Miloslav Výborný, bývalý ministr obrany, vystoupil v kontroverzním pořadu České televize Aréna a obhajoval tam vstup ČR do NATO. V diváckém hlasování zvítězil 9,500 proti 5,500. - Politické hlasování v pořadu Aréna je zavádějící a demokracii škodící. V Británii je takovéto telefonní hlasování o politických otázkách zakázáno. Není založeno na reprezentativním sociologickém vzorku a nepředstavuje nic. Kdokoliv totiž může na hlasovací číslo volat, kolikrát chce. Česká televize dobře ví, že tímto hlasováním škodí demokracii a plete veřejnost, ale záměrně ho dál používá, "protože je to zábavně dramatické a zvyšuje to sledovanost". Hanba.
(Text přišel poněkud roztrhán, doufám, že z něho nic nechybí. JČ)
V Praze 22. ledna 1998
Vážený pane,
důrazně protestuji proti formulacím, které jste v dnešních Britských listech v rubrice Co je nového v České republice užil v souvislosti s pořadem Aréna, vysílaném Českou televizí 21. ledna 1998. Vaše tvrzení, že “Česká televize dobře ví, že tímto hlasováním škodí demokracii a plete veřejnost, ale záměrně ho dál používá 'protože je to zábavně dramatické a zvyšuje to sledovanost', je absurdní a nepravdivé. Česká televize naopak neustále věnuje velkou pozornost vysvětlující kampani, v níž opakovaně (a před každým vysíláním Arény zvlášť) podrobně ukazuje, jakým způsobem toto hlasování probíhá, jaká má omezení a zdůrazňuje, že nejde o výzkum veřejného mínění.
Tvrdit, že Česká televize tímto pořadem vědomě škodí demokracii, je prostě směšné a nepravdivé.
Na celé záležitosti mne však překvapuje jiná věc. Jako odborník na média samozřejmě víte, že Aréna představuje standardní televizní formát, založený na herním principu a interaktivitě. S tímto principem stojí a padá. K tomu účelu vyrobila a pravidelně nasazuje minutu a šestnáct vteřin trvající (a tedy neobvykle dlouhý) spot, vysílaný bez výjimky v prime time. Podobná tvrzení se v České republice vyskytují téměř výhradně pouze na stránkách dvou deníků: Špíglu a Haló novin, a i tam jenom v rubrice Dopisy čtenářů. Ocitne-li se podobný útok v redakčním komentáři Britských listů, je to smutné, leč výmluvné.
Ve zmiňované Aréně byli přítomni čelní zástupci politických stran a názorových proudů, protestujících proti vstupu České republiky do NATO, tedy poslanci za KSČM, SPR-RSČ, novinář z komunistických Haló novin i generál ve výslužbě. Zastoupení názorové opozice bylo velmi reprezentativní. Společnou politiku občanských stran hájil bývalý ministr obrany a člen současné vlády.
Nevím tedy, v čem by tato velmi otevřená a přitom korektně moderovaná diskuse mohla “škodit demokracii". Naopak, domnívám se, že téměř ukázkovým způsobem naplňovala poslání České televize dané § 2 zákona č. 483/1991 Sb., který jí mj. ukládá “poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů".
Musím proto Váš výpad na adresu České televize nutně vnímat nejen jako nepravdivý a poškozující televizi veřejné služby v České republice, ale také jako naprosto nekvalifikovaný, což mne speciálně ve Vašem případě udivuje.
Dovolte mi na závěr konstatovat, že v psané podobě slabomyslné zvolání Hanba!, jímž Váš příspěvek končí, překračuje dokonce i velmi široce chápané hranice vkusu.
S pozdravem
Nikolaj Savický
dramaturg Ředitelství programu ČT
Mluvčí oddělení zpravodajství a publicistiky rozhlasu a televize BBC: "BBC nepoužívá telefonní hlasování pro politické otázky"
Používá rozhlas a televize BBC telefonní hlasování v seriózních politických a publicistických pořadech?
BBC v současnosti používá telefonní hlasování jen v jednom pořadu, je to Eurovizní písňová soutěž. V charitativním pořadu Children in Need (Děti v nouzi) telefonují diváci do studia s tím, že slibují darovat na dobročinné účely finanční prostředky. Pro politické účely telefonní hlasování nepoužíváme. Telefonní hlasování totiž není založeno na přesném sociologickém vzorku a není tedy reprezentativní, co se týče názorů rozšířených ve společnosti.
BBC se nezabývá zjišťováním názorů veřejnosti na politické otázky. K tomu existují profesionální organizace, zabývající se průzkumem veřejného mínění, a od nich si BBC objednává k jednotlivým otázkám profesionální průzkumy veřejného mínění.
Úkolem BBC je analyzovat politické otázky a debatovat o nich, nikoliv však zjišťovat názory veřejnosti na ně.
Londýn, 22. ledna 1998
Telefonní zjišťování mínění veřejnosti
BBC Producers' Guidelines (předpisy pro režiséry, dramaturgy a produkční pracovníky), kapitola 16, odstavec 7
(Pracovníci České televize mají tyto předpisy BBC k dispozici v českém překladu.)
7. Průzkumy veřejného mínění, založené na výzvě, aby diváci a posluchači telefonovali do studia
Takovéto průzkumy lze označit jen jako "průzkum umístěním stéblem do větru, abychom zjistili, odkud vítr vane" (straw poll) , a to i týkají-li se závažných otázek. Pořady, které by chtěly takovýchto průzkumů užívat, si musejí řádně uvědomit, že tyto průzkumy trpí vážnými omezeními. Telefonní průzkumy tohoto druhu nejsou vzorkem veřejného mínění. Jsou pouze nástrojem, ilustrujícím, že (někde ve společnosti) existují názory určitého druhu. Divácká obec, která se shromáždí před televizním přijímačem ke sledování určitého programu, vzniká spontánně. Není to sociologický vzorek a nikdy plně nepředstavuje názory veřejnosti. Kdykoliv požádáte z obrazovky diváky, aby vyjádřili k danému tématu svůj názor, reaguje na to zase jen menšina, která se sama k odpovědi vybrala (je sebe-selektivní).
Výsledky takovýchto telefonních průzkumů veřejného mínění ani zdaleka neobrážejí širší společenské rozložení názorů a pořady je nesmějí užívat tak, aby z nich vyplývalo, že tomu tak je.
Průzkumy výzvou, aby diváci telefonovali do studia, nesmí být nikdy užívány jako prostředek pro získávání seriózních informací o politické podpoře pro určitou stranu. V jiném kontextu mohou takovéto průzkumy přinést zajímavé výsledky ("Zatelefonovalo nám deset tisíc diváků a tři čtvrtiny z nich podpořily názor, že..") avšak BBC nesmí nikdy vytvářet dojem, že takové údaje mají hlubší význam.
Otázky pro Nikolaje Savického
