středa 25. února O B S A H CO JE NOVÉHO V ČR: Přehled aktuálních zpráv z České republiky Padesáté výročí komunistického převratu v ČR: Jak to bylo a jak to budeme hodnotit dnes (Jan Čulík) K vzpomínce na padesáté výročí komunistického puče mezi Čechy v New Yorku (Josef Schrabal) Irák a Západ: Tajemství, která vyvolala iráckou krizi (Independent) ČR: Diskriminace cizinců v České republice - III Znovu hokej: Čulík urazil český národ zpochybňováním hokejových zásluh, a hokeji přitom ani nerozumí... (Jiří Jícha) Nadšený dav vypadá zvenčí hloupě (J. Gutwirth) Zástupce šéfredaktora deníku Slovo Ladislav Kadavý kritizuje Jana Čulíka, že zpochybnil hokejové nadšení (Slovo, 25.2.1998) K diskusím o dvojím občanství: Které země povolují a které naopak zakazují dvojí občanství (Tomáš Pecina) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Josef Schrabal

NEW YORK: 18. unora 1998 usporadal cesky konzulat v New Yorku usporadal vzpominku na komunisticky puc pred padesati lety. Mimoradnymi hosty byli senator Vaclav Benda (ODS), az do nedavna predseda Uradu pro vysetrovani zlocinu komunismu ,a Jaroslav Musial, (CSSD) nejstarsi clen senatu.

Uvodem se promital film "Vitezny Unor 48", komunisticka verze puce z roku 1953. Pote senator Musial uvedl fakta, co se opravdu stalo. Nekteri ucastnici doplnili jeho verzi tim, ze pripomneli, ze dominace Moskvy zacala uz v roce 1947, kdy se CSR nesmela pripojit k Marshallovu planu.

Dalsim dulezitym doplnkem bylo pripomenuti rozhodnuti tehdejsi vlady, ktere naridilo ministru vnitra Noskovi, aby nastolil nazpet nekomunisticke vedeni policie. Toho Nosek neuposlechl, protoze chtel podporit utvoreni komunistickych milici v priprave na puc. Konecne, ze pod natlakem a kontrolou teto milicie doslo k rozkladu uvnitr protikomunistickych stran, kde vytvorily milice nove vedeni pod jmenem Akcnich vyboru.

Nasledoval senator Vaclav Benda se svym nazorem, ze vse pripomina jakesi akvarium a ze se nyni musime soutredit hlavne na situaci dnes a co bude zitra.

Na to navazala prvni otazka Josefa Schrabala, ktery pripomnel, ze 18. ledna 1993, tuto budovu (ceska mise na Madison Avenue a 83. ulici) ministr Josef Zieleniec otevrel exulantum po vice nez 40 letech, s nimi se setkal a zaverem je pozadal, aby rikali svym pratelum, svym sousedum a vsem americkym spoluobcanum, ze Ceska republika je zeme "slusnych lidi". Pak otazka, zda se pani senatori po prvni "petiletce" (termin vzaty z promitnuteho filmu) domnivaji, ze Ceska republika v poslednich letech byla a v brzke budoucnosti bude zemi "slusnych lidi"?

Senator Benda na to odpovedel, ze nezna zadnou zem, ktera by se skladala pouze ze "slusnych lidi" a ani z "neslusnych lidi", ze Ceska republika je stale jeste ve varu a prodelava zmeny.

Senator Musial ihned neodpovedel, ale az pozdeji ke konci na to navazal nasledujicim proslovem:

Prosim vas, je treba videt, ze tech osm let nemuze smazat tech 42, tech komunistickych navyku, ktere jsou v kazdem cloveku, at byl nebo nebyl komunistou a tak ta atmosfera toho komunismu prosla do kazdeho z techto lidi. Bude to trvat jeste a ja nemuzu dneska ubezpecit, ze to bude hned tak brzo, protoze ted nastala skutecne doba polocasu politickeho rozpadu. Mozna ze jeste rok, dva, bude trvat az ten ekonomicky polocas dopadne.

A potom je treba se pustit do toho a napravit vsechno co je treba napravit bez ohledu na to, jestli je nekdo na levici, ve stredu, nebo pravici..

Ted uz zalezi skutecne na nas, abychom se napravili!

Protoze to jsme si rekli slovo o slove, rekl to tady prezident Havel, uz v roce 1990. Mluvil o smysluplnosti. A my jsme v prubehu doby, najednou ze smyslu plnosti udelali smysl neplnosti a pred vanoci nebo ted se dostavame do posledni faze nesmyslu plnosti.

My se musime skutecne z hnuti vzpamatovat, pokud chceme, aby tento stat nemel neduveru a ti lide na to cekaji, ne ze lide jsou neschopni. Lide jsou bohuzel i zklamani a to je treba, abychom je na tom nenechali.

