Celé dílo Milana Kundery je v Íránu zakázáno

Íránská vláda prezidenta Chatamího přislíbila po nedávných volbách zavedení intelektuálních svobod. Přitom však zůstávají čelná díla světové literatury v Íránu na indexu. Připomíná to komunistický režim.

O tvrdé cenzuře v Íránu poskytla rozhovor britskému deníku Independent teheránská nakladatelka Shahla Lahigiová.

"Celé dílo Milana Kundery je v Íránu na indexu," konstatovala Lahigiová. A právě nám nařídili noví pracovníci Ministerstva pro vedení národa, že musíme vyškrtat 54 stránek z knihy povídek od Gabriela Garcii Marqueze. Hlavně byla zcenzurována povídka o babičce, která nutí vnučku k prostituci.

"Máme tady spisovatelku, která napsala román v perštině. Je to o dvou ženách za íránsko-irácké války. Kniha má formu dopisů jedné ženy druhé ženě. Žena v Teheránu chce z hlavního města odjet před nebezpečím leteckého bombardování. Druhá žena, která je v Paříži, se chce vrátit do Teheránu, aby mohla být se svou rodinou a s přáteli. Perské vydání knihy íránská vláda zakázala. Je to zcela zjevně proto, že se v knize mluví o tom, že kdosi podplatil příslušníky revoluční gardy, aby nezakázali jeden společenský večírek v Teheránu.

Chtěla jsem také vydat knihu o ženách žijících v sedmnáctém století, od americké autorky Lindy Milesové. Ministerstvo konstatovalo, že je kniha "příliš feministická".

Lahigiová také zamýšlela vydat knihu o právech žen v době proroka Mohameda. Napsal ji jeden vzdělaný íránský muslimský kněz. Zdůraznil, že není nic špatného na tom, když se ve společnosti setkávají muži s ženami, a  poukázal na to, že "hidžáb" (islámská rouška, jíž si ženy musejí zakrývat obličej) vůbec nepochází z islámu. "Vláda tuto knihu tvrdě zakázala. Že prý nevyjde nikdy."