Ceny bydlení a jeho sociální souvislosti
K článku Andrewa Stroehleina "Pražský deník"
Vazeny pane Stroehleine,
se zajmem jsem si precetl clanek v Britskych listech, ve kterem popisujete Vase zazitky s hledanim bydleni v Praze. Zaradil bych se mezi ty, ktere Vami uvedena castka nijak neprekvapuje. Neni to ovsem proto, ze bych patril mezi onu "uzkou vrstvicku lidí ve spolecnosti, kteří si mohou dovolit automobily, kterť stojí stokrát více, nez je prumerny mesicni plat v Ceské republice", jak pisete {jsem vedeckym tajemnikem Sociologickeho ustavu Akademie ved se zakladnim platem 14500 Kc hrubeho mesicne}, ale hlavne proto, ze se situací na trhu bydleni a jejimi socialnimi souvislostmi zabyvam ve sve badatelske praci.
Suma, kterou uvadite za pronajem bytu 2+1 u Vysehradu, stejne jako vsechny popisovane okolnosti kolem zmineneho pronajmu, zcela odpovidaji tomu, co vime z nasich vyzkumu.
Pisu Vam hlavne proto, ze povazuji "problem bydleni" za vec mimoradneho vyznamu, ale zaroven porad dosti stranou zajmu medii i politiku.
Jak, kde nebo za kolik jedni ci druzi lide bydli, ma ovsem obrovsky vliv na jejich postaveni ve spolecnosti. Rozdilne postaveni na trhu s bydlenim vytvari mezi lidmi takove nerovnosti, proti kterym je rozdil v prijmech v radu nekolika tisici korun mesicne pouhou malickosti. Navic jde o rozdily vznikle velmi casto naprosto nahodile a zcela mimo vuli tech, o ktere se jedna.
Rodina se dvema detmi a dvema prumernymi platy (mereno vysi prijmu typicka ceska "stredni trida"), nemajic jine moznosti nez zit v pronajatem byte s trznim najemnym v Praze, je de facto chudsi nez obdobna rodina nezamestnanych zijici "na socialni podpore" ve venkovskem domku zdedenem po prarodicich.
Rozdily v cenach bytu a domu mezi jednotlivymi regiony Ceske republiky jsou tak obrovske, ze lide zijici v oblastech s nizkymi cenami nemaji zadnou moznost prestehovat se (napr. v pripade, ze ztrati zamestnani) do nektereho z prosperujicich (tedy drahych) regionu, protoze za penize ziskane prodejem sveho bytu ci domu by si nekoupili ani ten nejmensi mozny byt a pronajem bytu na volnem trhu je zpravidla zcela mimo jejich moznosti.
O takovych a podobnych dusledcich dnesni situace na trhu s bydlenim by bylo mozno popsat nekolik dalsich stran textu.
Velmi bych se primlouval za to, abyste se ve Vasi funkci v Ceske televizi zasadil o to, aby se dostalo otazkam spojenym s bydlenim vetsi medialni pozornosti nez dosud.
V televiznim zpravodajstvi a publicistice se mluvi o bydleni zpravidla v souvislosti se zvysovanim regulovaneho najemneho nebo tahdy, kdyz nejaky soukromy majitel domu terorizuje sve najemniky vypinanim vody, elektriny nebo plynu.
Myslim, ze to muze byt dulezite, ale bydleni jako tema pro seriozni novinare nabizi mnohem vetsi pole pusobnosti.
Posilam Vam jeste postou na adresu Ceske televize nektere texty vzesle z nasich vyzkumu. Dozvite se v nich, mimo jine, kdo jsou lide pronajimajici si byt na volnem trhu, jake jsou regionalni rozdily na trhu bydleni, jaka je bytova situace novomanzelu.
Na tematu stale jeste pracujeme, takze by behem roku mely pribyt dalsi prace. Pokud by Vas nas vyzkum o bydleni a jeho socialnich souvislostech hloubeji zajimal, jsme Vam ci komukoliv z Vasich spolupracovniku k dispozici. S pranim uspechu v praci Vas zdravi,
Tomas Kostelecky Sociologicky ustav AV CR
Jilska 1
110 00 Praha
Tel.:(+4202) 9000 5379
Fax:(+4202) 2422 0278 E-mail: kostel@soc.cas.cz
P.S. K Vasemu textu v Britskych listech mam jeste nekolik konkretnich pripominek:
Za drahe penize na volnem trhu si nepronajimaji ti, "co na to maji", ale ti, kteri nemaji zadnou jinou moznost. Davaji za bydleni i vice nez 50 % prijmu domacnosti, bydli v prumeru v mensich bytech nez je standard. Nekdy se skladaji skupiny mladych lidi a pronajimaji si spolecne jeden byt. V draze pronajatych bytech nebydli "elitni mensina", ale pomerne "normalni", ackoliv spise mladsi lide (starsi uz vetsinou davno bydli v nejakem svem vlastnim ci druzstevnim byte nebo alespon v najemnim byte s regulovanym najemnym).
Elitni mensina si byt nebo dum muze koupit, protoze, na rozdil od vetsiny ostatnich lidi, na to penize bud ma, nebo se snadno kvalifikuje pro ziskani hypotecni pujcky a poridi si ho na splatky. Koupe domu ci bytu muze byt navic i financne vyhodnejsi nez pronajem, protoze je nove zavedena moznost snizovat zaklad dane o uroky z uveru na bydleni, coz je vyhodne zase zvlaste pro lidi s vysokymi prijmy.
Tri najemne dopredu nevyzaduji vsichni majitele, ale je to dosti obvykle. Je to dusledek nefungujiciho soudnictvi, ktere by nebylo schopno se jednoduse a rychle vyporadat s neplaticim najemnikem. Toto reseni dava majiteli vice casu na "vypuzeni" neplaticiho najemnika a zahrnuje asi i neco jako "security deposit".
Vybirat jednomesicni najemne od budouciho najemnika jako "poplatek" za nalezeni bytu je urcite nenormalni. Jeste horsi je to, ze bych se vsadil, ze ona realitni kancelar s velkou pravdepodobnosti vybira onen poplatek zaroven od najemnika i pronajimatele, aniz by o tom, ze plati dvakrat, meli tuseni.
