústavy, aby president zasahoval do koaličních jednání, do personálního složení vlády a do návrhu koaliční smlouvy. Výše uvedený postup jsou prostě otevřená dvířka, kterými může president vyvíjet značný nátlak na nového předsedu: Neposlechneš Hrad? Tak tě nejmenujeme!

    Nechci domýšlet, jaké důvody vedou presidenta k neústavnímu postupu. Jakkoli chápu snahu po vytvoření nekonfrontační vlády, vlády, která bude mít "jiskru v oku", vlády, která bude reprezentovat moderní zemi na cestě do Evropy, vlády, které půjde o podstatu problému a ne o stranické hašteření, vlády, která bude mít vizi a jejíž rozhodnutí budou směřovat daleko do budoucnosti, nemohu s panem presidentem souhlasit. Zvláště ne s tvrzením, že president může dělat tisíc kroků, které sice v Ústavě nejsou, ale neporušujují ji. Doby, kdy jsme mohli dělat všechno, co zákon nezakazoval, doufám končí. Vedly k bezbřehé cochcárně.

    Pane presidente, souhlasím s Vámi, že tyto volby jsou o politické kultuře. Dodržte proto předepsaný postup a nepřisvojujte si větší pravomoce, než jaké Vám Ústava dává.

    Petr Jánský


    (Výraz "politická kultura" není synonymem pro výraz "politická kultivovanost", jak se ho v ČR často chybně užívá, ale pro výraz "civilizace určitého typu". Výraz "politická kultura" tedy není hodnotící. Viz hypotetický příklad: "Součástí politické kultury kanibalů je, že při předvolebních mítíncích jedí ovar ze svých protivníků." JČ)

    Je Ontario Hydro modelem pro rozparcelování ČEZ?

    Jiří Jírovec

    Slovo z 10.6. 1998 přineslo glosu Matěje Štětky k vydělení přenosové soustavy z elektrárenské společnosti ČEZ. Tento krok české vlády se podobá nedávnému kroku ontarijské vlády, která v parlamentu otevřela diskusi o zákonu, který rozparcelovává energetický gigant Ontario Hydro.

    Jde o podnik patřící provinční vládě (informace o něm jsou dostupné na www.hydro.on.ca). Jeho počátky souvisejí s dokončením hydroelektrárny na kanadské straně Niagáry v roce 1904 (její americký protějšek je o deset let starší). Tato elektrárna, představovala svým výkonem 75000 kW průlom do dosavadní struktury málo výkonných elektráren místního významu. V roce 1906 byl uzákoněn vznik veřejně vlastněné Hydro-Electric Power Commission, jejímž původním posláním byla distribuce elektřiny právě z niagarské hydroelektrárny. Tato společnost, přejmenovaná později na Ontario Hydro, se v období 1909-70 stala monopolním výrobcem a distributorem elektrické energie v Ontariu.

    Pro představu uvedu několik čísel. Ontario Hydro (dále jen OH) v současné době vlastní 69 hydroelektráren (25), 5 jaderných elektráren (48) a 6 elektráren na fosilní paliva (17) - čísla v závorce znamenají procentní podíl na celkovém instalovaném výkonu 30284 megawatů. OH rovněž vlastní 29 tisíc kilometrů vysokonapěťových vedení a 129 tisíc kilometrů rozvodných sítí. OH mělo v roce 1997 23568 zaměstnanců, majetek v hodnotě 39.2, hrubý příjem 8.9 a dlouhodobý dluh 28.2 miliard dolarů.

    Dlouhodobý dluh je má původ ve vysoké úrokové míře sedmdesátých let, kdy se stavěly jaderné elektrárny. OH ovšem bylo vždy solventní a tak dluh splácí. Rychlost splácení dluhu samozřejmě určují faktory, které OH nemůže přímo ovlivnit. Mezi nimi jsou na předním místě stále přísnější limity na emise radioaktivity a regulace cen elektrické energie vládou (pro většinu malospotřebitelů zůstala cena posledních pět let beze změny). Poněkud kuriózní pak bylo to, že OH samo financovalo kampaň na snížení spotřeby elektrické energie. Kdyby totéž dělali šéfové automobilek (jeďte vlakem, ušetříte), tak by si každý myslel, že zešíleli. Na druhé straně měla regulace ceny elektřiny údajně velmi positivní dopad na příliv investic do Ontaria.

    Provinční vláda tvrdí, že rozštěpení OH na tři společnosti (Ontario Electricity Generation Corporation, Ontario Electric Services Corporation a  Independent Electricity Market Operator) povede k otevření (lukrativního) ontárijského trhu konkurenci a následně ke snížení ceny elektrické energie, čímž se zvýší přitažlivost Ontaria pro investory.

