Znovu se hovoří o třetí cestě
V Británii se objevila nový politický výraz, který se nyní vyskytuje v mnoha politických dokumentech britské vlády a vyvolává zájem u informované britské veřejnosti. Jde o výryz "třetí cesta".
Čtenáři v České republice si budou pamatovat na toto heslo z optimističtějších dob začátku devadesátých let, kdy někteří politikové navrhovali politický směr, který by sloučil nejlepší rysy odvážného, bohužel však krutého kapitalismu a bezpečného, bohužel však ohlupujícího socialismu. Tento způsob argumentace přirozeně, byl zlikvidován vzestupem Václava Klause, který otevřeně oznámil, že "Třetí cesta je nejrychlejší cestou do třetího světa", a od té doby se o té myšlence v Čechách v podstatě nesmí mluvit.
Jiné je to ale v Británii, kde vládnoucí Labouristická strana přestala používat stará hesla o "podílnické společnosti" a stoprocentně přijala rétoriku "třetí cesty". Labouristická strana se tím snaží rozbít tradiční pravicové či levicové stereotypy a hledat ve všech oblastech vlády nová řešení.
V oblasti zahraničních věcí znamená tento přístup například, že britská vláda odmítne metodu přímých konfliktů a metodu tichého srozumění s režimy, které jinde ve světě utlačují vlastní obyvatelstvo. Namísto toho se snaží v těchto zemích prosazovat postupné reformy. Britský ministr zahraničních věcí Robin Cook zveřejnil v minulých dnech novou Zprávu o situaci v oblasti lidských práv. Slibuje v ní, že britská vláda nebude spolupracovat s utlačovatelskými režimy (Independent 22.4. 1998).
V jiných oblastech je termín "třetí cesta" také populární. Tony Blair výrazu používá, když hovoří o zdravotnictví a o ekonomice. Ví se o tom, že o projektu "třetí cesty" spolu hovořili Tony Blair a Bill Clinton. Zájem o tento pojem je tak velký, že se 7. května bude konat konference, na níž bude s Tony Blairem diskutovat o tomto konceptu 30 univerzitních odborníků a politických poradců.
Pojem "třetí cesty" se v Británii výrazně šíří mezi intelektuálními elitami. 21. dubna přinesl deník Independent stručnou historii termínu "třetí cesta". Zdá se, že ho využívali v různých historických dobách křesťané, fašisté i socialisté.
Pokud to znamená, že se chtějí politikové zbavit zastaralých pravicových a levicových stereotypů a hledat nová řešení, zkoumání pojmu "třetí cesta" by mohlo být pozitivní. Souhlasím s Blairem, když říká, že není důležité, jestli je nějaká myšlenka pravicová či levicová, ale je důležité, jestli ta myšlenka je nosná a funguje. Doufejme, že nové nápady oživí britskou politiku.
V dlouhodobější perspektivě ovšem lze posuzovat úspěch politiky nikoliv slovy nebo hesly, ale jen činy. Británie si bude muset počkat, zda politikové realizují skutečně novou a promyšlenou politiku a pak bude muset posoudit úspěch této "třetí cesty". Jestliže bude "třetí cesta", která nebude ani pravicovou, ani levicovou ideologií, řádně fungovat, tak to budu plně pro.
Jestlipak by byla možná obdobná veřejná debata o tom, že by bylo záhodno co nejrychleji se zbavit starých ideologických sterotypů, možná i v České republice. Zdá se mi, že by taková diskuse byla plodná.
Veřejná debata v ČR o pojmu "třetí cesty" by byla užitečná pro odmítání ideologických řešení a pro hledání nosných řešení. Lidé už nechtějí poslouchat pořád tytéž staré politiky, jak opakují zjednodušené ekonomické poučky, založené na zastaralých ideologiích. Už mají dost stereotypních názorů, které jim předkládá jen dusivá politická dichotomie pravice či levice. Lidé jsou připraveni pro něco jiného, něco neideologického, něco, co skutečně funguje.
I když by taková veřejná debata v ČR byla velmi užitečná a populární, obávám se, že česká intelektuální elita není na debatu o "třetí cestě" dosud připravena.
