Javorový list
Javor je kanadsky narodni strom, a tak jeho list zdobi statni vlajku a treba dresy torontskeho klubu hrajiciho letos dosti mizerne v NHL. Rec ale bude o podniku Javorovy list ci domorode Maple Leaf, ktery se v posledni dobe proslavil vic nez hokejisti.
Je to podnik, ktery se zabyva dobytkem. Na vstupu prasata a jina jatecni zvirata, na vystupu sunka, parky a salamy a uprostred zamestnanci, kteri jsou placeni za neprilis vabnou praci.
Vetsina jeho zamestnancu je odborove organizovana, to znamena, ze maji s podnikem uzavrenou kolektivni smlouvu, ktera definuje platove stupnice a vydobytky ruzneho stupne (delku dovolene, pojisteni, nahradu pri propusteni a podobne) jimz se rika benefits. Cas od casu se pripravi nova a zamestnanci ji v tajnych volbach bud odklepnou nebo zamitnou. Nekdy k dohode nedojde a pak se pracuje podle dohody predchazejici nebo vubec, dojde-li jedne ze stran trpelivost a vyprsi prislusne cekaci lhuty. Odbory pak sdeli zamestnavateli, ze je stavka neboli strike. Nekdy ovsem podnik odbory predejde a nepusti zamestnance do prace, ani kdyby chteli. Tomu se rika lock out. Cesky ekvivalent neznam, protoze v dobe meho opusteni republiky nebyla stavkova terminologie nikterak rozvinuta.
Masokombinat Javorovy list, ktery vlastni v Kanade ctyri podniky se 2000 zamestnanci, se proslavil prave v souvislosti s jednanim o nove kolektivni smlouve. Zamestnanci zavodu v Burlingtonu pobliz Toronta totiz prijali malou vetsinou a po ctyrmesicni stavce smlouvu, ktera jim podstatne snizuje mzdy (v nekterych pripadech az o 40%). Castecnou kompensaci je premie za podpis smlouvy (signing bonus).
Podnik tvrdil, ze toto opatreni je nezbytne k tomu, aby byl rentabilnejsi, nez je, a hrozil premistenim podniku jinam v pripade, ze zamestnanci (asi 900) nove podminky neprijmou.
Toto vpravde historicke vitezstvi Javoroveho listu stoji za povsimnuti ze dvou duvodu. Predevsim jde o velmi hmatatelny nastupu noveho ekonomickeho poradku v nemz snaha po maximalnim a okamzitem zisku zatlacuje do pozadi ohledy na socialni a spolecenske problemy, ktere ziskem motivovana rozhodnuti prinaseji. A pak jde o precedent, ktery umozni ostatnim podnikum v danem oboru (a posleze i mimo nej) nutit zamestnance, aby pracovali za stale mensi plat.
Neni tezke predstavit si scenu podobnou te, kterou budou nekteri ctenari znat z Orwellovy Zvireci farmy. Mr. Pilkington z Foxwoodu si na zaver navstevy pochvaluje, ze zvirata ze Zvireci farmy pracuji vic a dostavaji mene potravy nez jakakoli jina zvirata v hrabstvi a ze on a jeho spolunavstevnici hodlaji podobne prvky okamzite zavest na svych farmach.
Co znamena 40% snizeni platu v realnem zivote? Vydelaval-li zamestnanec na lince kolem 18$ za hodinu mel rocne 36000$ hrubeho. Po odecteni dane ~ 7000$ plat bratru 29000$ cista ruka. Pri ctyricetiprocentnim snizeni teto mzdy bude hruby plat 21600$. Na teto urovni je dan (asi 2300) dolaru kompensovana ruznymi kredity a tak predpokladejme ze cisty plat bude stejny jako hruby, zaokrouhleno 22000$ tedy o sedm tisi rocne mene. Pro ctyrclennou rodinu je rekneme 2000$ mesicne (24000$ rocne) zachovne minimum. Z toho vyplyva, ze ono snizeni platu privede rodinu s jednim zivitelem (platem) od mirneho nadbytku k dire v rozpoctu.
Uz samotny plat 36000$ rocne je silne pod kanadskym prumerem pro jednoprijmovou rodinu totiz 45322$ (udaj pro rok 1996, dosazitelny na http://www.statcan.ca).
Tyz pramen uvadi ze prumerna rodina (2.6 clenu) ma tyto vydaje(vse v $/rok): jidlo 5960, bydleni 8477, provoz domacnosti 2266, obleceni 2115, doprava 6044, lekarska pece 1006. To je celkem 25861. K tomu pristupuje luxus rekreace 2638, osobni pece (835), ctivo 252 a vzdelani 555, coz je dalsich 4280 dolaru.
Priklad podniku Javorovy list dokumentuje trend na nejz si stezuji nekteri politikove, totiz ze bohati se stavaji jeste bohatsimi a chudi chudsimi. A rovnez proc se bohata Kanada neobejde bez Food Banks a dalsich charitativnich organizaci.
Vratim se jeste k faktu, ze slo o vydelecny podnik. Kdosi mi pred nedavnem napsal, ze urok nad 6% byl za Rakouska-Uherska povazovan za lichvu. Nevim, k jake hranici smeruje zisk v soucasne dobe, ale nezda se, ze by se tim nekdo nadmerne vzrusoval. Svetu zjevne vladne zakon dzungle a v jeho ramci vydirani pod zaminkou zvyseni kompetitivnosti v globalnim ekonomickem systemu, ktere cini investory stastnymi.
Pred nekolika lety jsem poslouchal v radiu porad o Novem Zelandu. Jakesi zhodnoceni ucinnosti konservativni (tedy po nasem pravicove) politiky, ktera premenila druhdy socialni stat na tvrdy kapitalismus. Nejaka plus a taky minusy mezi nez patri chudnuti chudych. A kus umeni pro ilustraci. Slo o vynatek z jakesi divadelni hry tykajici se drazby pracovnich mist. Nabidka: job ten a ten, 15$ na hodinu, tri tydny dovolene. A kdo je ochoten pracovat za min? Tamten pan. 12 a dva tydny. Nabizi nekdo min? 10 a jeden. Poprve, podruhe - A tam vzadu? 8 dolaru a bez dovolene! Poprve, podruhe, potreti!! Misto je vase a dalsi job... Atd.
Tenkrat me to pripadalo jako takova srandicka, ale ted uz ne.