    Při debatě v parlamentu ovšem vlada odmítla předložit jakékoli informace, z nichž by vyplývalo, k jakému snížení ceny by mělo dojít. Je to celkem pochopitelné, protože žádné garance neexistují. Navíc konkurence nemusí nutně vést k nižším cenám, jak o tom svědčí třeba ceny benzinu.

    Zdá se však, že jde spíš o přípravu privatizace OH. Je totiž pravděpodobné, že dluh OH bude posléze přičleněn ke společnosti produkující elektřinu, případně k té její jaderné části, a zbývající dvě bude snadné privatizovat.

    Otázkou je, co se stane dál. Společnost Ontario Electricity Generation Corporation bude mít menší příjmy (ledaže se jí podaří prodávat přebytek do USA nebo jiných provincií) a tím pro ni bude obtížnější dluh splácet. Je tedy možné, že bude vládou oddlužena, rozdrobena na jednotlivé elektrárny a pak privatizována.

    Do jaké míry se na celé záležitosti podílí uhelná lobby (hlavně z USA) a odpůrci jaderných elektráren na obou stranách není zcela jasné. Zdá se však, že politická a nikoli ekonomická hlediska převažují.

    Ve hře je samozřejmě i životní prostředí. Lze totiž předpokládat, že snížení odběru "domácí" elektrické enegie se projeví především v omezení provozu ekologicky čistých jaderných elektráren. Naproti tomu dovážená energie bude převážně pocházet z elektráren na fosilní paliva.

    Stojí za zmínku, že nedávné rozhodnutí OH dočasně odstavit několik reaktorů za účelem jejich postupné modernizace, vyvolalo zhruba jednodenní velké nadšení odpůrců jaderné energie. Pak došlo na kalkulace, co znamená přechod na fosilní paliva a nadšení vystřídal úlek a prohlášení proti uhlí. Navíc je zřejmé, že se případný dovoz musí něčím zaplatit. Doveze-li Ontario elektrickou energii třeba za miliardu, musí jí vyprodukovat někde jinde - opět s dopadem na životní prostředí.

    Z hlediska vlády ovšem existují dobré politické důvody, proč se OH zbavit. Monopol na elektrickou energii v Ontariu, který vlastně má, sebou totiž přináší odpovědnost za dluh OH a v budoucnosti patrně nevyhnutelné zvýšení ceny elektrické energie.

    Jiří Jírovec

    PS Stojí za zmínku, že druhá část názvu Ontario Hydro se jazykově osamostatnila. Slovo "hydro" znamené v běžné řeči elektrickou energii. Výraz "hydro included", který se objevuje v inserátech na byty znamená, že cena energie je zahrnuta v nájmu. "Hydro bill" je faktura za elektřinu.


    Ještě jednou k pořadu Áčko - "Živím se svým tělem" - srovnání s Německem

    Milan Šmíd

    Vazeny pane Culiku.

    V priloze Vam posilam dokument, tiskove sdeleni, ktere ukazuje, jak se v Nemecku v soucasne dobe resi problem odpolednich talkshow a jejich temat. Pro ty, co neznaji nemecky, podavam strucne vysvetleni.

    Slo predevsim o talkshow stanice Pro Sieben, ktera moderuji Andreas Turck a Arabella Kiesbauer.

    Na zaklade doporuceni tzv. "reditelske konference" zemskych regulacnich organu zahajil prislusny organ Medienanstalt Berlin-Brandenburg (u neho je Pro Sieben licencovana) zacatkem kvetna rizeni, ve kterem navrhl presunout talkshow "Arabella", proslavene svymi sexualnimi tematy, na vysilaci cas mezi 20.00 a 6.00.

    Na to Pro Sieben prohlasila, ze se bude snazit udrzet Arabellu ve vysilacim case 14.00 a ze pro to ucini vsechna potrebna opatreni.

    Obe strany pak jednani odrocily a rozhodly se vyckat diskuse na celostatni "reditelske konferenci", ktera se konala minuly tyden 4. cervna.

    Prilozeny dokument informuje o zaverech jednani tohoto organu k jednacimu bodu, jenz mel nazev: "Programova odpovednost u talkshow vysilanych v dennim programu". Sdruzeni komercnich televizi na jednani prislo s vlastnim navrhem "Code of Conduct", samoregulacniho kodexu, kterym se chteji privatni televize ridit.

    Reditelska konference se k navrhu vyslovila pozitivne a navrhla, aby jak soukroma, tak verejna televize vypracovala jakousi "konvenci odpovednosti". S tim zastupce soukromych televizi vyslovil podminecny soulas.

    Jak je videt, lze se dohadovat i bez konfrontaci a zbytecneho medializovani problemu.

