K osudu temelínské elektrárny
přinesla ČTK tuto zprávu:
Hnutí Duha: Nejasný osud Westinghouse komplikuje krizi Temelína
PRAHA (ČTK) - Nejasný osud americké společnosti Westinghouse, která je dodavatelem klíčových částí technologií pro jadernou elektrárnu Temelín, stupňuje podle Jana Beránka z ekologické organizace Hnutí Duha hlubokou ekonomickou krizi projektu temelínské elektrárny. Beránek to v pátek sdělil ČTK. Společnost Westinghouse, která již řadu let čelí ekonomickým obtížím, odprodala podle Beránka v listopadu svoji energetickou sekci včetně firemní značky a názvu německé firmě Siemens. "Sama změnila jméno na CBS a hodlá se věnovat výhradně televiznímu a rozhlasovému vysílání," uvedl Beránek s tím, že nejasný zůstává osud jaderné divize, která nebyla součástí obchodu se Siemensem. Požadavky Westinghouse jsou podle Beránka příčinou dalšího zvýšení nákladů na dokončení temelínské elektrárny z 84,9 miliardy korun až na 91,2 miliardy korun, což také připouští ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministr průmyslu a obchodu Karel Kuehnl ve své zprávě, kterou předložil začátkem prosince loňského roku vládě, přiznává, že "záměr odprodeje jaderné výroby (Westinghouse) představuje z hlediska zajištěnosti dodávek určité riziko". Kuehnl v ní zároveň varuje, že "je však nutné diskusi na toto téma eliminovat". Oproti původnímu rozhodnutí vlády z roku 1993 náklady na dostavbu jaderné elektrárny Temelín stouply již o více než 20 miliard korun a rychle se podle Beránka blíží oficiální hranici rentability, přičemž časový skluz stavby dosahuje téměř pěti let. "Prostavěno přitom bylo zatím pouhých 56,6 miliardy korun," dodal.
Formulace ČTK jsou zajímavě neumělé: stály by za samostatný jazykový rozbor. (Co znamená například věta, "Prostavěno přitom bylo zatím pouhých 56,6 miliardy korun"?) Beránek reportérovi řekl, "No jo, ale z nyní odhadovaných celkových nákladů na Temelín ve výší 91,2 miliardy korun bylo zatím prostavěno jen 56,6 miliardy" - a reportér to převedl do "spisovné" řeči výše uvedenou větou obsahujících slůvko "pouhých".
Mně se to zas nezdá tak malá částka, kterou by bylo možno označit slovem "pouhých". Každý občan ČR, včetně nemluvňat, dosud financoval Temelín z vlastní kapsy částkou 5700 Kč.
Přitom jsem o Temelínu dělal v první polovině devadesátých let pořady pro Svobodnou Evropu. Mluvčí minsterstva obchodu a průmyslu nebyli schopni poskytnout jasná čísla, kolik bude temelínská jaderná elektrárna stát, jak se bude cena promítat do ceny prodávané energie a zda je projekt ekonomicky realistický. Rozhodnutí dostavět Temelín bylo, zdá se, krokem do tmy, krokem politickým, nikoliv ekonomickým.
(JČ)
