Britské listy

Tak zvane "asijske hodnoty" jsou urazkou Asiatu. To byl jednomyslny zaver debaty "Lidska prava a asijske hodnoty", kterou zorganizovala "Mezinarodni federace sdruzeni lidskych prav" s cinskym disidentem Wei Jingshengem a exilovymi disidenty z Barmy, Indonesie, Tibetu a Vietnamu.

Techto slavnych "hodnot", ktere udajne mela Asie vytvorit, co se discipliny tyka, se bezne dovolavaji nekteri jeji vladci, aby ospravedlnili autoritarstvi.

Tato debata je letos zvlaste ziva, nebot pod zavojem nejcerstvejsich "povzbudivych signalu" z Pekingu rozehrava Cina svou diplomatickou hru prave kolem teto otazky.

Wei Jingsheng primo obvinil z kapitulantstvi zapadni demokracie, ktere se pokousi pomahat autoritarskym rezimum potapejicim se jako Titanik. Pripomnel universalnost lidskych prav a ptal se, proc by z ni Cinane meli byt vylouceni - "znamenalo by to, ze jsme mene lidmi, nez ostatni."

Byvaly vezen srovnaval tuto predstavu s rasovou diskriminaci nastolenou nacistickym rezimem a ironicky poznamenal, ze marxisticka ideologie, ktere se pekingske autority dovolavaji, prece neni "asiajska."

Zduraznil: "Tim, ze zapadni politici spolecne ustupuji pred autoritativnimi vladami, zastavaji se spatne veci ve jmenu kratkodechych zajmu, namisto aby spolecne hajili nedelitelnost lidskych prav."

"Demagogicke heslo"

Ostatni ucastnici ho podporili. Dodali k jeho vyrokum nektere narodni nuance. Reditel Tibetskeho strediska pro lidska prava a demokracii, Lobsang Nyandak, konstatoval: "Muceni je stale mucenim, at se deje kdekoliv. Zavrazdit nekoho za jeho myslenky je naprosto stejne - nezavisle na tom, kde se to stane." Zduraznil, ze budhismus, ktery po nekolik stoleti prorusta tibetskou kulturou, uci " ochrane vseho zivota podle principu, ze nikdo nemuze byt stasten na ukor nekoho druheho."

Pro Barmance Thaung Htuna "predpoklad, ze svoboda je zapadni hodnota, je tezkou urazkou nasich tradic a nasich rodicu, kteri polozili svuj zivot v boji za nezavislost". Jako clen exilove vlady se dovolaval zakladnich hodnot barmske kultury, aby podtrhl rovnost vsech lidskych bytosti v jejich naroku na stesti a dustojnost.

"Svoboda volby, mysleni a projevu, zakotvena ve Vseobecne deklaraci jsou rovnez soucasti budhisticke filosofie."

Ve poselstvi na videu deklarovala pani Aung San Suu Kyi, vudkyne oposice proti barmske junte :"Pracujeme pro demokracii v Barme ne snad proto, ze si myslime, ze je to magicke slovo, ktere vyresi vsechny nase problemy, ale protoze je to podle naseho nazoru system, ktery ochrani zakladni prava lidu".

VoVan Ai - president Vietnamskeho vyboru pro lidska prava - kritizoval "rude potentaty, kteri poslapavaji lidska prava" v jeho zemi. "Asijske vyjimky, na ktere se dnes odvolavaji vudcove na tomto kontinente, davaji temto vladam moznost bezostysne potlacovat touhy lidu." Obvinil Zapad ze "obetuje universalitu lidskych prav merkantilismu", zatimco " budhismus, ktery proklamoval rovnost mezi muzem a zenou jiz pred 2500 lety, ztelesnuje opravdove asijske hodnoty."

Nositel Nobelovy ceny za mir Jose Ramos Horta z Timoru sdili jeho nazory: "Tak zvane asijske hodnoty nejsou nez demagogickym heslem nekterych autoritarskych vlad, ktere chteji odvratit debatu od lidskych prav. Jiz po staleti asijsti filosofove a myslitele zduraznuji socialni spravedlnost, toleranci, lidskou dustojnost, ktere jsou universalnimi hodnotami. Principy zakotvene v budhismu a v dalsich velkych nabozenstvich kontinentu jsou zneuznavany hlasateli asijskych hodnot jako je premier Malajsie, ci vudcove z Pekingu a Singapuru."

"Netolerantni rezimy"

"V letech 60-70 " poznamenava Jose Ramos Horta " byla universalnost lidskych prav zpochybnovana komunistickymi rezimy Vychodni Evropy, ktere v ni videly kapitalisticky a zapadni vynalez. Od konce studente valky prevzaly stejne argumenty netolerantni rezimy z Asie."