Oťas, neblbni, jinak Klaus nepřijde!
Ještě jednou ke korupčním praktikám uvnitř České televize
Zdá se, že letošní rok bude ve znamení skandálních memoárů. Po literárních denících Fendrychových, jejichž vydání muselo být v zájmu záchrany volebního výsledku Unie svobody odloženo do doby po volbách, nás čeká další skandál v podobě vzpomínek moderátora nedělní Debaty na ČT Otakara Černého. Týdeník Reflex přinesl ve svém čtyřiadvacátém čísle ukázky z připravované knihy Oty Černého a už nyní je jasné, že se bude jednat o materiál neméně výbušný.
Nepopírám, že pro mne osobně byla četba těchto vzpomínek, byť zatím jen ve fragmentu, fascinujícím zážitkem: úžasná je nejen Černého naivita a naprosté nepochopení principů demokratického žurnalismu, ale i bezelstnost, s níž bývalý sportovní komentátor přiznává existenci corrupt practices uvnitř České televize.
Je stále patrnější, že dílo, které Ivo Mathé v ČT vykonal, mělo být odměněno věru jinak než sinekurou na Hradě: kvalita novináře v České televizi se měřila a měří nikoli jeho profesionálními schopnostmi a oblibou u diváků, ale "přijatelností" pro co nejširší okruh politiků (viz Čermákův úvodní odstavec), nepříjemné otázky jsou vyhrazeny pro nehájené, "extrémní" strany, zatímco bezkonfliktní, vstřícný a dostatečně servilní přístup býval odměněn tím, že se diskusního pořadu, samozřejmě za předpokladu příznivého, předem domluveného složení diskutujících a výhodného tématu, zúčastnil třeba i sám premiér.
Kniha Černého vzpomínek znovu ukazuje, že nucený odchod Ivo Mathé, stejně jako brzké vypoklonkování jeho chráněnců, byly správnými a nezbytnými kroky na cestě k vyšší kvalitě veřejnoprávní televize. Otázkou zůstává, zda to nebylo, jak říkají Angličané, too little too late, tedy příliš málo příliš pozdě. Neprůbojný a submisívní Jakub Puchalský v tomto směru bohužel velkým příslibem pro budoucnost není.
"Nápad zamířit [s pořadem Debata České televize!!] do Ostravy vyšel od Vadima Petrova,
tehdejšího mluvčího premiéra Klause." (Ota Černý, dlouholetý moderátor Debaty v týdeníku Reflex)
Ještě daleko důrazněji než Tomáš Pecina doporučuji četbu výše zmíněných ukázek pamětí Oty Černého v Reflexu. Z té četby skutečně mrazí. Nejen z úplně běžně přijímané korupce a spiklenectví mezi politiky a televizními novináři (až po takové o všem vypovídající maličkosti, že si by si Černý klidně nechal od politiků platit v hospodě za vodku! - kde je jeho osobní hrdost? - kdyby to ovšem nebyli takoví podvodníci, kteří drinky jen objednali, ale už nezaplatili) - ale prostě - odpusťte mi, že to musím říct tak otevřeně - z bezbřehé BLBOSTI, která Českou televizí osobou Oty Černého vládla a jejíž atmosférou je Černého text v Reflexu saturován. To, že Ivo Mathé a kolegové tohoto člověka udržovali po OSM LET jako moderátora nejvýznamnějšího publicistického pořadu veřejnoprávní televizní stanice, vypovídá snad všechno o tragicky nízké úrovni české televizní novinářské práce - jak to, že proboha proti tomuto až sprostě nízkému standardu neudělal nikdo nic trochu dříve! Není divu, že za těchto poměrů - když byl šéfem zpravodajství ČT Petr Studenovský - ze zpravodajství ČT odešli skoro úplně všichni novináři, kteří v sobě měli alespoň náznak jiskry či profesionality a většinou tam zůstali jen lidé nekvalitní. Nynější Pyrrhovo vítězství, po jmenování neschopného, nespolehlivého a slabého Jakuba Puchalského do funkce generálního ředitele a po vypuzení schopného Ivana Kytky z funkce šéfa zpravodajství pod různými lživými záminkami, vypovídá o efektivitě Rady České televize taky hodně. Je to hanba. Divím se, že si o sobě český národ myslí tak málo, že si nechává líbit tyranii hlupáků z televizních stanic. (JČ)
