Proti potratům:
Podle dvou třetin občanů začíná lidský život okamžikem početí
Toto je oznámení Hnutí pro život.
Praha 21.9.2001 - Názory občanů týkající se počátku lidského života zpracovala v září letošního roku exkluzivně pro Hnutí Pro život ČR agentura TNS Factum. Z průzkumu vyplynulo, že téměř dvě třetiny našich občanů považují za počátek lidského života okamžik početí. Pro legislativní ochranu lidského života jsou ve větší míře lidé mladší a lidé s vyšším stupněm dosaženého vzdělání.
Hnutí Pro život ČR zjišťovalo názory občanů na dvě základní otázky: zda považují za počátek lidského života okamžik početí, a odkdy by měl být lidský život chráněn zákonem. Přestože lze najít drobné statistické odchylky, lze říci, že v odpovědích respondentů se radikálně neodrážela otázka jejich vzdělání, věku, sociálního postavení, bydliště či příjmů. Odpovědi spíše odrážejí etickou vyspělost respondenta.
Na otázku týkající se počátku lidského života odpovědělo 63.1% dotázaných, že lidský život začíná početím. V této skupině jsou zastoupeny více ženy než muži a tento názor plynule klesá s věkem dotázaných, takže ve skupině do 29 let zastává tento názor 66.3%, v nejstarší skupině - 60 let a více - jen 59.3%.
Na druhou otázku, odkdy by měl být lidský život chráněn zákonem, odpovědělo 28.9% dotázaných, že zákon by měl chránit lidský život od okamžiku početí. Naproti tomu 44.1% respondentů se domnívá, že lidský život je třeba chránit až od narození. Necelá pětina dotázaných kladla tento moment mezi početí a narození, přičemž odpovědi zcela zřetelně ukazují sílu výchovné funkce zákona. Téměř naprostá většina z této pětiny respondentů požadovala ochranu lidského života od období, kdy jsou povoleny miniinterrupce, a spíše ještě od období, dokdy je povoleno umělé přerušení na žádost.
Provedený průzkum vyjevuje znepokojivou skutečnost, že plných 34.2% našeho obyvatelstva se domnívá, že existuje lidský život, který nemá být chráněn zákonem. Rozlišujícím kriteriem je věk, tedy atribut vzhledem k hodnotě lidského života zcela irelevantní. Ocitáme se tedy v podobné situaci jako Spojené státy v roce 1857, kdy v případu Dreda Scotta bylo konstatováno, že "černoch není chráněn ústavou"; irelevantním atributem v tomto případě byla barva kůže.
Tento princip nebyl dosud v naší veřejné debatě zpochybněn. Domníváme se, že to je společensky nebezpečné: i když počet potratů od převratu plynule klesá, rozšiřuje se princip selektivní ochrany lidského života i do jiných oblastí, především na lidi staré, nemocné a postižené. Je to paradoxní mj. proto, že principy ochrany zvířat, na kterou naše společnost klade stále větší důraz, zahrnují vždy i ochranu nenarozených, konkrétně např. u ptáků ochranu vajec.
Domníváme se, že budou-li potraty i nadále považovány naším právním řádem za společenské dobro, na němž se má stát prostřednictvím zdravotnických zařízení aktivně podílet, bude se tento princip eugenické selekce dále rozrůstat.
Hnutí Pro život ČR je neziskovým občanským sdružením s cílem šířit a prosazovat úctu k lidskému životu od početí do přirozené smrti, především k životu nenarozených dětí, starých, postižených a nevyléčitelně nemocných lidí, podporovat rodinu a šířit vědecké poznatky o souvisejících věcech.
Poznámka Štěpána Kotrby: Ono je potřeba se ptát, jaké mají respondenti známky z biologie a co vědí o vývoji plodu... Pak je třeba se ptát, jak PŘESNĚ zněly otázky, a zda nesváděly ke zkreslení při odpovědi. -
Zeptáte li se současně, zda o případném potratu má rozhodovat žena sama, nebo interupční komise, nebo nějaká právní norma, dostanete určitě u "lidí mladších a lidí s vyšším stupněm dosaženého vzdělání" úplně jiné výsledky (viz CVVM, STEM).
Statistická chyba průzkumů prod 1000 respondentů je několik procent, nemá tedy smysl (mimo mediální manipulace) udávat přesnost na desetiny procenta...