    Milan Smid

    Situace v Británii: Ve Velké Británii existuje velmi přísný předěl, tzv. "watershed", v 21.00 hodin, před nímž se nesmí vysílat žádné násilné ani eroticky explicitní pořady. Pornografie se vysílá v Británii jen na satelitu (Adult Channel). Adult Channel je zakódované vysílání, na individuální subskripci, a vysílá se od půlnoci. - Britská veřejnost ostře protestuje proti násilí v televizních pořadech, daleko více v posledních letech toleruje otevřeně erotické scény. Tak před několika dny zaznamenala veřejnoprávní společnost BBC "rekord", když v jednom novém televizním miniseriálu vlastní výroby odvysílala scénu skupinového sexu (jeden muž a dvě ženy, jeho milenka a manželka). Scéna byla velmi decentně podaná. Odborníci usuzují, že zatímco televizní stanice budou jistě ve snaze přilákat diváky zahrnovat do televizních filmů stále více explicitních erotických scén', "watershed", předěl jednadvacáté hodiny v Británii stále platí a má být dokonce posílen. Takže mám velké pochybnosti, zda by se pořad "Živím se svým tělem" mohl v britské televizi vysílat během odpoledne. JČ

    Pressemitteilung 04/98

    http://www.alm.de/presse/dlmp0498.htm"

    Spitzengespräch zu Talkshows in konstruktiver Atmosphäre

    Vertreter Landesmedienanstalten und private Fernsehveranstalter

    verständigen sich auf weiteres Procedere

    Der Vorsitzende der Direktorenkonferenz der Landesmedienanstalten (DLM), Dr. Reiner Hochstein, und der Präsident des Verbandes Privater Rundfunk und Telekommunikation (VPRT), Jürgen Doetz, teilen mit:

    Auf Einladung von Dr. Reiner Hochstein fand am 4. Juni 1998 in Frankfurt/Main unter Vorsitz von LfR-Direktor Dr. Norbert Schneider das Spitzengespräch mit den Senderchefs des Privaten Fernsehens zum Thema "Programmverantwortung bei Talkshows im Tagesprogramm" statt.

    Die privaten Fernsehveranstalter stellten den Vertretern der Landesmedienanstalten ihren Entwurf für einen "Code of Conduct" vor, der grundsätzliche Leitlinien und umfangreiche konkrete Handlungsanweisungen zur inhaltlichen Ausgestaltung von Talkshows im Tagesprogramm vorgibt. Der Code, der vom Verband Privater Rundfunk und Telekommunikation federführend koordiniert wird, enthält darüber hinaus organisatorische Maßnahmen zur Sicherstellung der Umsetzung sowie Vorgaben zur institutionellen Einbindung der Freiwilligen Selbstkontrolle Fernsehen.

    In einer ersten Bewertung äußerten sich die Direktoren der Landesmedienanstalten positiv zu dem Entwurf. Beide Seiten verständigen sich auf die wesentlichen Eckwerte und verabreden eine abschließende Erörterung anläßlich der Sitzung der Direktorenkonferenz der Landesmedienanstalten am 30. Juni 1998 in Hamburg.

    Die Vertreter der Landesmedienanstalten schlugen darüber hinausgehend vor, daß die privaten Fernsehveranstalter gemeinsam mit ARD und ZDF eine "Konvention der Verantwortung" für das Fernsehen in Deutschland entwickeln.

    Diesen Vorschlag griff der VPRT unter der Voraussetzung auf, daß sich die öffentlich-rechtlichen Fernsehanstalten dem nicht entziehen.

    Ludwigshafen, 4. Juni 1998


    Vědci identifikovali příčinu náhlých úmrtí nemluvňat

    Vědci jsou přesvědčeni, že objevili jednu z příčin náhlých, nevysvětlitelných úmrtí nemluvňat v postýlce. V Británii takto umírá více než 500 dětí ročně.

    Výzkumníci studovali během období 20 let 34 000 nemluvňat a zjistili, že ty děti, které trpí zřídka se vyskytující srdeční arytmií, jsou vystaveny před dosažením prvního roku života zvýšenému riziku náhlé smrti. Uvažuje se o zavedení speciálního vyšetření pro vysoce riziková nemluvňata. To by mohlo vést k poklesu počtu úmrtí nemluvňat před dosažením prvního roku života.

    Lékaři v Itálii dělali v letech 1976 - 1994 elektrokardiogramy - tj. měřili srdeční rytmus - ve třetí či čtvrtý den života u všech nově narozených dětí. Do roka od narození zemřelo 34 těchto dětí, 24 na syndrom náhlého úmrtí.