Je na nas, na zakonodarcich, abychom skutecne tem lidem tu duveru dali, uspech zpusobem mysleni i zivotem.

(Tedy, senátor Musial je skutečný Demosthénés! Myslím opravdu nedostižný řečník. JČ.)

Komuniste v socialne demokraticke strane

Zcela otevrene, tato otazka by mela byt polozena pravdepodobne nekomu jinemu, protoze ja nevyuzil te vyhody-nevyhody v roce 48, abych vstupoval do nejake komunisticke strany a k vuli tomu jsem mel potize, ze jsem byl taky zavrenej.

Ale prosim vas pekne, to se nedivim, je v tom ta svizel v socialni demokracii, ze se tam skryvaji nebo ukryvaji ti komuniste byvaleho rezimu.

Vono se to vezme takhle, napric vsemi stranami, ono i tam se jich hodne dostalo, i ve vlade byli!

Vite, ale ja jim to nevycitam celkem. Byla doba, kdyz jsme byli moc trpelivy a moc shovivavy v roce 89-90 a kdyz jsme tyto lidi nejakym zpusobem nevysivovali. My jsme tam meli udelat, samozrejme, oni vetsinou se skryvali ve vystavbe v hospodarskem svete a jsou nam nebezpecnejsi nez kdyby byli v politice. Protoze v te politice jsme ochotni a nebo take schopni - ze ?

Ale otazka je natolik spravna, ze ja osobne, vzhledem k tomu, ze jsem take clenem te komise pro zahranicni obcany, budu v plne vire nase vedeni strany v tomto smeru informovat.

Jinak souhlasim naprosto s vami - kdyby bylo na me, tak tam nenecham ani jednoho z nich!

Dvoji obcanstvi

Dalsi otazku polozil Jan Krondl, (vydavatel Ceskoslovenskych novin). Pripomnel senatoru Bendovi jeho slova o akvariu a jak se v tom potaci problem dvojiho obcanstvi.

Senator Benda odpovedel polohlasem, temer kazde slovo prerusene "eh", "oh" a podobne. Doslovny prepis se snazime dostat. Vzhledem dulezitosti kazdeho slova, prepisujeme pouze to, co je castecne citelne z naseho zvukoveho pasu.

. . . ti co ztratili obcanstvi nedobrovolne, tak se museli . . . (jmenovani paragrafu) . . .

. . . meli narok na ziskani obcanstvi, ale z duvodu jejich, nepodali zadost. . . .

Ta chyba neni na strane Ceske republiky, ale na strane toho, ze proste novy exulanti vahali, jak to u nas dopadne a zacali se o ceske obcanstvi zajimat az . . .

navic jsou to Spojene Staty Americke, ktere nalehaly na upravu pravniho zakonodarstvi z umluvy z roku 27, ktera platila asi jinak nez se praci obnovovala . . .

. . .uprava asi pred dvema roky, cili, ano, Ceska republika ma problemy, ale nasi krajane take maji sve problemy, ale ja prave navrhl, abychom ziskali . . .
abychom do oblasti statniho obcanstvi, oblasti volebniho prava, a tak dale . . .

. . . ty veci mohli napravit.

V. Slavik, do nedavna starosta Americkeho Sokola, k tomu uvedl, jak Americane ceskeho puvodu hned po listopadu (89) organizovali Koordinacni vybor pro pomoc CSR" (vlastne to byl on, Slavik), zaslali od te doby az po dnesni povodne sta tisice dolaru na pomoc do ceske zeme, a pokracoval:

. . . se snazime jakymkoliv zpusobem, zasilame penize, jezdime domu, pomahame kde muzeme - to je to nejmensi - ale hlavne posilame tu dobrou vuli, protoze se povazujeme za ceske obcany, at uz mame ten legalni status nebo ne. Ja jsem se narodil v Ceske republice, komuniste me vykopli, ja mam absolutni pravo, ja jsem se vynasnazil, abych byl ceskym obcanem.

A proto bych vas prosil, abyste mohli urychlit ten zpusob, abychom ted, co jsme bez sve vule opustili svoji vlast, abychom toho obcanstvi nebyli zbaveni.

Nebojte se, ze se tam najednou nastehuje sto tisic Americanu. Ne proto, ze bychom se nechteli vratit, ale protoze jsme se po tak dlouhou dobu tady usedli, mame tady deti a proste uz se nemuzeme vracet, protoze uz jsme tady, ale nase srdce je porad tam.

Jestli je nekdo do ctyrech hodin do rana u televize, aby videl jak Ceska republika porazi Ameriku v hokeji . . . (zbytek reci utopen v potlesku celeho salu).