Britské listy

Pobavene pozoruji, jak Tomasovi Pecinovi jaksi "ujely" nervy. Takovy post-pobytovy syndrom. To je tak, nasinec, kdyz je chvilku "venku" a pak se vrati "sem do toho bordelu", tak nema daleko k depresivnim stavum typu "volejte Chocholouska".

Lide, kteri cestuji pomerne malo (a to zrejme nebude pripad pana Peciny) maji tendenci videt jen to dobre a primove. Jejich kladny dojem ze zahranici je navic vyfutrovan pohodou dovolene a tak casto kolem sebe slycham prave v teto dobe "jak je to vsude stokrat lepsi".

Lide, kteri pobyvaji v cizine dlouhodobe, mivaji sanci se seznamit s prostredim dukladneji a jejich okouzleni svetem neni zdaleka tak treskute a vidi i radu chyb.

Lide jako ja, tedy ti, kteri vicemene pendluji tam a sem a cas maji rozdelen tak 1/3 tam a 2/3 doma budou pravdepodobne s Tomasem Pecinou souhlasit.

On ten jeho vcerejsi vykrik ma sve zgruntu racionalni opodstatneni. Nechci zabihat do podrobnosti - ale skutecne veci normalni a bezne (jako treba ta posta) co "vsude jinde" funguje, u nas ze zahadneho duvodu nikoliv, a to nasince dokaze dokonale zlomit.

Dlouhou dobu - vlastne celych predchozich deset let - jsem se kochal nadeji ze "alles geht nicht so schnell" a tedy ze "dockame casu jako husa klasu".

Ono ale nikoliv. Ono to jde nikoliv pozvolna vzhuru, ale "sofort zu Grunt" jak by pravila moje babicka.

Sdilim s Tomasem Pecinou hlubokou rozmrzelost nad stavem veci vezdejsich a nerad doznavam, ze muj americky kamarad Ron ma recht kdyz rika "clovece, co tady jeste hledas?".

Co tady hledam?

Mam tu svuj dum, svoji rodinu, svoji hospudku Na stadionu. Stalo me to spoustu driny a citim se star zacit nekde znova. Trvalo by mi to dalsich deset let, nezli bych se zase neceho domohl.

A tak jim hraju tu "stredni tridu", na ktere "normalni" stat stoji. Sikanovan uredniky, kteri maji pocit ze vydelavam prilis mnoho, trapen sluzbami, ktere platim z dani, ale sluzbami nejsou a nikdy nebyly, buzerovan byrokraty vseho druhu, tlacim tu svou karku vpred.

Medialni sasci vseho druhu - od bavicu, pres parlament az po Hrad me curaji na prsa s pocitem, ze to plebsu na umyti staci.

Netvrdim, ze kdo tu zustane, musi nutne byt chudy. Ale jiste je, ze to usili, ktere musi nasinec vynalozit na to, aby se poctivou praci domohl bezne zivotni urovne, je v porovnani s tim, ktere vynakladaji moji kolegove na zapad od Rozvadova, nesrovnatelne vetsi a umornejsi.

Umornejsi take proto, ze koupite-li si blbej rohlik musite hned prepocitavat drobne aby vas neokradli a to nemluvim o tom, ze vam nikdo dobreho dalsiho dne ani nahodou nepovinsuje.

Tedy rikam to spolu s Ronem - hosi, vy mladi, vzdelani a chytri , mazejte odtud sec muzete. Nechte to na nas, my to tu uz nejak proklepem a treba, az se za 10 - 15 let vratite, bude tahle zeme ve stavu ve kterem muzete zacit zit. Zatim ale pro vas neni.

Staci si jen vzit do ruky tuzku a pocitat. Kolik vydela slusne placeny zacinajici vysokoskolak, kolik mu z toho sezere soudruh stat, kolik da za najem, kolik da za zivobyti a kolik si muze nasetrit pro pripad, ze by zalozil rodinu.

At pocitam jak pocitam, nedopocitam se. Decka nebudou.

(I kdyby soudruh Spidla zvysil pridavky na dite o dalsich 50 Kc -:) )

Pane Trtiku, nezalujte na dekanatu a pokorne vemte do ruky kladivo a tu nastenku si pribijte sam.

Budte rad za to kladivo. U nas k nemu patri porad jeste srp.

A v tom to vsechno je.