Západní Evropa pohlíží na rozšiřování Evropské unie nejednotně a s pochybnostmi

Bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing, který v roce 1957 hlasoval jako mladý poslanec francouzského parlamentu nadšeně pro Římskou smlouvu, v jejímž rámci vzniklo první společenství šesti evropských zemí, nyní pohlíží na rozšiřování Evropské unie směrem na východ s velkými obavami. Poukazuje na to, že už nyní má Brusel velké potíže, má-li být schopen dojít ke kompromisu v požadavcíchg 15 současných členských zemí EU. Až členských zemí bude 26, Evropská unie prý podle d'Estainga nebude vůbec usnášeníschopná.

Giscardův názor není ve Francii netypický. Oficiálně je francouzská vláda pro rozšiřování Evropské unie, neoficiálně vládne všeobecná neochota jít tímto směrem.

Od ledna 1998 bude Velká Británie půl roku předsedat Evropskému společenství. Bude se jednat o praktických otázkých rozšiřování EU směrem na východ. Jednání začínají už příští týden v Lucembursku.

Jedinými pevnými stoupenci rozšiřování EU jsou nyní Británie, Rakousko a severské země - které usilují o včlenění pobaltských zemí do EU: chějí je ochránit před historickou ruskou hrozbou.

Komise pro Evropu navrhla, aby se příští rok začalo jednat o vstupu do EU se šesti státy: s Polskem, Maďarskem, s Českou republikou, Slovinskem, Estonskem a Kyprem. Žádosti od ostatních pěti žadatelských zemí - Bulharska, Rumunsko, Slovenska, Lotyšska a Litvy - měly být odloženy.

Avšak minulý týden hlasoval Evropský parlament pro nový návrh. Podle něho by měly zažádat o vstup do EU nyní všechny žadatelské země - s výjimkou Slovenska, které prý není dostatečně demokratické.

Toto hlasování Evropského parlamentu prosadily země jako Španělsko, Portugalsko a Řecko, které chtějí, aby byly do Evropské unie přijaty chudé východoevropské země stejně brzo jako země bohatší.

To by ovšem znamenalo, že by se přijímací procedura všech těchto zemí velmi radikálně prodloužila. Chudým východoevropským zemím by totiž trvalo velmi dlouho, než by byly schopny splnit požadavky přijetí. A pro dosavadní chudé členské země EU by z toho plynuly podstatné výhody: čím déle by přijímací proces trval, tím déle by sytále ještě dostávaly dosavadní chudé členské země EU na jihu Evropy nynější rozsáhlé zemědělské dotace.

Německo nyní také zastává relativně chladný postoj vůči rozšiřování Evropské unie. Obává se příliš velkých nákladů a chtělo by rozšiřování EU omezit na Polsko, Maďarsko a Českou republiku.

Je tedy velmi značně pochybné, kdy se Evropská unie dohodne, kdo by měl být přijat, a ještě pochybnější je, jaké by vlastně měly být podmínky přijetí.

Někteří pozorovatelé také varují, že západoevropští daňoví poplatníci uspořádají rebelii, pokdu vyjde najevo, že jejich těžce vydělané peníze mají podporovat průmysl v Polsku anebo stavby silnic v Maďarsku.

Velká Británie a její ministr zahraničních věcí - Robin Cook - chtějí usilovat o přijetí šesti nejrozvinutějších žadatelských zemí - Slovinska, Kypru, Estonska, Maďarska, Polska a České republiky.

Vstup nových zemí do EU bude velmi níkladný. Očekává se, že finanční pomoc EU dosáhne do roku 2006 více než 155 miliard liber (cca 9000 miliard Kč). Všechny žadatelské země obdrží v roce 1999 860 miliónů liber (cca 50 miliard Kč), od roku 2000 pak budou každá každý rok dostávat 2 miliardy liber (116 miliard Kč) až do roku 2006.

Statistické údaje týkající se nejrozvinutějších zemí

(Zdroj Sunday Times)

Polsko:

Počet obyvatel: 38,6 miliónů

Inflace: 13,1 %

Nezaměstnanost: 10,6%

Procento pracovních sil zaměstnaných v zemědělství: 27%

HNP na jednoho obyvatele: 1364 liber

Obchodní bilance: -3,75 miliard liber

Česká republika:

Počet obyvatel: 10,3 miliónů

Inflace: 10,2 procent

Nezaměstnanost: 4,9 procent

Procento pracovních sil zaměstnaných v zemědělství: 11 procent

HNP na jednoho obyvatele: 1700 liber

Obchodní bilance: -2,06 miliard liber

Slovinsko:

Počet obyvatel: 1,99 miliónů

Inflace: 9,7 procent

Nezaměstnanost: 14,4 procent

Procento pracovních sil zaměstnaných v zemědělství: 8,4 procent

HNP na jednoho obyvatele: 3757 liber

Obchodní bilance: -485 miliónů liber

Kypr:

Počet obyvatel: 740 000

Inflace: 3,3 procenta

Nezaměstnanost: 3,5 procent

Procento pracovních sil zaměstnaných v zemědělství: 14 procent

HNP na jednoho obyvatele: 6212 liber

Obchodní bilance: -1,09 miliard liber

Maďarsko:

Počet obyvatel: 10,2 miliónů

Inflace: 17,7 procent

Nezaměstnanost: 10,1 procent

Procento pracovních sil zaměstnaných v zemědělství: 12 procent

HNP na jednoho obyvatele: 2060 liber

Obchodní bilance: - 1, 4 miliard liber

Estonsko:

Počet obyvatel: 1,63 miliónů

Inflace: 12,2 procent

Nezaměstnanost: 3,5 procenta

Procento pracovních sil zaměstnaných v zemědělství: 18 procent

HNP na jednoho obyvatele: 1939 liber

Obchodní bilance: - 419 miliónů liber