    Vědci zjistili, že děti, které zemřely na syndrom náhlého úmrtí, měly delší intervaly QT - to je jednotka čerpací činnosti lidského srdce. Ty děti, u nichž byl interval QT nejdelší - více než 440 milisekund - byly vystaveny čtyřicetkrát většímu riziku syndromu náhlého úmrtí.

    V časopise New England Journal of Medicine italští lékaři konstatují: "Prodloužený interval QT v prvních týdnech života je velmi významným rizikovým faktorem. Tato informace může být užitečná při brzké identifikaci dětí, kterým hrozí náhlé úmrtí."

    Vědci v článku dále konstatují, že tradičně uváděné rizikové faktory, jako ležení dítěte při spánku v postýlce na břiše a matčino kouření, sice riziko náhlé smrti zvyšují, ale nikoliv tak významně jako výše zmíněná srdeční arytmie.

    Britským rodičům se nyní radí, aby nechávali děti spát na zádech, aby se při případném přehřátí mohly odkopat, aby spaly tak, že se chodidly dotýkají konce postýlky, aby rodiče nekouřili a aby děti nebalili do příliš mnoha šatů a nepokrývaly je příliš velkým množstvím dek či peřin. Od roku 1991, kdy se v Británii rodičům vydávají tyto instrukce, se tam počet náhlých úmrtí dětí v postýlce snížil o polovinu.

    Redakční komentář v časopise New England Journal of Medicine konstatuje, že by bylo předčasné dělat hned u všech nově narozených dětí elektrokardiogramy. Náhlá úmrtí dětí v postýlce se vyskytují relativně zřídka. Náklady by byly obrovské a není jasné, zda by předepisování srdečních léků pro postižená nemluvňata udělalo víc škody než užitku. Je však záhodno dělat elektrokardiogramy u nemluvňat v rodinách, kde už došlo k náhlému úmrtí malého dítěte.

    Britská nadace pro studium úmrtí nemluvňat doporučuje opatrnost. Její mluvčí konstatoval: "Jsou to zajímavé výsledky, ale navrhovat, že by se měly u všech nemluvňat dělat elektrokardiogramy, je předčasné. U mnoha nemluvňat se vyskytne prodloužený interval QT a nebude to mít vůbec žádný vliv. A i kdybychom u nemluvňat prodloužený interval QT zjistili, není jasné, co se by dalo bezpečně udělat pro jeho odstranění. "

    Jan Čulík


    Čestný doktorát pro Sira Andrewa Huxleyho

    Česká fyziologická společnost a The Physiological Society pořádají Společné zasedání (Joint meeting) v Praze ve dnech 21. - 24. června 1998

    The Physiological Society je nejstarší (115 let) a nejprestižnější fyziologická společnost na světě, která kromě britských a irských fyziologů sdružuje i významné fyziology z celého světa. Společné zasedání je první v postkomunistických zemích a je výrazem uznání kvalit české fyziologie. Během třídenního zasedání budou presentovány a diskutovány hlavní směry výzkumu ve fyziologických vědách.

    Společné zasedání je členěno do 7 symposií a 10 sekcí. V každé z nich se setkají přední vědci z obou společností.

    Joint meeting se koná v rámci oslav 650. výročí založení University Karlovy. Při této příležitosti obdrží čestný doktorát University Karlovy Sir Andrew Huxley, O.M., F.R.S.

    Profesor Huxley je laureátem Nobelovy ceny za fyziologii a medicinu z roku 1963. Patří k nejvýznamnějším vědcům tohoto století. Jeho objevy umožnily detailní pochopení podstaty nervových a svalových procesů.

    Profesor Huxley pochází ze slavné britské intelektuální rodiny. Jeho dědeček Thomas Henry Huxley byl významným britským anatomem minulého století a podporoval práce Charlese Darwina. Nevlastní bratři Sira Andrewa, Aldous a Julien dosáhli světové proslulosti jako spisovatelé a filosofové.

    Slavnostní zahájení kongresu bude v neděli 21. června v 18.00 ve velké aule Karolina, Ovocný trh 3.

    Promoce Sira Andrewa bude ve středu 24.6.1998 ve 14.00 na stejném místě. Vědecká část kongresu proběhne v prostorách 3. LF UK, Ruská 87, Praha 10.

    Bližší informace o aktivitách kongresu spolu s tištěnými materiály budou předány na tiskové konferenci, která se koná ve středu dne 17. června 1998 v historické budově Karolina, Ovocný trh 3, Praha 1, v místnosti vedle varhan ve druhém patře. Na tuto konferenci Vás i Vaše spolupracovníky co nejsrdečněji zveme.

    Zároveň Vás prosíme i o informování ostatních medií.

    Prof. MUDr. Richard Rokyta, Dr.Sc.

    doc. MUDr. Jan Mareš, CSc


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|