Úroveň českého pravopisu
Karel Čapek by se v hrobě obrátil
K nazvu dnesni poznamky jsem si vypujcil citat z Jana Culika, ktery spravne upozornuje na mizernou uroven cestiny dnesni mladeze, vcetne redaktoru CTK, kteri zejmena delaji gramaticke hrubky pri psani tvrdeho a mekkeho i (nejen ve shode podmetu s prisudkem).
(Poznámka JČ: Je to možná neuvěřitelné, ale ona hrubka v měkkém i místo tvrdého v té zprávě ČTK stále ještě visí.)
Z me kanadske zkusenosti si dovoluji podotknout, ze pisemne prace anglicky mluvicich Kanadanu a Americanu s vysokoskolskym vzdelanim se tez vyznacuji mnozstvim prohresku proti pravopisu a stylu. Velmi rozsirena chyba je napr. zamena privlastnovaciho zajmena "jeho", "its" se zkracenou podobou "ono je", "it's". Debatou s vysokoskolskymi studenty, ktere obcas zamestnavam, jsem dospel k zaveru, ze jsou jim casto utajeny terminy jako podmet, prisudek, pridavne jmeno, prislovce atd.
Domnivam se, ze duvod proc mladi lide jak v CR, tak i napr. v Kanade, mizerne pisi je zpusobeno prevazne tim, ze na rozdil od drivejsich generaci mene ctou a informace ziskavaji vetsinou prostrednictvim televize. Dale absolventi univerzit s prirodovedeckym zamerenim maji chatrne vzdelani v humanitnich vedach. Nutno uvazit, ze v titulku uvedeny Karel Capek nebyl jen jedinecne nadany spisovatel, ale i doktor filozofie, kteremu se dostalo klasickeho vzdelani vcetne vyuky latiny a starorectiny. Staci si precist neco z Capka, Saldy, Peroutky, Susty, Pekare, Radla ci Cerneho, aby bylo jasne, co mam na mysli.
Ucinil jsem empiricky, jinak neovereny zaver, ze lide, kteri ovladaji nekolik jazyku, ovladaji take velmi dobre svoji materstinu. Je evidentni, ze vetsina evropskych jazyku je komplikovanym zpusobem propojena a vychazi ze starorectiny a latiny. Proto se tyto dva dnes zdanlive nepotrebne a mrtve jazyky ucily sveho casu na klasickych gymnasiich.
Jan Culik v mem clanku o Pamatniku bitvy narodu u Lipska spravne poopravil muj anglicismus "pedestal" na cestinou a nemcinou pouzivany "piedestal" popr. "das Piedestal". Slovo piedestal je prevzato z francouzstiny, ktera ho zase prevzala z italskeho "piedestallo". Podobne cesky "sokl" pochazi z francouzskeho "socle", italskeho "zocollo" a latinskeho "socculus". Kdybych napsal cesky "podstavec", coz by bylo spravne ale vagni, neucinil bych tuto pravopisnou chybu.
Zajimavou korekturu ucinil Jan Culik v mem prekladu z anglictiny clanku o ekologicke katastrofe v jiznim Spanelsku. Me "...broskve, pomerance a olivove haje..." byly upraveny na "...sady broskvovniku, pomerancovniku a olivove haje...". Uznavam, ze i zde byla korektura na miste, ale podotykam, ze spravny cesky vyraz pro broskvovy strom je broskvon, ne broskvovnik.
V prekladu clanku o katastrofe ve Spanelsku jsem vsak spise zapasil s ekologickou terminologii. Zatim se mi nepodarilo najit vhodny cesky ekvivalent pro anglicky termin "tailings", ktery jsem provizorne prelozil jako "dulni kal". Podobne, cesky slovnik cizich slov, ktery vlastnim, neuvadi "kontaminant" coby preklad anglickeho "contaminant". Mozno opsat jako "znecistujici latka", ale to mi pripada jako kostrbate. Tak se za tyto me pokusne novotvary omlouvam.
Poslal jsem priteli, ktery je profesionalni prekladatel a linguista, do Prahy dotaz, zda existuje nejaky ekologicky anglicko-nemecko-cesky slovnik novejsiho data. Pritel odpovedel, ze se popta, a zaroven sdelil ze sveho encyklopedickeho penza latinsky citat: "Peccata contra naturam sunt gravissima" (zlociny proti prirode jsou nejtezsi). Tak me potesilo, ze jiz Rimane meli porozumeni pro ekologii. Byli to velmi moudri lide, coz bylo znamo tem drivejsim absolventum klasickych gymnazii.
